Článek
Vláda nad Prahou přesahuje politicko-ekonomickým významem komunální úroveň. Po uplynulých volbách se tudíž pozornost upíná k otázce, kdo ovládne radnici hlavního města.
Z dosavadních prohlášení čelných politiků a zákulisních informací od zdrojů blízkých vyjednávání Seznam Zprávy přinášejí několik scénářů, jak by se jednání o nové vládě v Praze mohla vyvíjet.
Vládní mustr
Ještě ani nebyly sečtené všechny výsledky, když kandidát na primátora za vítěznou koalici Spolu (zisk 19 mandátů) Bohuslav Svoboda jasně prohlásil, že jeho cílem je ustavit na pražském magistrátu vládu po vzoru vládní koalice premiéra Petra Fialy – tedy s Piráty (13 mandátů) a hnutím STAN (5 mandátů).
V rámci 65členného zastupitelstva by tyto subjekty daly dohromady dostatek hlasů pro nadpoloviční většinu (celkem 35).
„Dovedu si představit, že bych seděl na magistrátě spolu se Zdeňkem Hřibem. Když děláte lékaře tak dlouho jako já, tak někdy musíte operovat různé lidi,“ prohlásil Svoboda v neděli v pořadu Ptám se já.
Rozdělení mandátů v Praze
Taková spolupráce, která se v současnosti jeví jako nejpravděpodobnější, však skýtá několik úskalí. Jedním z nich jsou ega čelných představitelů potenciálních koaličních partnerů. Svoboda je bývalý primátor Prahy, Hřib je stávající vládce radnice a lídr STAN Petr Hlaváček působí v dosluhující radě hlavního města jako 1. náměstek zodpovědný mimo jiné za oblast územního rozvoje a plánování.
Sladit zájmy takto mocensky vyprofilovaných politiků v rámci jednoho týmu nemusí být snadné. Ostatně projevilo se to i v předvolební kampani, kdy si například Svoboda s Hřibem vyčítali (ne)zodpovědnost za kauzu Dozimetr v pražském dopravním podniku.
Zdroje redakce se shodují, že velké nároky může mít zejména Hřib – konkrétně neústupnost z nároku na funkci primátora pro Piráty. V neděli v pořadu Ptám se já však uvedl, že otázku primátora by řešil až ve chvíli, kdy se domluví program.
A naznačil, že jedním z jeho vyjednávacích argumentů bude důraz na volební zisky jednotlivých vládních stran: „Když se podíváte na situaci na mandáty, tak my jako Piráti jsme vládní stranou, která má největší počet mandátů, když počítám samostatné strany a nepočítám ANO, které není vládní stranou.“
Zdroje blízké vyjednávání se shodují v tom, že pokud by mocenské nároky Pirátů komplikovaly jednání o vzniku nové koalice, do hry by mohli zasáhnout i celostátní politici strany Ivan Bartoš či Jakub Michálek – s cílem jednání o pražské koalici konsolidovat.
Varianty s Prahou Sobě
Pokud by výše vykreslený scénář selhal, do hry se může dostat uskupení Praha Sobě (11 mandátů) vedené pražským starostou Janem Čižinským. A to dvojím způsobem.
Zaprvé by mohlo začít vyjednávat se Spolu a Starosty o sestavení koalice na magistrátu, hlasy by jim k nadpoloviční většině v zastupitelstvu stačily (celkem 35 křesel). Zdroje blízké vyjednávání zmiňují, že v zákulisí probíhá jisté oťukávání dané koaliční varianty. V neprospěch takové platformy hovoří osobní antipatie ze strany některých politiků ODS k lídrovi Praha Sobě Čižinskému (a naopak).
V zákulisí vyjednávacích týmů však před volbami i po nich zazníval rovněž scénář, dle něhož by se mohli spojit politici Prahy Sobě, Pirátů a Starostů a jednali v uceleném bloku. S cílem získat pro sebe funkci primátora. Dohromady disponují 29 hlasy, k většině by jim chybělo pět mandátů. Ty by mohl trojblok získat například od některé ze stran Spolu.
To by však znamenalo rozbití pražské koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL na půdorysu vládní platformy, což by politicky zasahovalo až do vztahů na celostátní úrovni. Politicky by šlo z pohledu vládních stran o riskantní a destabilizační projekt.
ANO v záloze
Politicky se zatím tato varianta koalice jeví jako nepravděpodobná, matematicky ji však vyloučit nelze. Vítězné Spolu a hnutí ANO by dohromady dalo 34 hlasů a disponovalo tím většinou zastupitelů.
Ať už by šlo o plnohodnotnou koalici nebo tichou podporu radních za Spolu ze strany zastupitelů Babišova hnutí, nyní takové řešení nemá politickou podporu vedení stran Fialovy vládní koalice. Taková jednání by se mohla rozběhnout až při krachu jednání Spolu s Piráty, STAN a Prahou Sobě.
Byť se nyní politici Spolu vyjadřují o koalici s ANO v Praze jako o nereálné variantě, čelní politici pražské ODS mají v městských částech hlavního města zkušenosti se společným vládnutím.
V Plzni hotovo?
Prvním krajským městem, které už představilo radniční koalici, je Plzeň. Na vládě se tam prozatím dohodlo hnutí ANO s Piráty a hnutím STAN. Menšinovou koalici by měli podpořit dva nestraníci za SPD. Má to jeden háček: šéfovi Pirátů se to nelíbí.
Domovskou organizací předsedy pražské ODS Marka Bendy je Praha 4, kde občanští demokraté i TOP 09 v uplynulém volebním období vládli mimo jiné s ANO. Přední tvář Spolu Aleksandra Udženija (ODS) působí jako starostka na Praze 2, kde nyní vládne s TOP 09 a hnutím ANO. Domovskou oblastí místopředsedy ODS Zdeňka Zajíčka je Praha 5, kterou řídí jeho manželka a poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) s TOP 09, STAN a hnutím ANO.
Na konec: pro Spolu může teoretická možnost spolupráce s ANO fungovat jako hrozba a nástroj pro vyvinutí tlaku na Piráty, STAN a Prahu Sobě v rámci hledání shody na ustavení jejich koalice.
