Článek
Glosu si také můžete poslechnout v audioverzi.
Je otázka, jak moc upřímně bude dnes slavit Martin Půta, který se svou krajskou odnoží Starostů znovu v Liberci vyhrál krajské volby. Touto dobou už se totiž viděl jinde. Ve Strakově akademii. Ostatně platil svého času za vážného kandidáta na ministra dopravy nebo průmyslu.
Po vítězných volbách před čtyřmi roky otevřeně říkal, že by byl rád, pokud by už napříště, tedy nyní, kandidovat nemusel. „Jsem přesvědčený, že je okolo mě mnoho lidí, kteří za čtyři roky se Starosty dosáhnou stejných, ne-li lepších výsledků. Vidím před sebou práci na kraji právě na příští roky, pak se bojím, že bych mohl začít upadat do stereotypu,“ povídal.
Měl nakročeno do vysoké politiky a bez okolků mluvil o tom, že „v hnutí STAN (jemuž před svým obviněním předsedal) budou muset vymyslet, co s ním dál“.
„Jsem spíš člověk pro exekutivu. Zároveň ale musím říci, že vedení České republiky je podle mě ve strašném stavu,“ narážel na tehdejší panování hnutí ANO. Byl to přitom právě Andrej Babiš, kdo o Půtovi hovořil v superlativech. Tvrdil, že by si ho přál za ministra své vlády.
„Opravdu věřím, že příští rok bude mít hnutí Starostů v parlamentních volbách silné slovo. Budu-li vyzván, abych pomohl, asi do toho půjdu, angažmá přijmu,“ uvažoval v roce 2020.
S přihlédnutím k aktuálnímu dění není bez zajímavosti, že Martina Půtu katapultovaly do pozice hejtmana povodně z roku 2010, které coby starosta Hrádku nad Nisou tvrdě odpracoval a neštítil se médií. Na snímku exponovaném 8. srpna 2010 je spolu s tehdejším ministrem vnitra Radkem Johnem a s prezidentem Václavem Klausem.
Ošklivě se spletl. V okamžiku, kdy spřádal tyto plány, byl po šesti letech volný. V květnu 2020 ho totiž krajský soud osvobodil v korupční kauze, v níž jej žalobci vinili z přijetí úplatku. Zároveň se již rozbíhaly přípravy na sněmovní volby, v nichž hnutí STAN se svým oblíbeným a politicky mimořádně talentovaným hejtmanem počítalo.
Měsíc po volbách bylo vše jinak. V listopadu Vrchní soud v Praze osvobozující rozsudek zrušil a Půta se vrátil do kolonky „obžalovaný“. A tudíž ve velké politice nepoužitelný. Trčí v ní dosud. Poslední soudní stání se mělo konat před pěti dny. Půta až v budově soudu zjistil, že bylo zrušeno.
Případ Půta
- Kauza je spojená se dvěma projekty liberecké společnosti Geotermální energie pro občany (GEPO) v Liberci z let 2012 až 2014 téměř za 100 milionů korun.
- Obecně prospěšná společnost na ně chtěla čerpat evropské dotace, vyplaceno nebylo nic. Martina Půty se týká jen menší část obžaloby, a to v souvislosti se zajištěním 55milionové dotace pro rekonstrukcí kostela sv. Máří Magdalény v Liberci za 65 milionů.
- Obžaloba Půtu viní z toho, že přijal úplatek a zneužil pravomoc veřejného činitele, za což mu hrozí pět až deset let vězení. Konkrétně, že v souvislosti s projektem rekonstrukce kostela měl zhotovitele díla žádat o zaměstnání osoby, vůči níž měl sám finanční závazek, a dále sám přijmout a nechat si slíbit úplatek za ovlivnění rozhodování Regionální rady Regionu soudržnosti Severovýchod.
- Obviněn byl v listopadu 2014. Od roku 2018 je souzen. Vše popírá.
Půta je hejtmanem od roku 2012. Obviněn byl před deseti roky. Jak před časem přiznal, nebýt nekonečného soudu, na libereckém hejtmanství by nezůstal. „Rád bych uplatňoval své přirozené ambice v celostátní politice,“ připouštěl.
Místo toho teď dosáhl dalšího regionálního vítězství. Došel si ovšem pro výhru, která je současně obžalobou tuzemské justice.
Je-li kdokoliv stíhán a souzen bez pravomocného verdiktu celou dekádu – navíc s předpokladem, že se věc může táhnout další roky –, je to samo o sobě opakem spravedlnosti.
Zapomeňme teď na Půtu. Je jedno, zda jde o politika, nebo příslovečného obyčejného občana. Vinného, či bezúhonného.
Pokud obviněný čeká na rozhodnutí soudu – jedno, jaké bude - deset roků, a logicky to zásadně ovlivňuje celý jeho život, můžeme bez přehánění hovořit o příkoří. O křivdě. O selhání systému. Ba o bezpráví.
