Protest, nezájem, nedůvěra. Ke komunálním volbám nechodí každý druhý Čech

„Chodíval jsem volit, ale vzhledem k tomu, jak je celý režim zkorumpovaný, tak už poslední dva, tři roky nevolím. V politické hierarchii se podle mě ztrácí individuální zodpovědnost a proč bych měl volit lidi, které absolutně neznám?“ popsal redakci svůj postoj padesátiletý nevolič z Prahy.

Komunální volby patří tradičně k těm, o něž mají voliči menší zájem. Svůj hlas při nich neodevzdá více než polovina oprávněných voličů (viz zelená křivka níže v grafu). Ještě méně lidí pak chodí ke krajským nebo evropským volbám.

„U komunálních voleb se politikům ještě daří přesvědčit voliče, že má cenu přijít volit, zejména v porovnání s volbami senátními nebo evropskými. Přitom často nemají takové prostředky na vedení kampaní jako při jiných volbách,“ říká politolog Petr Jüptner z FSV UK.

Že lidé k volbám nepřijdou, má řadu důvodů. Podle sociologa Lukáše Linka ze Sociologického ústavu AV nechodí nejčastěji kvůli nezájmu o politiku, případně jako projev nespokojenosti s celým systémem. „Půlka nevoličů vám sice řekne, že nemá čas volit, nebo že nemohla mezi kandidáty vybrat, ale navzdory jejich prezentaci je za tím ve skutečnosti nedůvěra nebo nezájem,“ říká Linek.

Mezi důvody ale mohou být i administrativní překážky. V případě komunálních voleb lze například volit pouze v místě trvalého bydliště. Nelze si vyřídit volební průkaz.

Jak číst graf: PS – volby do Poslanecké sněmovny, PE – prezidentské volby, ZO – volby do zastupitelstev obcí, SE – senátní volby, KZ – volby do krajských zastupitelstev, EP – volby do Evropského parlamentu, ČNR – volby do České národní rady (1990 a 1992), REF – referendum o vstupu do Evropské unie (2003).

Navíc volební právo je v Česku vázáno na trvalé bydliště a existují případy, kdy si lidé trvalý pobyt v ČR zruší. To je zamýšleno pro lidi, kteří se stěhují do zahraničí, ale využívají toho například i lidé s exekucemi, kteří však v zemi zůstávají.

„To je poměrně výrazná skupina lidí, která vůbec nemá možnost hlasovat,“ upozorňuje sociolog.

Lidé bez trvalého pobytu v ČR se sice mohou zapsat na zvláštní seznam voličů na zastupitelském úřadu v zahraničí, ale to jen v případě sněmovních a prezidentských voleb.

Možnost volit může být podle Linka výrazně omezena i u lidí pobývajících v institucích, jako jsou domovy seniorů nebo vězení.

Nejméně lidí chodí zpravidla k volbám do Evropského parlamentu, do Senátu nebo do krajských zastupitelstev, bývá to okolo 30 % oprávněných voličů. O trochu více lidí, asi 45 %, volí do zastupitelstev měst a obcí. A nejvyšší účast mají tradičně volby do Poslanecké sněmovny a prezidentské v průměru s 65, respektive 62 procenty.

Podle dat Českého statistického úřadu z loňských voleb do Poslanecké sněmovny je volební účast tím vyšší, čím menší je město nebo obec, ve kterých se volí. Zatímco v obcích o méně než 249 obyvateli volilo loni 70 % oprávněných, ve městech s více než 35 tisíci to bylo jen 63 %.

Stejně je tomu u při volbách komunálních. „Ve větších municipalitách se voliči zpravidla tolik neidentifikují s politickou reprezentací jako v malých obcích, kde volením ukazují i příslušnost k místní komunitě,“ popsal Jüptner.

Lidí, kteří se rozhodnou k volbám nepřijít, je také více mezi mladými. V roce 2013 byla jejich účast ve srovnání s tou celkovou o osm procent menší, v roce 2017 o devět. Výrazné zlepšení přišlo loni, kdy volilo 63 % lidí ve věku mezi 18 a 34 lety, tedy jen o dvě procenta méně, než byla celková účast.

U nadcházejících komunálních voleb se ale tento trend patrně neprojeví. „U sněmovních voleb se čekal velmi těsný výsledek, a tak se zejména tehdejším opozičním stranám dobře dařilo mobilizovat elektorát,“ vysvětlil Jüptner. „Komunální a sněmovní volby jsou však co do účasti nesrovnatelné,“ dodal.

Ve srovnání se sousedními zeměmi je u nás nevoličů podobně jako na Slovensku, kde k posledním parlamentním volbám přišlo téměř 66 % voličů. V Polsku to bylo 61 %. Lépe jsou na tom Německo a Rakousko, kde k volbám dlouhodobě chodí hodně přes 70 % k tomu oprávněných.