Kumulace funkcí je obří problém, hřímal Babiš. Kandiduje půlka poslanců ANO

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jana Mračková Vildumetzová je nyní poslankyní hnutí ANO a sedí v zastupitelstvu Karlovarského kraje. Ve volbách kandiduje na hejtmanku z prvního místa a také na senátorku. Na dotaz, jestli bude pouze senátorkou, nebo chce být i hejtmankou, nereagovala.

Josef Bělica (ANO) je zase hejtmanem Moravskoslezkého kraje i primátorem Havířova. K tomu dojíždí do Prahy do Poslanecké sněmovny. Bělica se stal hejtmanem poté, co soud nepravomocně odsoudil tehdejšího hejtmana Jana Krkošku (za ANO) za to, že jako zaměstnanec farmaceutické firmy Interchemia Praha mezi lety 2009 až 2012 vědomě uplácel lékaře, aby předepisovali jejich léky.

Na kritiku kumulace funkcí Bělica tehdy řekl, že se vzdá svého primátorského postu. Ale až později, aby nepoškodil město. Ve volbách opět kandiduje z prvního místa na hejtmana kraje. Na dotaz, jestli se vzdá postu primátora, nereagoval.

„To je střet zájmů,“ hodnotí takovou situaci docent politologie z Masarykovy univerzity v Brně Michal Pink. „Když se stanete poslancem, skládáte slib, že budete hájit zájmy České republiky. Zájmy České republiky jsou od Aše po Jablunkov. Od Horního Dvořiště po Rumburk. Ve chvíli, kdy se stanete komunálním politikem, začnete slibovat, že hájite zájmy Uherského Hradiště, Bučovic, Horní Vsi a tak dále. Ale to nejde dohromady. Buď hájíte zájmy komunálního zastupitelstva, nebo celé republiky.“

Celkem v letošních krajských volbách kandiduje 103 poslanců z 200 (53 procent).„Bohužel v Česku se kumulace dostala do stavu metastáze, nekontrolovaně bují, nikomu to není divné, ba co naopak, jsou za to politici odměňováni,“ hodnotí situaci politolog z Masarykovy univerzity Michal Pink.

Podle něj nelze kombinovat funkci senátora nebo poslance a krajského zastupitele zároveň. V některých zemích - třeba v Řecku, nebo Francii - to ani možné není. V Česku ale žádný takový zákon není.

„Je to vysoký počet a otázkou je, proč tomu tak je,“ reaguje na číslo kandidujících poslanců docent politologie Lukáš Valeš ze Západočeské univerzity v Plzni a říká: „Jedním z možných vysvětlení je, že strany nemají lidi. Nechuť českých občanů angažovat se v politických stranách je velmi vysoká a strany nemají dostatek lidí, kteří by byli schopní dát dohromady kloudnou větu, neřkuli aby byli aspoň trochu známí.“

Někteří z nich na prvních příčkách tak usilují o posty hejtmanů a hejtmanek, jiní na nevolitelných místech fungují jako lákadlo na voliče v podobě známého jména. Část poslanců a poslankyň ale může kandidovat i z toho důvodu, protože se obává o znovuzvolení v příštím roce.

Kumulace funkcí a fakt, že na krajskou i komunální úroveň sestupují poslanci i senátoři, ale také znamená, že ve stranách je méně potenciálu pro mladé členky a členy, kteří by právě díky komunální politice vyrostli v silné lídry.

Senátorů a senátorek kandiduje v krajských volbách 33 z 81 (40 procent). Specialitou je kandidatura pěti europoslanců, kteří by tak pendlovali mezi Štrasburkem a svým krajem. Patří mezi ně čtyři poslanci hnutí ANO (např. Jaroslava Pokorná Jermanová a Jana Nagyová), Nikola Bartůšek (Přísaha), Alexandr Vondra (ODS), Ondřej Dostál (SD-SN).

„Tady já už skoro nevím, co na to říct. Jestliže se to dá obtížně skloubit s Prahou, pak už vůbec nechápu, jak se to dá spojit se Štrasburkem. Jiří Pospíšil to také zkoušel, ale bylo mu naznačeno, že si musí vybrat mezi pražským zastupitelstvem a europarlamentem, což je správný přístup. Politici by si měli obecně uvědomit, jaké jsou jejich priority a časové možnosti. V občanech to vyvolává zlou krev,“ komentuje politolog Valeš.

Hnutí ANO do krajských voleb nasadilo z parlamentních stran nejvíce poslanců. Celkem 41 z celkového počtu 71.

Není výjimečné, že na prvním místě kandidátky do krajských voleb je poslanec nebo poslankyně. Ve 13 krajích usiluje o hejtmanství devět poslanců nebo poslankyň.

Jsou mezi nimi například Kamal Farhan nebo David Pražák. Na dotaz, jestli zůstanou i po volbách poslanci, neodpověděli.

„Nemyslím, že je to nutně problém. Jako poslanec naopak mohu korigovat vládní návrhy zákonů, které poškozují i obyvatele Vysočiny. Jenom vládní návrh zákona o rozpočtovém určení daní má sebrat našemu kraji a obcím stovky milionů korun a to já jako poslanec nikdy nedopustím,“ řekl Novinkám jejich kolega Martin Kukla kandidující jako jednička na Vysočině.

„Kdyby jeden člen strany, neuvolněný radní byl i poslancem, tak to tolik nevadí. Ale problém to je u uvolněných členů, kterých je drtivá většina. Dneska už téměř nikdo v radách není neuvolněný, všichni to mají jako hlavní pracovní poměr a tihle lidé by se měli věnovat buď jednomu, nebo druhému,“ říká politolog Lukáš Valeš.

Ve středních Čechách kandiduje i místopředseda hnutí, místopředseda Poslanecké sněmovny a poslanec Karel Havlíček. A to na 70. místě středočeské kandidátky.

V roce 2019 řekl premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš: „Kumulace funkcí je obrovský problém.“

Na dotaz, zda bude nyní po kandidátech na hejtmany a hejtmanky chtít, aby složili mandát poslance, Seznam Zprávám odpověděl: „Uvidíme, kolik těch hejtmanů nakonec bude. Před čtyřmi roky jsme vyhráli v deseti krajích, ale hejtmany jsme měli tři. Samozřejmě by bylo ideální, aby se každý soustředil pouze na jednu funkci, také je ale pravda, že to propojení regionální politiky se Sněmovnou, kde se tvoří zákony, může být užitečné. Budeme to řešit individuálně.“

Tomio Okamura a jeho SPD zůstala druhá v počtu kandidátů na hejtmany a hejtmanky, kteří zároveň sedí ve Sněmovně. Nabízí jich sedm. Mezi nimi jsou třeba Jaroslav Foldyna, Radek Koten nebo šéf poslanců Radim Fiala. Na dotaz ohledně kumulace funkcí nereagoval.

Z 20 poslanců a poslankyň v krajských volbách nekandidují jenom dva: Tomio Okamura a Radovan Vícha.

Například Zdeněk Koudelka vede kandidátku v Jihomoravském kraji a zároveň kandiduje i na senátora.

U Starostů je nejvíce poslanců z vládní koalice, kteří zároveň usilují o krajský post. Z 33členého klubu jich kandiduje 20 (tedy 61 procent).

Na druhém místě v Plzeňském kraji kandiduje například Josef Bernard. Poslanec, předseda rozpočtového výboru, neuvolněný náměstek plzeňského hejtmana pro oblast životního prostředí a zemědělství i zastupitel kraje. Na SMS zprávu nereagoval.

Ve středních Čechách kandiduje i první místopředsedkyně dolní komory Věra Kovářová, ale až na 35. místě.

Lidoveckých poslanců a poslankyň je celkem 23 a z nich 11 usiluje o další křeslo i na kraji. Patří mezi ně třeba Pavel Bělobrádek, Marie Jílková (ta současně kandiduje i do Senátu), nebo Šimon Heller.

U KDU-ČSL je mužem mnoha židlí Jiří Čunek. Současný senátor obhajuje své křeslo. Zároveň vede i kandidátku koalice lidovců a Zlín 21. A je nadále i starostou Vsetína. Jak by chtěl vyřešit situaci, kdy by se měl stát senátorem, hejtmanem i starostou? „Nebyl bych starostou, stejně jako v roce 2016,“ řekl Seznam Zprávám.

Na Zlínsku za lidovce kandiduje i šéf poslanců Aleš Dufek. Na otázku, jestli nadále zůstane poslancem a jestli to není kumulace funkcí, reagoval stručně: „Tuto otázku budu řešit v sobotu večer.“

U ODS kandiduje 11 z 34 poslanců. Nejvýraznějším kandidátem je Jan Skopeček. Je poslancem i místopředsedou Sněmovny, zároveň kandiduje na středočeského hejtmana. Na otázku, zda rezignuje na poslanecký mandát, nereagoval.

„My nevíme, jestli pan Skopeček zůstane poslancem, dokonce místopředsedou Sněmovny, nebo bude hejtmanem, nebo jaké jsou vlastně jeho cíle,“ upozorňuje politolog Lukáš Valeš s tím, že částečně pochopitelné to je u starostů, ale ne u hejtmanů. „To by měli být lidé na plný úvazek,“ dodává.

Dalším unikátním kandidátem je v Plzeňském kraji poslanec a zároveň ministr kultury Martin Baxa. Na dotaz Seznam Zpráv nereagoval.

Z prvního místa kandiduje v krajských volbách i Martin Červíček, který je zároveň senátorem i hejtmanem. Na Vysočině na 26. místě kandiduje i předseda Senátu Miloš Vystrčil, který říká, že jako krajský zastupitel může být blíže svému obvodu.

U TOP 09 kandidují ve volbách ze 14 poslanců pouze dva. A to Matěj Ondřej Havel jako dvojka v Královéhradeckém kraji a Pavel Klíma, který je jedničkou v Jihočeském kraji. „Pokud bych byl hejtmanem, položím poslanecký mandát. V jiném případě bych asi ještě rok funkce kombinoval,“ říká poslanec Klíma.