Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Tak rozsáhlé povodně Česko nepamatuje – postiženo bylo a je třináct ze čtrnácti krajů. Na severu Moravy a ve Slezsku se řeky místy rozvodnily hůř než při památné pohromě z roku 1997. Jen díky tomu, že jsme už lépe připraveni, nejsou následky zatím tak kruté.
Od dostupných technologií přes paměť a povědomí, co velká voda dokáže, až po organizaci na úrovni záchranných týmů, obcí, krajů i státu – to všechno je nesrovnatelné s rokem 1997 (mimochodem, tehdy nové kraje ještě neexistovaly) i 2002.
Povodně v ČR 2024
Většina území Česka v polovině září 2024 bojovala s povodněmi a následky živlu. Domácnosti byly evakuovány a řada domů zničena, velká voda usmrtila šest lidí.
Aktuálně: Jak pomoci | Krizové linky | Jak vyřídit pojistku | Co s vytopeným domem | Škody na mapě | Proč povodně přišly
Mohlo by vás zajímat: Co dělat při povodních | Evakuační zavazadlo | Povodňové stupně | Stoletá voda | Tisíciletá voda | Povodně 2002 | Povodně 1997 | Povodně v Evropě | Česko před a po povodni | Oběti i škody povodňové historie
Zprávy z nejhůř zasažených míst zároveň podtrhly, že ani ta nejdůmyslnější a nejnákladnější protipovodňová opatření nikdy nebudou stačit, pokud si příroda řekne: ne.
Rozumně investovat do prevence i do ochrany proti katastrofě je samozřejmě správné – ale zároveň je potřeba přijmout skutečnost, že ani díky té nejastronomičtější investici nebudeme předem zachráněni. Svět není a nebude bezpečné místo za jakékoli situace, to nezařídí ani ta nejvyšší protipovodňová stěna. I to je součástí povodňové zkušenosti a jde o důležitou součást úvahy, co se tím „rozumně investovat“ v praxi myslí.
Letošní povodně zdaleka nekončí, ale v neděli večer už se snad dá říct: Pokud jde o stavy vody, jsme na těch nejkritičtějších místech z nejhoršího venku. Hladiny, hlavně na dolních tocích, ještě leckde stoupnou, ale tolik deště jako o víkendu žádná předpověď naštěstí nehlásí. Následky se ale teprve začnou odstraňovat.
Pohroma se na Česko snesla necelý týden před volbami do krajských zastupitelstev a třetiny Senátu. A existují dobré argumenty pro to, aby se teď kvůli ní volby odložily.
Jestli stát důstojným způsobem zvládá přírodní katastrofu, nemusí, ba neměl by si k tomu přibírat ještě jeden, docela velký organizační úvazek. A tím volby bezpochyby jsou.
Představa, že místní občan z Jesenicka, Krnovska nebo ostravské aglomerace sundá holínky, vypne vysoušeč, odloží jednání s pojišťovnou i návštěvu vytopených příbuzných, omluví se z brigády na demontáže protipovodňových zábran a místo toho stráví tento pátek a sobotu jako člen okrskové volební komise, je neadekvátní. Hodně lidí má na práci jiné, momentálně asi důležitější věci.
Na nejhůř zasažených místech se v termínu voleb budou řešit základní otázky – přístřeší, teplo, silnice, doprava. Jezdí vlaky? Ve dvou krajích platí a asi platit bude stav nebezpečí. A v Děčíně může Labe být na stavu ohrožení ještě ve středu.
Vážně se máme začít tvářit, že se jakoby nic neděje a povodeň odplavala, zodpovědně číst a porovnávat volební programy, sledovat debaty s kandidáty a s preferenčními i nepreferenčními hlasy navštívit volební místnost, pokud nám ji nevzala voda? A potom, až volby dopadnou, jak dopadnou, sledovat „tradiční maraton koaličních vyjednávání“ a související politické vášně?
Dost jiné starosti pochopitelně má teď i řada kandidátů, krajskými hejtmany počínaje.
Důležité je, aby volby byly nezpochybnitelné, aby měly zjevný punc regulérnosti. Když ve zprávách slyšíme o územích „odříznutých od světa“, nepůsobí to zrovna dojmem, že uplatnit volební právo by tu za pět dní měla být zrovna ta nejjednodušší věc. Volební účast je ale v ohrožení i jinde – přijít k volbám může být zkrátka příliš fyzicky obtížné.
Stát a my všichni bychom si teď mohli od politiky trochu odfrknout, soustředit se na to podstatné a nenakládat si toho moc najednou. Samozřejmě, i posun termínu voleb by znamenal nějaké zvýšené organizační úsilí i finanční náklady – ale v porovnání s následky povodní je to minimum.
Krajské volby musí podle zákona proběhnout na celém území, takže je nejde odložit jen tam, kde bude nejhůř. Moravskoslezský a Olomoucký kraj musí volit ve stejnou dobu jako ostatní. Volby se vyhlašují rozhodnutím prezidenta, které spolupodepisuje předseda vlády (a tím pádem za ně vláda odpovídá).
Takže, zdá se, technicky by šlo o to, jestli se má prezident s vládou dohodnout, svoje rozhodnutí o volbách 20. a 21. září zrušit a vzápětí poslat do Sbírky zákonů nové s novým termínem, o týden nebo dva posunutým. Možná právníci vymyslí ještě něco jiného, možná řeknou, že už termín změnit nejde. To nejspíš v pondělí rozsekne vláda.
Ale koneckonců vést za téhle situace volební boj a vzrušovat se volbami a jejich výsledky je trochu necitlivé vůči těm, kterým voda vzala domovy. Nebo vůči těm, kteří jí statečně čelili a čelí. Politika jako business as usual si teď může dát pauzu. Pozornost ať se ještě chvíli upírá jinam.
