Článek
Více žen
Ve vedení obcí a měst zasedne po letošních volbách 29 % žen, což je o jeden procentní bod více než doposud. V řadě obcí se navíc ženy rozhodly deklarovat jasný postoj a sestavit i pojmenovat kandidátku tak, aby podpořily počet žen v zastupitelstvech.
Čistě ženskou kandidátku sestavily například obyvatelky Zvíkovského Podhradí. Straně s všeříkajícím názvem ŽENY se v obci na jihu Čech podařilo získat 2 z 9 zastupitelských mandátů.
Kuriozitou byly názvy dvou kandidátek v Nových Dvorech na Žďársku - Strana Novodvorských žen a Novodvorští muži. Ženy sice se dvěma mandáty byly úspěšnější než Novodvorští muži s jedním zastupitelem, i tak ale většinu křesel obsadí muži z řad nezávislých kandidátů.
Čistě mužská zastupitelstva zasednou ve 423 obcích, čtyři obce pak povedou samé ženy. Například Počepice na Příbramsku sice nemělo 9 zvolených žen ve volebním souboji žádného soupeře, v minulém volebním období ale tvořili muži většinu zastupitelstva.
Třináct romských zastupitelů
V komunálních volbách letos kandidovalo 210 Romů a Romek, zastupitelský mandát ale nakonec získalo podle serveru Romea.cz třináct z nich, stejně jako v předchozím volebním období. Mezi zvolenými je deset mužů a tři ženy, a kromě Jiřího Daniela z jihomoravské obce Olomučany, zasednou všichni ve vedení obcí v Ústeckém a Karlovarském kraji. Čtyři z nich navíc mandát obhájili.
S výsledkem 2,7 % pak skončil v boji o senátorský mandát jediný romský kandidát Štěpán Kavúr. Pětašedesátiletého sociálního pracovníka a předsedu spolku Buči, který pomáhá dlouhodobě nezaměstnaným Romům, do voleb vyslala ČSSD v Praze 10.
Výsledky komunálních voleb 2022
- Sledujte výsledky komunálních voleb podle krajů. Po rozkliknutí kraje můžete zvolit konkrétní okres.
Nejmladší starosta
Pomyslný titul nejmladšího starosty si i po letošních volbách zřejmě udrží Tomáš Pavelka z Mořic na Prostějovsku. Teprve 24letému politikovi se poté, co v roce 2020 nahradil odvolaného starostu Martina Obrunču, letos podařilo volby vyhrát se ziskem téměř 56 %.
„Jsem rád, že nám voliči vystavili vysvědčení. Potvrdili, že směr, jakým se obec ubírá, se jim líbí. A to je ta nejlepší motivace,“ řekl Pavelka, který kandidoval za STAN, pro Seznam Zprávy.
Věk podle něj není nevýhodou, rozhodující jsou zkušenosti a odhodlání. „Je to hodně i o přístupu. Pokud člověk bude brát starší a hlavně služebně starší kolegy jako inspiraci a bude s nimi mít normální mezilidské vztahy, budou ho brát jako sobě rovného. S diskriminací kvůli věku jsem se takřka nesetkal,“ doplnil. Velký význam podle něj taky hraje to, jakými lidmi se starosta obklopí.
Ty necelé tři roky starostování utekly jako voda. Mám radost z věcí, které se nám podařilo v Mořicích úspěšně dokončit, a těším se na další rozvoj. Příležitostí je plno. Děkuji za důvěru a podporu sousedům. Myslím, že nejednoho překvapilo, když se stal starostou kluk v 21 letech. pic.twitter.com/xKKoOYPdLA
— Tomáš Pavelka (@Tom_Pavelka) September 22, 2022
Nejstarší zastupitelka
Průměrný věk zvolených zastupitelů je podle údajů Českého statistického úřadu 48 let, komunální politika ale dlouhodobě zajímá i mnoho výrazně starších.
Nejstarší zastupitelkou se letos stala učitelka Sylva Knedlová z Fryštáku na Zlínsku, která letos oslavila 88. narozeniny a v čtyřtisícové obci, kde na tamní základní škole již 69 let vyučuje, kandidovala za ODS.
Dvěma nejstarším kandidátům těchto voleb bylo shodně 96 let a oba chtěli své voliče oslovit z kandidátek KSČM. První byla Marie Roušarová, která kandidovala na Praze 6 a druhým byl Milan Hejcman z Karlových Varům. Ani jeden z kandidátů, kteří by ve funkci oslavili sto let, ale ve volbách neuspěl.
„Nechám to mladším“
Po 32 letech a osmi funkčních obdobích letos ve funkci končí jeden z nejdéle vládnoucích polistopadových starostů Pavel Dvořáček. V podkrkonošské obci Havlovice, kde úřadoval od roku 1990, sice dostal druhý nejvyšší počet hlasů, na post už ale podeváté neaspiruje. „Nechám to mladším,“ řekl Seznam Zprávám.
V roce 1991 stál i u založení místního buňky Občanského fóra. Přestože není havlovickým rodákem, místní si ho oblíbili. Za dobu, co byl v úřadu, řešil troje povodně i řádění žháře.
Stejně dlouho vládl i starosta Brna-Jehnic Václav Šicha. Kandidoval i letos a uspěl, starostou tak může být znovu. Seznam Zprávám už před volbami řekl, že na funkci nelpí. „Pokud se najde schopný mladý starosta, ty nejvyšší ambice nemám.“
V politice letos skončila další z letitých starostek - Vladislava Lachotová z Vělopolí na Frýdecko-Místecku. Znovu již nekandidovala.
10 příběhů voleb
Vítězové a poražení na radnicích a ostré senátorské duely.
„Okresní přebor“ v zastupitelstvu
Netradiční politický souboj se odehrál v severočeských Těchlovicích, kde proti sobě kandidovaly organizace zahrádkářů a místní fotbalový tým. Ten už sice v oficiálních soutěžích nehraje, ale na rozvoji obce se podílí nejen prostřednictvím svých zastupitelů.
„Fotbal se tady hrál již od války, a i když loni v soutěži dospělých skončil, sportovci svou partu drží dál, věnují se žákům a aktuálně mají asi 45 členů fotbalového sdružení, z kterého někteří letos znovu kandidovali do zastupitelstva,“ líčí pozadí voleb současný místostarosta František Černý, který kandidoval za organizaci Zahrádkáři Těchlovice.
Fotbalisté letos zahrádkáře udolali 5:2 , oproti volbám před čtyřmi lety si tak polepšili o 2 mandáty.
Urza to skoro dokázal
„Nechceme vaše hlasy, ke svobodě se nelze provolit,“ hlásá ve svém názvu anarcho-kapitalistické hnutí Martina Urzy, které už pravidelně kandiduje skoro do všech možných voleb s cílem, aby pro ně nikdo nehlasoval. Jediným kandidátem je sám Urza.
I přes jasnou výzvu, se ale Urza dostával k setinám procent. Letošní volby v Praze nicméně může považovat za úspěšné. Z celkového počtu hlasů nedostal ani setinu procenta.
Volby v Praze
1. Spolu: 19 mandátů
2. ANO: 14 mandátů
3. Piráti: 13 mandátů
4. Praha sobě: 11 mandátů
5. STAN: 5 mandátů
6. Koalice SPD: 3 mandáty