Článek
Z republikového pohledu je to abnormalita. Nikoli však z pohledu místního. Část Hrušov v ostravském městském obvodu Slezská Ostrava je nezájmem o volby proslulá.
Letos tam bylo na seznamu voličů zapsáno 91 místních obyvatel. V pátek ani v sobotu však do volební místnosti nepřišel hlasovat ani jeden z nich.
Stejně tomu bylo třeba i v 1. kole prezidentských voleb. Překvapení nastalo v 2. kole, kdy dorazilo devět voličů, platných však bylo jen osm hlasů – dva pro Miloše Zemana a šest pro Jiřího Drahoše.
„V lokalitě jsou domy, které vlastní soukromý vlastník, a byty zde pronajímá lidem většinou závislým na sociálních dávkách a příspěvcích na bydlení. Bydlí zde občané, kteří patrně nemají o dění v naší republice zájem,“ vysvětlovala nízkou volební účast tehdejší starostka Slezské Ostravy Barbora Jelonková pro Deník.
I podle fotografa Borise Rennera, který dlouhodobě mapuje Ostravu, se jedná o spíše vyloučenou lokalitu, čemuž odpovídá i složení obyvatel. „V roce 1997 byl Hrušov pod vodou. Teď se tam po bývalé chemičce staví logistické centrum, různé haly a oblast se pomalu rozvíjí,“ popsal Hrušov pro Seznam Zprávy.
Volební místnost je v místní mateřské škole. „Ta je dobře dostupná, takže v tom problém nebude. Neúčast je možná dána tím, že řada lidí, kteří mají v Hrušově nahlášený trvalý pobyt, tam reálně nebydlí, a tak ani nepřišli k volbám,“ dodává mluvčí Slezské Ostravy Jana Pondělíčková.
Výsledky voleb v Hrušově
Fotograf Renner připomněl rozvoj oblasti za Richarda Vereše, který se před čtyřmi roky stal jedním z nejmladších starostů a Svaz měst a obcí mu nedávno udělil ocenění Nejlepší starosta. Volební úspěch ve Slezské Ostravě zopakoval i letos, kdy hnutí ANO získalo skoro 37 procent hlasů.
Hrušov je historická část, těžilo se zde uhlí a už v polovině 19. století zde postavili nádraží. Vyrostla tu totiž první rakouská továrna na výrobu sody, kterou odsud vlaky rozvážely do všech koutů monarchie. Nákladové nádraží je tu dosud.
Hned vedle Hrušova se také nachází Věznice Heřmanice.
