Autonomní Morava či království. Do voleb i letos míří bizarní strany

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Předvolební kampaně do krajských voleb byly před víkendovými povodněmi v plném proudu. A bylo to znát.

Zevrubně ji pojal kupříkladu šéf hnutí SPD Tomio Okamura, který zařadil slibované „turbo“ v podobě kontroverzních plakátů. Ještě před tím si za kampaň vysloužil rovnou několik trestních oznámení. Netradičně voliče lákal i premiér Petr Fiala, který se v rámci kampaně rozhodl vyšlápnout na horu Ještěd.

Kromě etablovaných stran se ale do boje o křesla v krajských zastupitelstvech vydávají i méně známé subjekty. Řada z nich je poměrně neobvyklého, místy až bizarního charakteru.

Pokud budou voliči poctivě procházet volební lístky, tak zjistí, že mohou podpořit například stranu, která si za cíl klade federalizaci České republiky, přesun ministerstev z Prahy do regionů a nebo nastavení minimální mzdy na 70 tisíc korun.

„Otázka je, co je cílem těchto uskupení. Jestli zviditelnění se jako nějaká společenská hra, anebo to myslí vážně. Je strašně důležité, že jsou různé cíle, co oni sledují, a podle toho je možno na ně nahlížet,“ polemizuje politolog Michal Pink z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity nad ambicemi neobvyklých subjektů.

Mezi strany, které se nebojí zabrousit až do tématu ústavního pořádku, patří kupříkladu strana Koruna Česká –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Monarchistická strana Čech a Moravy. Její členové by rádi viděli Českou republiku nikoliv jako parlamentní demokracii, nýbrž jako konstituční monarchii po vzoru Belgie či Velké Británie.

„To je samozřejmě naše hlavní téma. My si myslíme, že úkolem hlavy státu by mělo být zemi sjednocovat, což podle nás přímá prezidentská volba dělat nemůže, protože je postavená na tom, že prostě společnost rozsekne,“ popisuje předseda strany Vojtěch Círus.

Podle něj je takové zřízení ideální volbou i kvůli tomu, že by byl monarcha k vladařské funkci celý život vychováván. „Dědičný monarcha dokáže zemi reprezentovat tradicemi, které ztělesňuje po historické a kulturní stránce,“ pokračuje a jedním dechem dodává, že by se tak Česko mohlo v budoucnu vyvarovat způsobům, kterým úřad vykonával například Miloš Zeman.

Změna zřízení ale není z úrovně krajské politiky možná, podle politolog Pinka si to mnoho lidí neuvědomuje. „Voliči toto nedokážou rozlišit, krajská úroveň je velký paradox,“ vysvětluje, proč i v krajských volbách politici často sahají po tématech, která nespadají do krajských kompetencí.

Že změna zřízení není z pozice krajské politiky možná, si monarchistický předseda Círus nicméně uvědomuje, někde se ale podle něj začít musí. Koruna Česká kandiduje v pěti krajích –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Plzeňském, Královéhradeckém, Olomouckém, Jihomoravském a Zlínském. Programové priority se v každém z nich liší.

Zajímavý je kupříkladu bod v programu na Plzeňsku, který požaduje společné kulturní akce sudetských Čechů a Němců. „Mohlo by to přitáhnout investice z Německa a je to samozřejmě taky nějaké sblížení, protože pořád je kolem toho z obou stran spousta zlé krve,“ vysvětluje předseda strany a naráží tím na nechvalně známý odsun Němců z českého pohraničí po druhé světové válce.

Sbližování nabízí i program Jihomoravského kraje, v tomto případě jde ale o zlepšování vztahů s knížecím rodem Lichtenštejnů.

Jiné zřízení by uvítala i strana Moravané. Zatímco se společnost hádá o tom, jestli by Česko mělo mít třináct nebo osm krajů, Moravané by byli nejraději, kdyby Česko kraje nemělo žádné a země by se proměnila na federaci.

Předseda strany Ctirad Musil chybu vidí již v roce 1918, kdy byla ustavena Československá republika. „Původní historické země se nesjednotily, ale šlo o zábor v roce 1918. Dodnes, po více než 100 letech, vidíme nerovnost ve financování,“ kritizuje systém Musil a dodává, že problém pozoruje v přílišné centralizaci rozhodování, které se většinově odehrává v Praze. Samotnými federálními celky by proto podle něj neměla být pouze Morava, Čechy a Slezsko, osamostatnit by se měla i Praha.

Musil má jasno i v mezinárodním dění. „To, co nás nejvíc ohrožuje, je právě přítomnost v NATO. My dáváme Rusku záminku tím, že na Ukrajinu posíláme zbraně a neustále dráždíme to Rusko, které ve skutečnosti chce pouze klid na své hranici,“ myslí si a dodává, že v určitých bodech programu se strana shoduje kupříkladu s hnutím SPD.

I předseda Moravanů si ale uvědomuje, že vystoupení z NATO či jiných mezinárodních organizací, by se z pozice krajské politiky realizovalo těžko. „Z krajské pozice nejsme schopni změnit ústavu, ale jsme schopni působit aspoň na krajské úrovni a je to předstupeň pro další volby,“ uzavírá.

Kuriozitou je dále strana, jejíž celý název zní „Lepší život pro lidi – min. mzda 70.000 Kč, min. důchod 50 tisíc Kč, návrat cen energií na ceny z roku 2019, v obchodech zboží nejvyšší kvality za ceny dostupné pro každého, zrušení daně z nemovitosti, STOP válce“.

Strana, která kandiduje ve všech krajích, už žádný bližší program ani to, jak chce dosáhnout svých cílů, neuvádí. Vše shrnuje heslem „Náš program = Náš název“, který se vyjímá na liště webové stránky partaje.

Seznam Zprávy kontaktovaly jejího předsedu Pavla Opla, ten ale komentář poskytnout nechtěl. „Děkuji za váš zájem, ale vaši nabídku náš volební subjekt nevyužije,“ odpověděl.

Na stránce najdeme dále jen vágní hesla jako „Nikdo není obyčejný, všichni jste jedineční“ či „Všichni slušní lidé jsou vítáni na naší kandidátce“. Za zmínku ale stojí prohlášení „Jdeme do krajských voleb v říjnu 2024“. Zde je vhodné upozornit, že se krajské volby konají už tento týden, tedy v září.

Pojďme ale zpět ke stranám, kterým se nelíbí státní zřízení země. Dalším takovým případem je strana Švýcarská demokracie, jejíž hlavní tezí je přepracování české ústavy po vzoru Švýcarska, zejména s důrazem na aktivní zapojení občanů do chodu země za použití referenda a větší decentralizace státního aparátu.

„Švýcarská ústava, na rozdíl od té naší, obsahuje řadu pravidel, která zajišťují špičkové fungování státu. Mezi jinými hlavní pravidla, tj. ústavu, schvaluje a mění ve Švýcarsku lid. U nás jsou naopak ústava a její změny plně v rukou politiků,“ kritizuje český ústavní rámec předsedkyně strany Pynelopi Cimprichová.

Na Švýcarsku se jí také líbí vojenská neutralita a má za to, že by se Česko mělo rovněž vydat touto cestou. „Česká republika je na seznamu nepřátelských států Ruské federace, protože takto jedná,“ naráží Cimprichová kupříkladu na rezolutní podporu české vlády Ukrajině, která již třetím rokem čelí ruské agresi.

Strana Švýcarská demokracie se bude ucházet o zastupitelská křesla ve třech krajích – Pardubickém, Moravskoslezském a Ústeckém, kde kandiduje v koalici se stranou Svobodní.

Programy pro konkrétní kraje kladou důraz nejen na princip referend. Kupříkladu v Moravskoslezském kraji strana voliče láká na decentralizaci státní správy včetně možnosti přemístění některých ministerstev pryč z Prahy, na Ústecku zase nabízí zatnout tipec „gender propagandě“ ve školství a nebo snížit cenu vody.

Jakýmsi unikátem je i strana ANO – Lepší Česko s mimozemšťany a občany Motoristy, která vznikla letos na jaře a stihla se účastnit i červnových voleb do Evropského parlamentu. Nemá ale žádnou spojitost s hnutím ANO, stranou ANO, vytrollíme europarlament či partají Motoristů Petra Macinky.

Přestože se uskupení, jehož členové vystupují v oblečcích mimozemšťanů, nepodařilo dosáhnout příliš dobrého výsledky, ve studentských volbách se ziskem 6,15 procenty hlasů předstihli i hlavní opoziční hnutí ANO Andreje Babiše.

Pikantní je, že za stranu v senátních volbách, které probíhají souběžně s těmi krajskými, měl ještě donedávna v rokycanském obvodu kandidovat Václav Prokůpek. Kvůli kontroverzím jej ale strana z kandidátky musela sundat. Prokůpek o sobě šířil nepravdivé informace, a dokonce se nechal prohlásit za mrtvého, aby se vyhnul placení dluhů.

Proč ale mimozemšťani? „My jsme tu image zvolili, abychom poukázali na to, že máme nadhled, díváme se na politiku jinak než tradiční politici. Když si vezmete do ruky glóbus a díváte se na něj tak ze shora, tak si uvědomíte, co se děje a proto odkaz na mimozemšťany, kteří jsou vlastně také nad tím vším,“ popisuje zakládající myšlenku strany její šéf Tomáš Franěk.

Mezi programové priority strany patří dostupné bydlení, jízdné zadarmo pro školáky a studenty či dostupná zdravotní péče.

Ideologicky se strana podle Fraňka neřadí nikam a spolupráci si dovede představit se stranami napříč politickým spektrem. „My se neřadíme nikam, protože jednou může mít pravdu hnutí ANO, ale podruhé může mít pravdu uskupení Spolu. Pokud má nějaké hnutí v nějakém bodě pravdu, tak ho podpoříme,“ uzavírá Franěk.