Lidi nejvíc zajímají neviditelná jména a Okamura. Proč to může být úplně jedno

Žádný Martin Kuba ani Jan Grolich. Mezi nejhledanější jména před krajskými volbami se dostali na první pohled překvapiví kandidáti. S výrazným náskokem se na prvních dvou místech umístili Jan Skopeček, lídr Spolu ve Středočeském kraji, a Jiří Čunek, jednička KDU-ČSL a Z21 ve Zlínském kraji. V desítce nejvyhledávanějších lídrů kandidátek však převládají především opoziční kandidáti a zkušení politici.

Výzkumníci ze společnosti Similarweb sledovali trendy ve vyhledávání mezi očekávanými favority voleb. A to během posledních 28 dní, kdy vrcholí politické kampaně. Zaměřili se na sedm stran zastoupených v Poslanecké sněmovně, včetně jejich různých koalic ve všech krajích. Data z analýzy podle expertů mimo jiné potvrzují, že lidi krajské volby tolik nezajímají.

„Podle čísel lze pozorovat, že nás čekají volby druhého sledu. Je to škoda, během povodní se ukázalo, že kraje a hejtmani mají své místo v politice,“ říká Anna Shavit, expertka na politický a volební marketing z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, která stála například za prezidentskou kampaní Karla Schwarzenberga, spolupracovala ale i s hnutím ANO nebo koalicí Spolu.

Za Skopečkem a Čunkem následuje Vítězslav Schrek, stávající hejtman Kraje Vysočina, který bude obhajovat mandát v barvách ODS, TOP 09 a Starostů pro občany. Po něm už další místa obsadili kandidáti ANO a různých koalic s účastí SPD, mezi něž se vklínil už jen jihočeský hejtman Martin Kuba z ODS. Celkem si lidé lídry kandidátek v posledních 28 dnech vyhledali ve více než 47 tisících případů.

„Kampaň je značně personalizovaná. Výsledky se proto do velké míry neshodují s tím, jakou náladu a preference mají voliči v modelech a průzkumech před volbami do Sněmovny. Je proto pozoruhodné vidět třeba Jana Skopečka na prvním místě mezi nejvyhledávanějšími jmény, většinu roku je totiž téměř neviditelným politikem,“ konstatuje Jan Beneš, politolog a analytik politické komunikace.

Data podle politologa naopak ukázala nová jména, která jsou pevně spjata s krajem, nikoli s celostátní politikou. „Právě tito kandidáti jsou aktivní nejen v horké fázi kampaně, ale většinou už několik měsíců před konáním voleb,“ doplňuje Beneš.

Seznam Zprávy kontaktovaly také „vítěze“ analýzy Jana Skopečka. Ten byl statistikou překvapený. „To jste mě zaskočil. Když se na to podívám z nadhledu, tak to smysl dává, stejně jako ostatní i já se poslední dobou více soustředím na sociální sítě, a možná proto mě lidé hledají,“ míní Skopeček a dodává, že nejvíce se v poslední době zaměřuje na videa.

Z dat se dá dozvědět také více informací o tom, jak se lidé na internetu při hledání politiků chovají. Zářijová čísla ukazují, že po vyhledání jména kandidáta kroky uživatelů směřují nejčastěji na Wikipedii nebo sociální síť Facebook, ale také na stránky Poslanecké sněmovny nebo zpravodajské servery.

Analytici skončili sběr dat 13. září, tedy těsně před „povodňovým“ víkendem. Přes víkend vystřelilo ve vyhledávání směrem vzhůru především jméno jihomoravského hejtmana Jana Grolicha (KDU-ČSL), který byl velmi aktivní na sociálních sítích i v médiích. I tak by se ale dostal jen na čtvrté místo, daleko za Skopečkem.

Pokud jde o weby politických stran, vůbec nejnavštěvovanější je ten pirátský. Za poslední tři měsíce měli Piráti na webu skoro 150 tisíc návštěv a 50 tisíc unikátních uživatelů.

„Do jisté míry návštěvnost zvyšuje fórum, kde spolu komunikují členové strany. I díky němu na pirátském webu uživatelé navštíví nejvíce stránek, stráví nejvíce času a také web vykazuje nejmenší bounce rate, tedy míru okamžitého opuštění,“ vysvětluje Yoav Shmaria, viceprezident analytické společnosti Similarweb, která analýzu vytvořila.

Po Pirátech následují webové stránky ODS, STAN, ANO, TOP 09, KDU-ČSL a SPD.

Podle dat Similarwebu průměrně lidé na webech stran stráví tři a půl minuty a navštíví téměř čtyři podstránky. Nejméně času se uživatelé zdrží na stránkách ANO, největší bounce rate Similarweb zaznamenal na webu Starostů, odkud okamžitě odejde 65 procent uživatelů.

Podle Anny Shavit je pochopitelné, že na webu hnutí ANO lidé nestráví ani minutu a půl. Hlavní komunikační nástroj je totiž jinde. „Nejsilnějším médiem ANO jsou určitě profily na sociálních sítích Andreje Babiše. Tam dávají nejdůležitější obsah,“ popisuje Shavit. Hnutí STAN se podle expertky při tvorbě webu u ANO inspirovalo, stránky jsou jednoduché a uživatelé na nich nenajdou mnoho podrobných informací.

Oficiální weby stran během jejich kampaní zaznamenaly až třicetiprocentní meziroční nárůst návštěv. „Největší růst vykazují stránky SPD, kde dosáhl více než 64 procent,“ doplňuje Shmaria informace ke hnutí Tomia Okamury. Celkem si stránky ve sledovaném období lidé otevřeli v téměř milionu případů.

Podle Beneše data ukazují, že weby stále patří mezi důležité nástroje politické komunikace stran. V případě nárůstu SPD však politolog nevidí snahu vytvořit skvělé webové stránky.

„Spíše odráží způsob politické komunikace, jakým SPD dlouhodobě pracuje s volebním programem a hesly. Většinu webového obsahu pravidelně sdílejí i na sociálních sítích, komentáře a stanoviska hnutí v podstatě tvoří nebo doplňují jádro programu, včetně doplňujících grafik a fotografií. Na stránkách SPD se nedočteme mnoho nového, máme však na jednom místě vše zásadní, s čím jde strana do krajských voleb,“ uzavírá Jan Beneš.