Tajemství nejlepšího města Moravy: „Vždycky řekněte ano“

V báni kostela v Pohořelicích našli nedávno při rekonstrukci kronikářský zápis o pohromách, které město stihly v letech 1805 až 1832. Je to hluboká minulost, a to nejen kvůli tomu, že jde o události staré 200 let. Dnes totiž Pohořelice, město jižně od Brna, rostou o poznání vyšším tempem než všechna ostatní moravská města.

Vychází to ze sociologického srovnání, jak ve volebním období 2018–2022 prosperovalo 206 největších českých měst. S využitím metodiky společnosti Statista Research v něm Seznam Zprávy hodnotily, jak se měnil počet a věk obyvatel, kvalita životního prostředí a jak přibývalo nově postavených bytů.

Tabulku moravských měst najdete níže, metodiku, jak pořadí vzniklo, popisujeme podrobně na konci tohoto textu.

Na to, jak se dnes Pohořelicím daří, odpovídají mimoděk zedníci zaměřující v počínajícím parnu letního dne jeden z nových hotových domů. „Tady si dům nekupujte, pod šest milionů nic neseženete,“ reagují na dotaz, jak se tady žije.

Přesto je právě zdejší lokalita Polní, kde právě pracují, tím hlavním důvodem, proč počet trvale hlášených obyvatel Pohořelic vyrostl ze čtyř na pět tisíc jen během posledních patnácti let. Kvalita zdejší zástavby navíc dokazuje, že novými obyvateli jsou především movití lidé z Brna, kteří neváhají investovat do klidného bydlení pro svou rodinu.

„Určitě toho nelitujeme,“ pochvaluje si svoji deset let starou investici starší muž, který postavil pro rodinu patrový dvojdomek s plochou střechou a oranžovo-bílou fasádou. On sám už je v důchodu, přesto jeho manželka dojíždí za prací na jih Brna. „Je tam rychleji, než když jezdila ze sídliště Vinohrady,“ chválí nový občan Pohořelic dopravní situaci. Autobus ze zdejšího náměstí dorazí po dálnici na zastávku brněnské tramvaje za čtvrt hodiny.

Příliv obyvatel do Pohořelic se v posledních letech zrychluje, zároveň je toto město jednou z mála tuzemských obcí, kde klesá průměrný věk. Do mateřských škol dnes chodí 215 dětí, do deseti let se počítá s třemi sty šedesáti. „Program rozvoje města počítá v roce 2030 s osmi tisíci občanů,“ doplňuje starosta Miroslav Novák z ODS.

Důvodem exodu z moravské metropole není podle něho jen dostupnost po dálnici, ale také okolnost, že Brno dosud nestihlo dokončit územní plán. „Developeři nemohou využívat tamní volné pozemky a hledají příležitost v okolí,“ míní starosta. Proto u Znojemské ulice na západě Pohořelic začaly růst pětipodlažní bytovky a vedle nich dlouho očekávaný supermarket Lidl.

Příchodem soukromých investorů ceny bydlení vyrostly, připouští starosta. Osmdesát tisíc za metr čtvereční ve zdejší bytovce je ovšem pořád levnější než 100-110 tisíc za metr v Brně.

Občanský demokrat prozrazuje další důvody raketového rozvoje. „Pokud přijde investor, starosta musí vždycky říct, že s jeho plány souhlasí. Zároveň musí požádat aspoň o deset milionů investice pro městskou infrastrukturu,“ vysvětluje strategii, podle níž zároveň s obytnými domy přibývají místa v mateřských i základních školách, vznikají nové ordinace a posiluje kanalizační vedení.

Nevelké město inkasuje ročně v průměru 30 milionů dotací z evropského a státního rozpočtu, zároveň se nebojí dluhů. „Půjčkami si kupujete čas,“ vysvětluje starosta. Například výstavbě chodníků se město stejně nevyhne a splácet úroky z půjček je výhodnější, než čekat se stavbou pět let a pak uhradit cenu navýšenou o inflaci.

Pohořelice mají ještě jednu přednost, kterou by v jiných městech považovali za nevýhodu. Byly před válkou převážně německým městem, a proto český stát většinu jeho obyvatel vyhnal. „Jejich majetek byl zabaven v roce 1945 podle konfiskační vyhlášky, v roce 1991 pak přešel do vlastnictví obcí,“ vysvětluje starosta, jak se katastrofa změnila v příležitost.

Identifikace státních pozemků a jejich převod do obecního vlastnictví sice trvaly přes dvacet let, avšak právě díky mravenčí práci úředníků dokáže dnes radnice využít pozemky na výstavbu bytů, výrobních závodů i logistických hal, případně nabídnout bankám záruku a získat tak výhodnější půjčku.

„Aby byl rozvoj, musíte ho chtít,“ shrnuje starosta Pohořelic svou filozofii. Stejně to kromě starostovy ODS vidí ostatní strany v zastupitelstvu, od Starostů až po ANO.

Jak ovšem svědčí dotazy u náhodných chodců v západní části města, všichni starousedlíci rozvoj nechtějí. S jejich pomocí se proto hodlá do zastupitelstva prosadit „nová síla pro Pohořelice“, zdejší rodák Robert Šlachta a jeho hnutí Přísaha.

„Rozvíjíme se strašně rychle, nejsou tu odpovídající sociální ani zdravotnické služby,“ sype kritiku na vedení města bývalý elitní policista. Se zaujetím připomíná nepotřebné nebo příliš drahé investice zdejší radnice, především novostavbu služebny městské policie na náměstí za dvanáct milionů. Sice se prý staví byty, ale jsou tak drahé, že si je Pohořeličtí nemohou koupit, lidé k sobě mají najednou daleko.

„Politici z radnice sledují projekt, jak udělat z Pohořelic velké město, ale já jsem pro opačný postup. Lidem se musí více naslouchat, co skutečně chtějí,“ vysvětluje lídr Přísahy svůj základní princip. Na otázku, co hledá v Pohořelicích, když stvořil hnutí, které kandidovalo do sněmovny a také teď se snaží získat zastupitele ve všech metropolích i celé řadě menších měst, reaguje okamžitě: „Komunální volby jsou přece o tom, kde bydlíš.“

Ke kritiků radnice patří v Pohořelicích i místopředseda zdejší buňky hnutí ANO Petr Rybecký, který pod širokým jezem na řece Jihlavě provozuje tábořiště a letní restauraci . Také on patří ke kritikům radnice, pranýřuje například plán vybudovat „další velkosklad“ na pozemcích mezi východním okrajem městečka a dálnicí. „My ale netvrdíme, že to starosta dělá špatně. Opravdu se tady udělalo hodně,“ připouští zároveň a připomíná například stavbu kruhového objezdu u hotelu Morava.

Do politiky vstoupil před osmi lety a stejně jako jeho přítel Šlachta chtěl vyzkoušet, jestli někdo nemůže řídit město ještě líp než současná garnitura. On sám i předseda místního sdružení ANO Miloš Pavlů však byli v zastupitelstvu odsunuti na vedlejší kolej stranickými kolegy podporujícími starostu. V letošních volbách krajské vedení ANO dokonce oba rebely nemilosrdně vyškrtlo z kandidátky. „S politikou jsme po takové zkušenosti skončili,“ potvrzuje předseda Pavlů.

Zklamaný politik Rybecký nemá na diskusi příliš mnoho času. Průběžně odbíhá a čepuje hostům vyhlášené pivo Březňák. „Měl byste vidět, jak je tady živo po setmění,“ pochvaluje letošní byznys. Nemá nejmenší pochybnosti o tom, proč se do Pohořelic stěhuje tolik lidí z Brna.

„Je tu krásně. Také spousta z nich přijde každý večer k nám na tábořiště,“ podotýká.