Hlavní obsah

Krajské volby

Konečné výsledky voleb v ČR
Sečteno 100 %
Výsledky voleb
StranaHlasy
ANO
842 947
ODS
140 544
KDU+ODS+TOP 09
131 058
STAN
130 347
Piráti
85 169

Volby do Senátu

Výsledky 1. kola voleb
Sečteno 100 %
Výsledky voleb

Kdo se ujme pirátské lodi? Hlavním tvářím se do čela strany nechce

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Ivan Bartoš Pirátskou stranu vedl 15 let.

Pirátská strana je po včerejší rezignaci předsednictva bez vedení. Známým tvářím jako je europoslankyně Markéta Gregorová či ministr Jan Lipavský se do toho nového kandidovat nechce. Řešit se bude i možný odchod z vlády.

Článek

Po včerejší rezignaci pirátského předsedy Ivana Bartoše s celým předsednictvem je partaj bez vedení. Akutní otázkou, kterou si nekladou pouze členové strany, je, kdo po Bartošovi po dlouhých 15 letech ve funkci převezme pomyslné žezlo.

Nedělní večer byl pro Bartoše krušný. „Šlo o jednání, které probíhalo den poté, kdy se zveřejnily výsledky voleb do krajů, které pro Piráty nedopadly dobře. Asi nikoho tedy nepřekvapí, že nešlo zrovna o nejpříjemnější setkání. Zklamané naděje se promítly do nálady nás všech,“ popsal pro Seznam Zprávy Bartoš.

O novém předsedovi či předsedkyni se rozhodne 9. listopadu na celorepublikovém sjezdu strany. Do čela Pirátů se ale zatím nikdo příliš nehrne. Oficiálně žádné jméno nepadlo a členové strany o tom příliš spekulovat nechtějí.

Lipavský ani Gregorová

„Zatím o žádných relevantních jménech nevím. Sama jsem se již s několika lidmi bavila a většinově spíše zájem nemají. Nicméně se domnívám, že šanci bude mít de facto kdokoliv, protože často opakovaná jména se již vyjádřila, že kandidovat nebudou,“ řekla europoslankyně a jedna z nejvýraznějších tváří Pirátské strany Markéta Gregorová.

Ona sama o předsednickou funkci zájem měla ještě letos v lednu. Názor ale změnila. „Od ledna, kdy jsem kandidovala na předsedkyni, se změnilo několik věcí. Zaprvé jsme prohráli dvoje volby, což jsme nečekali. Zadruhé, právě ty první volby byly do Evropského parlamentu, kde jsem momentálně jediná Pirátka. Mám tedy opravdu hodně práce a hodně zodpovědnosti naplňovat ten mandát,“ vysvětluje.

Kromě jejího jména na přetřes jakožto vhodného kandidáta do čela předsednictva přišlo i jméno současného ministra zahraničí Jana Lipavského. Ani ten zájem nejeví. „Nemůžu kandidovat na předsedu Pirátů, protože mám moc práce jako ministr zahraničních věcí,“ sdělil Seznam Zprávám a dodal, že navíc nesplňuje kvality, které by měl nový předseda či předsedkyně mít. „Piráti potřebují osobnost, která je teď sjednotí, a já dlouhodobě vím, že taková osobnost nejsem,“ uzavřel.

K viditelným pirátským tvářím patří i pražský náměstek primátora pro dopravu Zdeněk Hřib, ten na dotazy Seznam Zpráv zatím nereagoval.

Nicméně o něco otevřenější je ke kandidatuře hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták, kterému se jako jedinému z lídrů v krajských volbách podařilo obhájit alespoň nějaká zastupitelská křesla. Kandidaturu podobně jako Gregorová zkoušel již v lednu, rovněž neúspěšně.

Seznam Zprávám řekl, že by kandidaturu zvažoval, pokud by cítil dostatek stranické podpory. „Pokud bych cítil podporu od Pirátů, že bych se měl ucházet, tak bych se o tu funkci ucházet šel,“ nastínil.

Na vedení strany je ochotna se podílet i předsedkyně Pirátů na Vysočině Hana Hajnová. Podle ní bude záležet na tom, kdo se bude chtít do čela postavit.

Podle Bartoše je ve straně řada schopných politiků, a bude tedy z čeho vybírat. „Co se nového vedení týče, Piráti mají celou řadu schopných političek a politiků. To, kdo z nich se bude o post v čele strany ucházet, se teprve ukáže,“ míní.

Na odchod z vlády už je pozdě

Kdo bude novým předsedou a jaké bude celé předsednictvo strany, ale není jediná otázka, kterou si Piráti musí položit. Kromě celkového směřování strany se musí rozhodnout, jestli chtějí vůbec setrvat ve vládě.

Ministr Bartoš smysl v setrvání ve vládě stále vidí. Kabinet Petra Fialy podle něj ale nesmí upřednostňovat priority pouze některých stran. „Dokud je (pirátské priority, pozn. red.) možné dál posouvat skrze naše vládní angažmá, má za mne účast na vládě smysl,“ sdělil Bartoš.

Kvůli vládnímu angažmá se zítra Bartoš sejde s premiérem Petrem Fialou.

Vstup do vlády po sněmovních volbách v roce 2021 s koalicí Spolu a hnutím STAN totiž řada členů neuvítala jako dobrý nápad. Podobné názory neutichly ani během posledních téměř tří let ve vládní koalici. V tento moment se ale paradoxně zdá, že utichají.

Kromě dvou prohraných voleb za poslední půlrok pirátské svědomí totiž tíží i zpackaná digitalizace stavebního řízení (DSŘ), jedna z vévodících agend strany. Vystoupení z vlády by teď mohlo jednoduše řečeno vypadat jako útěk.

„Já si myslím, že ten čas, kdy jsme toto mohli udělat, už uplynul. V tuhle chvíli ten náš odchod může být vnímán pouze negativně. Bude to vypadat, že odcházíme od rozebrané DSŘ, bude to vypadat, že odcházíme po neúspěchu jako spráskaní psi,“ myslí si členka Republikového výboru Jana Michailidu.

Podobně to vidí i hejtman Špoták. „Z vlády bych rozhodně neutíkal, byla by to chyba jak z politického, tak manažerského hlediska,“ míní a dodává, že odchod z kabinetu by zastínil i úspěchy, kterých strana za působení ve vládě dosáhla. To je třeba zavedení elektronické občanky nebo obecně dobře vnímané diplomatické působení již zmíněného pirátského ministra zahraničí Jana Lipavského.

Bartoš pryč z ministerstva?

Podle Gregorové ale stranu debata o možném odchodu z vlády čeká. „Tohle je diskuze, které se rozhodně nevyhneme. Myslím si, že by se měla vést a měli bychom zvažovat naše vládní angažmá. Skutečně by mělo být v rukou budoucího předsednictva, jelikož jsem místopředsedkyně v rezignaci, tak si nemyslím, že bych já teď měla říkat, jak to má být,“ uzavírá.

Mezi členy už zazněla i otázka, jestli by Ivan Bartoš neměl kromě postu předsedy strany položit i funkci ministra pro místní rozvoj. Na pirátském fóru, komunikačním kanálu strany, se již objevila anketa s tímto dotazem. Valná většina hlasujících Bartoše ve funkci podpořila.

Podobně to vidí i Gregorová. Strana by podle ní měla ve vládě konat jednotně. „Buď by to mělo být rozhodnutí odchodu z vlády jako takové kvůli věcem, které tedy už bublají nějakou dobu, jako je třeba rozpočet a škrty v něm, a že by to nemělo být spojováno s  konkrétními pozicemi,“ uzavírá europoslankyně.

Doporučované