Předvolební výstraha vládním stranám: Nůžky se otevírají

„Lidé volí podle ekonomické situace ve svém kraji. To je správná teze,“ říká politolog Západočeské univerzity Lukáš Valeš. Proto by také nemusely o většinu složenou ze zastupitelů vládních stran přijít kraje, které se chlubí nejvyšším regionálním HDP. Mezi tamními voliči se logicky najde nejvíc těch, kdo jsou spokojeni jak s vládou, tak s režimem.

Eurostat do regionálního HDP zahrnuje platy, daně a zisk podniků. Logicky má nejlepší výsledky Praha, sídlo nejdůležitějších firem a úřadů, jejíž ekonomický výkon dosahuje 230 procent tuzemského průměru. V Praze se ovšem nevolí.

Na druhé místo se dostal Jihomoravský kraj s Brnem, které se vůči Praze stává konkurenční metropolí. Vysoko se drží také Středočeský, Královéhradecký a Plzeňský kraj, které bodují jako sídla velkých průmyslových podniků s dobrým dopravním spojením. Statistika sice říká, že se tamní ekonomický výkon drží pouze poblíž celorepublikového průměru, reálně to však znamená, že od roku 2000 vyrostl zdejší HDP o 40–⁠⁠⁠⁠⁠⁠50 procent.

Eurostat informuje, že tyto kraje nepoklesly ani v krizových letech 2000–⁠⁠⁠⁠⁠⁠22. Pozdější data nemají lucemburští statistici k dispozici, ovšem v letech 2023 a 2024 se zřejmě mnoho nezměnilo. Jako celek tuzemská ekonomika stagnuje, data Českého statistického úřadu (ČSÚ) navíc ukazují, že v té době vyrostla zaměstnanost vedle hlavního města pouze ve čtyřech zmíněných krajích.

Na opačném pólu prosperity stojí tradičně Ústecko a Karlovarsko, jejichž HDP dosahuje asi dvou třetin českého průměru. Nespokojenost s politikou pěti vládních stran – ODS, STAN, KDU, TOP 09 a Pirátů – a obliba protestních uskupení od ANO přes sociální demokraty a komunisty až k SPD a Přísaze tady může ještě vyrůst.

Nůžky mezi nejbohatšími a nejchudšími regiony Česka se totiž během krize otevřely tak, že kromě Polska se v Evropě nenajde srovnání. Na jedné straně je Praha, která patří k deseti evropským regionům s nejvyšší prosperitou, Ústecko a zvláště Karlovarsko se však propadly k úrovni, kterou vykazují už jenom odlehlé oblasti východoevropských zemí. Například na Slovensku je na tom hůř pouze Prešovský kraj.

Jasným vítězem by v obou krajích měla být hlavní opoziční strana ANO, přesto pro ni volby na severozápadním okraji republiky skrývají riziko. „Z pohledu nespokojenců může být ANO ještě příliš státotvorné, a proto dají hlasy těm opravdu nesmiřitelným,“ varuje politolog Valeš, že také tuzemská politická scéna se může radikalizovat.

Opozice v krajských volbách obvykle dominuje, tentokrát však ve většině regionů předem rozhodnuto není. Ve třech moravských krajích, tedy Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském, měly obvykle zřetelnou převahu levicové strany, jejichž voliče mezitím přebrala protestní hnutí ze současné opozice.

Ovšem právě moravské regiony, kde se ekonomická transformace zpozdila, dohnaly v posledním desetiletí zbytek Česka a nadále vylepšují svou pozici. Proto tam středopravé strany zaznamenaly nápadný vzestup už v minulých volbách, a letos se to může opakovat. Při rostoucí životní úrovni nemají tamní voliči zvláštní důvod proti pravicovým vládním stranám ani proti režimu protestovat.

Podobnou zkušenost jako na Moravě mají lidé na Pardubicku. Levice tam sice drží pozice, ovšem jenom díky oblíbenému sociálnědemokratickému hejtmanovi Martinu Netolickému, který je tradičním spojencem občanských demokratů, lidovců a dalších vládních stran.

Naopak se nové šance levici a obecně protestním stranám otevírají na Vysočině, Liberecku a v jižních Čechách. Patří k regionům, které vydělaly na cizích investicích v počátečních dobách transformace, ovšem od roku 2000 roste jejich regionální HDP jenom neznatelně. Navíc jde o tři regiony, které po roce 2020 zažily reálný pokles a jejich výkon se podle Eurostatu propadl skoro na úroveň Ústecka. Protestní strany proto mohou nespokojenosti tamních obyvatel využít.

Politolog Valeš ovšem připomíná, že v některých krajích ovlivňují chování voličů i jiné faktory než ekonomika. To může platit právě v případě „tří krajů v potížích“. „Například na Vysočině se mohou rozhodovat jinak vzhledem k silné křesťanské tradici,“ uvedl politolog. V menší míře to platí i pro jižní Čechy.

Nelze také vyloučit, že na Liberecku a v jižních Čechách převálcují všechny ekonomické argumenty tak silní hejtmani, jakými jsou Martin Půta (Starostové) a Martin Kuba (ODS). „Dokážou vzbudit dojem, že pod nimi v kraji všechno šlape a že se tedy vyplatí pokračovat,“ předpokládá Lukáš Valeš. Tím spíše, že se podobně jako exhejtman Jiří Čunek (KDU) na Zlínsku distancují od svých stranických kolegů ve vládě a prezentují se jako opozičníci.