Hlavní obsah

Volby budou. Ale mohou přijít žaloby, upozorňuje právník

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Část politiků ze severu Moravy a Slezska, povodněmi nejvíce zasaženého regionu, je proti konání voleb v řádném termínu.

Je rozhodnuto. Volby i přes ničivé záplavy, zejména na severu Moravy a ve Slezsku, budou. Podle právníka Ondřeje Preusse se tím ale otevírá cesta k jejich zpochybnění. Největším problémem podle něj bude účast u senátních voleb.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vláda večer uvedla, že volby do krajských zastupitelstev a třetiny Senátu budou v řádném termínu. „Na většině území žádný problém s organizací voleb není. Nemohlo by být zpochybněno to, kdyby se volby nekonaly?“ ptal se premiér Petr Fiala (ODS). Vláda podle něj zodpovědně zvažovala všechny varianty.

Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) by k odkladu bylo potřeba vyhlášení nouzového stavu, o který nikdo v regionech nežádá.

Obavy ale mají politici ze severu Moravy a Slezska, tedy z regionů nejvíce zasažených povodněmi. Příprava tam podle nich bude velmi náročná. Třeba opavský primátor Tomáš Navrátil z hnutí ANO řekl, že školy a školky, které byly určeny k hlasování, zasáhla povodeň.

„Celé město jsme měli pod vodou, řada lidí z volebních komisí byla těžce zasažena, potřebujeme všechny síly napnout na obnovu základních funkcí města. S Ústředním krizovým štábem o tom nekomunikujeme, máme teď úplně jiné starosti,“ doplnil zase starosta Krnova Tomáš Hradil (Krnovští patrioti).

Krajské volby 2024

Volby do krajských zastupitelstev probíhají každé čtyři roky, a to ve všech krajích ČR vyjma hlavního města Prahy. Kandidovat mohou pouze politické strany, hnutí a jejich koalice. Příští krajské volby proběhnou společně se senátními volbami 20. a 21. září 2024.

Konání voleb v regionech zasažených povodněmi probíráme s právníkem a expertem na volební právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Ondřejem Preussem.

Vláda už řekla, že volby budou. Měla možnost je odložit?

Teď už z právního hlediska není téměř možné volby odložit. Bylo by potřeba vyhlásit nouzový stav a schválit speciální zákon. Je to zcela záměrně takhle složité, aby toho nebylo možné zneužívat v nějakých momentech, jako je třeba politická krize. Takže je potřeba, aby ty volby proběhly teď. No a pak samozřejmě by se místní vedení mělo pokusit volby zajistit. To znamená zajistit volební komise a místnosti.

Na druhou stranu ale nikde není psáno, jak přesně má volební místnost vypadat. Může to být na nějaké provizorní lokaci. Nebo mohou mít více volebních místností v jednom objektu, takže pokud má obec několik obvodů, tak je může přesunout do nějaké části, která povodní nebyla zasažena. Ale samozřejmě chápu, že to může být velmi obtížné a v některých případech až za hranicí možností.

Mohou se volby konat i na jiném místě?

My jsme se nikdy nesetkali s takovou extrémní situací ve smyslu, že by se protnuly povodně nebo něco podobného s volbami. Asi nejblíže takové zkušenosti je období covidu, kdy shodou okolností měly být také krajské volby a zvažovalo se, jestli budou odloženy. Ale nakonec Ministerstvo vnitra přišlo s řešením v podobě těch tzv. autovoleb, kdy byly speciální komise, které umožňovaly volit z aut.

Takže po dohodě s ministerstvem je ještě teoreticky možnost zapojit nějaké takové netradiční způsoby. Kdybych se na to díval prakticky, tak bych doporučil starostům a zástupcům obcí koordinovat volby s ministerstvem a s vládou, aby jim dali nějaký návod a doporučení, jak takové situace v těch konkrétních případech řešit.

Jak budou vypadat volby?

Ministerstvo vnitra nyní pracuje na manuálu, kde popíše, jak mají obce postižené povodněmi postupovat při organizování voleb. Výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková starostům a starostkám radí, aby se ozvali Ministerstvu vnitra nebo svazu s dotazy a připomínkami. Podle předběžné dohody s volbami vypomohou také hasiči.

Je vůbec možné, aby obec řekla, že volby nezvládne zorganizovat, a proto nebudou?

Z právního hlediska ne. Není možné, aby starosta řekl: Tak prostě tady volby nebudou. S tím právo nepočítá. Ale druhá věc je faktická. Když volby nejde uspořádat, protože v komisi třeba nejsou žádní členové, tak v ten okamžik by se řešilo, nakolik to mělo vliv na výsledek voleb, a mohl by někdo samozřejmě vznést návrh na opakování minimálně hlasování v tom daném obvodu, když se budeme bavit o senátních volbách.

Je potřeba si také uvědomit, že třeba někteří voliči nebudou mít ani doklady, protože o ně přišli a nestihnou si je obnovit. Takže pak mohou ty volby napadnout po konání hlasování.

Pokud volby fakticky neproběhnou, hrozí obcím postih?

Tam by asi záleželo na tom zdůvodnění. Pokud by to bylo tak, že by vedení obce týden nic nedělalo a čekalo, jak to dopadne, a pak by řeklo, že prostě holt volby nejsou, tak si dokážu představit, že by to mohl být nějaký problém.

Ale tady jde o to, uspořádat ty volby. Jeden ze základních principů je, že volby musí proběhnout, protože pokud byste tam udělal nějaké výjimky, tak to bude potenciálně zneužitelné. Takže v tuhle chvíli opravdu nejde o to, hledat nějakou odpovědnost, ale o to, aby to proběhlo podle toho zákona.

Foto: Archiv Ondřej Preuss

Ondřej Preuss z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze je mimo jiné odborníkem na volební právo.

Pokud by vláda posunula volby o týden, je tam prostor pro nějaké žaloby?

Pokud máte na mysli, že by se tedy teď ještě rychle iniciovalo odložení voleb, tak tam si myslím, že by takový prostor v zásadě nebyl. Protože pokud by tam byla takováto shoda, tak vlastně by nebylo podle mého názoru možné to napadnout. Za předpokladu, že by tedy byla dodržena ta forma speciálního zákona. Jiná situace ale je, když volby proběhnou a budou tam v konkrétních místech vady.

Vidíte tam prostor pro zpochybnění voleb?

Bude záležet na přístupu kandidátů, protože ti mají v uvozovkách zájem na výsledku. A dokážu si představit, že by někdo tvrdil, že část voličů nemohla hlasovat a to mělo vliv na výsledek voleb. Pak by se mohli domáhat, aby soud nařídil opakování hlasování.

Platí to stejné i pro občany, kterým například uplavaly doklady?

Vycházíme z teorie, že neexistují nějaké absolutní vady voleb, v tom smyslu, že vlastně předpokládáme, že každé volby mají nějaké drobné nedostatky. Někde je třeba porušeno pravidlo kampaně, nebo dokonce dojde i k tomu, že nějaký konkrétní jednotlivec nemůže hlasovat, i když by měl. Vždy v takové chvíli musíme zkoumat, jestli to mělo vliv na výsledky voleb, jestli je tam nějaký vzorec.

Volby do Senátu probíhají každé dva roky, kdy se volí třetina z 81 senátorů. Volby jsou zpravidla dvoukolové. Příští senátní volby proběhnou společně s krajskými volbami v termínu 20. a 21. září 2024.

Je reálné, aby pak stížnosti byly natolik oprávněné, že by se musely volby opakovat?

Největší problém to může být u těch senátních voleb, protože tam jsou ty regiony vlastně ještě sevřenější. Ale i v krajích v těch nejpostiženějších oblastech si dokážu představit, že to opravdu bude velmi problematické z hlediska třeba volební účasti. Tam bych si dokázal představit, že to některý z kandidátů napadne a řekne, že to bylo neregulérní, protože zrovna jeho voliči se v některém regionu nemohli dostavit. Takže dokážu si to představit, rozhodně bych to nevylučoval. Na druhou stranu máme ještě několik dní, takže snad to obce zvládnou. Já bych tomu skoro i věřil, že to dokážou a stížnosti nebudou nezbytné.

Ukazuje nám současná situace, že bychom měli na organizaci voleb něco zlepšit?

Určitě je vždycky co zlepšovat a věřím tomu, že tohle ve výsledku posílí naši demokracii, že najdeme další nástroje, třeba i preventivní, nebo i vylepšíme právní rámec. Jako příklad se uvádí korespondenční volba. I v zahraničí se stalo, tuším v Austrálii, že měli volby během povodní. Ale právě díky korespondenční volbě to zvládli. Já osobně nejsem velký příznivec korespondenční volby, ale zrovna tohle by asi mohla řešit. Ale jinak to není úplně nezbytné, protože náš systém se ukazuje jako dlouhodobě funkční.

Doporučované