Hlavní obsah

Krajské volby obnovily hranice mezi dvěma světy

Petr Holub
reportér
Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Vyloučená lokalita Janov v Litvínově. Snímek je ilustrační.

Hnutí ANO nabídlo voličům jedinečnou možnost ventilovat nespokojenost s ekonomickými poměry a obvinit z toho vládu. S výjimkou jednoho kraje toho Češi využili.

Článek

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Finanční situace naší rodiny se za posledních 12 měsíců zhoršila, uvádí v průzkumech agentury STEM v posledních dvou letech asi polovina Čechů, proti tomu jen každý sedmý Čech mluví o zlepšení.

Tento výpadek - způsobený vysokou inflací v časech pětikoaliční vlády Petra Fialy - se zřejmě stal hlavním motivem rozhodování voličů v krajských volbách. Svědčí o tom úspěch ANO, které vsadilo na populistické heslo „Vrátíme vám, co vám Fialova vláda vzala“.

Tím lze také vysvětlit plošný posun preferencí, který postihl kromě jižních Čech všechny kraje bez výjimky.

ANO si proti volbám z roku 2020 v jednotlivých regionech polepšilo o 10 až 15 procent, proti tomu pětikoaliční strany v součtu stejný podíl hlasů ztrácely. Bilance hnutí Andreje Babiše se tak vůči ODS, STAN a spol. zlepšila ve dvanácti krajích o 20 až 30 procent.

Bližší pohled přesto ukazuje, že existují rozdíly. Nejméně, o 19,3 procenta, si pohoršila koalice v Jihomoravském kraji, největší propad vůči ANO byl o 29,3 procenta na Zlínsku a o 28,5 procenta v Karlovarském, Libereckém a Plzeňském kraji.

Ve dvou případech jde o nejvíc odlehlé regiony, v případě Liberecka a Plzeňska o oblasti, kde se podle šetření Eurostatu během krize nejvíc propadl ekonomický výkon a zvýšil pocit chudoby. Jižní Morava se proti tomu těšila i v těžkých časech prosperitě.

Zároveň se prohloubily propasti uvnitř krajů.

Pětikoalice nejméně ztratila v některých okresech, kde dosud měla největší podporu. Krajské volby se vyhnuly Praze, ovšem v jejím nejbližším okolí si vládní strany proti ANO pohoršily „jen“ o dvacet procent, zatímco v Příbrami a Kutné Hoře, které jsou od Prahy v rámci Středočeského kraje nejdál, ANO oproti pětikoalici posílilo o 35 procent. Stejně nápadný byl rozdíl mezi Brnem a okresem Brno-venkov na jedné straně a na druhé straně zbytkem Jihomoravského kraje.

Obdobnou roli pevnosti ODS a jejích spojenců sehrály ve volbách také krajské metropole Olomouc a Zlín, v menší míře Hradec Králové a Pardubice.

Chování regionů může přiblížit obrat, že se během krize otevřely nůžky mezi bohatými a chudými. Rozdíly ve výsledcích měst a vzdálených regionů však naznačují, že jde o hlubší problém: Česko se dělí na dvě části, které si nerozumějí a navzájem ani nekomunikují.

V okresech Praha-východ a Praha-západ udržely vládní strany přes 60 procent hlasů, zatímco na Bruntálsku a Karvinsku jen něco málo nad dvacet procent. Přitom výsledky ANO jsou právě opačné.

Tím výsledky z krajů připomínají volby ve východoněmeckých zemích Sasko a Durynsko, kde paralelně probíhaly dva volební zápasy. Ve velkých městech typu Lipska, Drážďan nebo Erfurtu se potýkají klasické strany křesťanských demokratů (CDU) se sociálními demokraty, Zelenými a stranou Die Linke, hned za jejich hranicemi však většinu hlasů inkasují nové populistické strany AfD a BSW, kterým dokáže čelit jediná CDU.

Podíl jejich hlasů roste stejně jako v tuzemsku v periferních oblastech u hranic.

Němečtí experti to vysvětlují průběhem společenské modernizace, při níž se sice rozvíjejí služby ve velkoměstech, oslabují ovšem tradiční průmyslové či zemědělské regiony, ze kterých se lidé stěhují pryč, případně dávají hlasy protestním či extrémním stranám.

Krajské volby naznačily, že také Česká republika míří ke stejnému rozdělení, které v důsledku prospívá stranám s populistickými rysy.

Povodně se na chování voličů podepsaly jen okrajově. Zčásti však velká voda vysvětluje výjimečnou bilanci jižních Čech, kde pětikoalici a zvláště ODS přibylo oproti volbám z roku 2020 víc hlasů než Babišovu hnutí.

Očividně tomu přispělo, že se hejtman Martin Kuba dokázal prezentovat jako energický manažer, který zabránil rozlití Malše, Lužnice a Nežárky. Tím získal pro svou ODS přes 47 procent hlasů, nejlépe přitom uspěl v regionech, kterými zmíněné řeky protékají, tedy na Českobudějovicku, Táborsku, Českokrumlovsku a Jindřichohradecku.

Speciální případ Jihočeského kraje nemá zdánlivě se zbytkem republiky nic společného. Přesto také ve zdejším krajském městě Českých Budějovicích a okolí přibylo ODS a zbylým pětikoaličním stranám v součtu o deset procent víc hlasů než ve zbytku kraje.

Doporučované