Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Senátní ústavní komise podle očekávání podpořila zavedení korespondenční formy hlasování ve volbách, která bude určena pro Čechy v cizině. V úterý se shodla jednomyslně na tom, že proti změně nejsou „přesvědčivé právní důvody“.
Novelu by senátoři měli schvalovat až 21. srpna – mimo jiné s ohledem na symboliku tohoto data v českých dějinách.
„Nikdo v komisi nezpochybňuje ani náznakem, že bude zavedena korespondenční volba,“ citovala agentura ČTK senátora Michaela Canova (SLK).
Šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) pak připomenul, že Senát o korespondenční volbu pro krajany usiluje dlouhodobě a první návrh předložil už v roce 2005.
Novela má umožnit lidem, kteří dlouhodobě žijí nebo studují v zahraničí, pohodlnou účast ve volbách bez nutnosti jet k volební urně na mnohdy stovky kilometrů vzdálenou ambasádu.
Fakta o korespondenční volbě
Kolem zavedení korespondenční volby se už od počátku šířila řada mýtů a nejasností. A to zejména, kdo bude a nebude moct korespondenčně volit a proč. Seznam Zprávy proto připravily přehled základních otázek a odpovědí týkajících se korespondenční volby ze zahraničí, kterou schválili poslanci.
