Nejbohatší ANO, Piráti musí šetřit. Jaká je kondice stran před volbami?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Politické strany a hnutí v Česku jdou tento rok z kampaně do kampaně. Po volbách do Evropského parlamentu ze začátku léta je na konci září čekají volby do krajských zastupitelstev a části Senátu.

Zatímco do Senátu je kampaň limitována dvoumilionovým rozpočtem pro první kolo, v krajích se zejména velké strany mohou „rozšoupnout“. Limit na volební kampaň je tam násobek sedmi milionů korun. Ty se násobí počtem krajů, v nichž daný subjekt kandiduje.

V nejlepší finanční kondici do voleb jde hnutí ANO, které díky množství mandátů pobírá nejvyšší státní příspěvky. Za druhé čtvrtletí letošního roku od Ministerstva financí ANO obdrželo skoro 32 milionů korun jako příspěvek na činnost politického hnutí.

Ministerstvo mu vyplatilo i 23,3 milionu korun jako příspěvek na volební náklady za volby do Evropského parlamentu. Ten se počítá tak, že každá strana nebo koalice, která získala více než jedno procento hlasů, dostane ze státního rozpočtu 30 korun za každý odevzdaný hlas. Oproti minulým evropským volbám si ANO na tomto příspěvku polepšilo o více než osm milionů korun.

Zároveň mu dostatečnou finanční podporu posílají i jednotliví straníci. Členové z komunální úrovně posílají většinou řádově tisícovky, poslanci pak pravidelné „desátky“ ve výši desítek až stovek tisíc korun. Nejvíce v posledních týdnech poslala Helena Válková, a to rovných čtvrt milionu. Nová europoslankyně Jana Nagyová poslala 200 tisíc a končící eurokomisařka Věra Jourová pak bez tisícovky 150 tisíc korun jako členský poplatek. A to ještě před tím, než oznámila, že v hnutí skončí.

Na účtu pro příspěvky má hnutí momentálně zůstatek kolem 140 milionů korun. Každý měsíc získává i kolem 200 tisíc korun na úrocích. Už tradičně se na účtech nejsilnějšího opozičního hnutí objevují pravidelné haléřové příspěvky od odpůrců, kteří je doprovázejí nadávkami a dalšími vzkazy pro předsedu Andreje Babiše. Tyto příspěvky hnutí pravidelně odvádí do státního rozpočtu.

V o poznání skromnější finanční situaci je nejmenší parlamentní strana - Piráti. Těm se pravidelný státní příspěvek za mandáty propadl po neúspěchu ve sněmovních volbách v roce 2021, kdy přišli o velkou část poslaneckých mandátů. Od státu teď za druhý kvartál dostali necelých pět milionů korun.

Slabší je to i s příspěvky od podporovatelů. Těch je sice mnohem více než u hnutí ANO, ale na provoz strany a kampaň se skládají většinou po stokorunách.

Nejvyšší příspěvek v posledních měsících dostala strana od Spolku na podporu liberální demokracie, a to 2,5 milionu korun. Jde o iniciativu podnikatelů Dušana Šenkypla a Jana Barty, kteří před volbami 2021 vyzvali demokraticky smýšlející strany, aby se spojovaly. Za to je pak finančně podpořili. Spolek částku 2,5 milionu posílá politickým stranám pravidelně od roku 2020.

O několik milionů Piráti přišli i po letošním neúspěchu v eurovolbách, kde přišli o dva mandáty. Od státu dostali 5,5 milionu korun. Před pěti lety to bylo necelých 10 milionů.

„K financím ve straně přistupujeme vždy s péčí řádného hospodáře, snažíme se s nimi nakládat efektivně a s využitím ostatních možných prostředků – například dobrovolnické práce našich příznivců a našich kandidátů a kandidátek, která tvoří páteř pirátské kontaktní kampaně,“ řekla ke stranickým financím místopředsedkyně strany Jana Holomčík Leitnerová.

Dodala, že rozpočet strany Piráti dělí na centrální a jednotlivé krajské. „Je tedy především v kompetenci krajů, jak s přidělenými prostředky naloží – rok 2021 na kampaň do krajských voleb nemá vliv,“ vyjádřila se k neúspěchu ve volbách a s ním souvisejícími financemi.

Piráti mají momentálně na účtu pro příspěvky zůstatek kolem 2,6 milionu korun, peníze postupně převádějí na volební a provozní účty.

Na dotaci za evropské volby letos lehce zchudlo i hnutí SPD, které získalo 5,1 milionu korun jako příspěvek na kampaň. Před pěti lety tento státní příspěvek činil 6,5 milionu. SPD letos přišla o jedno europoslanecké křeslo.

Jinak ale, pokud budeme posuzovat podle zůstatků na účtech, patří menší opoziční hnutí spíše k bohatším stranám - má tam 35 milionů korun. Od státu za druhé čtvrtletí získala SPD na provoz necelých 10 milionů korun. Relativně dost peněz spíše v menších částkách posílají hnutí jeho řadoví podporovatelé.

Pokud by se posuzovalo jen podle zůstatku na účtu, nejchudší by byla nejsilnější koaliční strana ODS. Ta v průběhu minulého týdne neměla na účtu pro dary ani půl milionu korun. Strana však peníze převáděla na provozní a volební účty.

Jen za evropské volby totiž od státu dostala necelých osm milionů korun a poslední státní příspěvek na provoz, který je na 2. čtvrtletí letošního roku, činil něco málo přes 20 milionů korun.