Příští primátor musí vysvětlit, jak nafouknout Prahu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Metropolitní oblast Praha patří v Evropě mezi deset nejrychleji rostoucích.

Otázka opozičního pražského politika Tomáše Portlíka je proto případná. „Pro kolik lidí chceme Prahu?“ ptá se starosta devátého obvodu, kde lidí přibývá nejvíc.

Stejnou otázku si kladou politici všech čtvrtí i magistrátu, ekologičtí aktivisté a často i obyčejní občané. Právě ona spolurozhodne volby, ze kterých na podzim 2022 vzejde nová reprezentace.

Podceňovat pražské volby se nevyplácí.

V roce 2018 se zdálo být zvláštností metropole, když o vládu nad magistrátem přišlo hnutí ANO ve prospěch pětičlenné koalice (Piráti, Praha sobě, TOP 09, STAN, KDU-ČSL) a ze zastupitelstva vypadli sociální demokraté i komunisté. O tři roky později dopadly podle stejného vzoru parlamentní volby.

Význam Prahy má hlubší základy. Podle oficiálních statistik žije ve městě 1,3 milionu obyvatel, v jeho metropolitní oblasti, která zabírá značnou část středních Čech, napočítal Eurostat 2,7 milionu.

Zajišťuje třetinu hospodářského výkonu Česka a jeho prosperita logicky přitahuje další obyvatele. Proto patří k nejrychleji rostoucím aglomeracím. Rychlejší jsou v Evropě už jenom Madrid, Berlín, Stockholm, Dublin a Vídeň.

Zažít to na vlastní kůži nemusí být vždycky příjemné.

Poznali to třeba v Suchdole, městské části se sedmi tisíci obyvateli. Příliv nových se zatím projevil přeplněnými třídami v jediné místní škole, to je však patrně teprve začátek.

„Při plánované výstavbě se počet obyvatel brzy zvýší na šestnáct tisíc,“ zjistil nedávno při pouti pražskými úřady suchdolský starosta Petr Hejl (STAN). „Současné vedení magistrátu chce stavět nové a nové byty na brownfieldech. To je správně,“ připouští.

Dnes v Praze hledají práci, služby, školy pro své děti a nákupní možnosti rodiny ze satelitů, konkrétně Suchdolem projíždí do centra třicet tisíc lidí z regionu Horoměřic. „Je to život na kolečkách,“ komentuje starosta Hejl.

Proti tomu je třeba vytvořit město krátkých vzdáleností, které nabídne dost bytů, ale také potřebnou infrastrukturu. Jenže právě to se dnes nedaří. „Magistrát u nás schválil stavbu sídliště Nový Sedlec pro tři tisíce obyvatel, na plánech však nebyla škola,“ připomíná suchdolský starosta, co se musí změnit.

Jeho námitky jsou jen jinou verzí stížností občanských iniciativ Žižkova, které chtějí zmenšit projekt na zástavbu nákladového nádraží, kde velcí developeři plánují osmi- a dvanáctipatrové bytové domy pro 15 tisíc obyvatel, ale pouze s jednou školou na půlhektarovém pozemku.

Ještě radikálnějším kritikem je už citovaný starosta z Prahy 9 Portlík, který povede v podzimních volbách kandidátku ODS do boje se současným primátorem Hřibem.

V jeho čtvrti přibylo za posledních deset let osm tisíc obyvatel a podle statistiky developerské firmy Central Group v ní nejvíc bytů vyroste i v nejbližších letech. „V současném volebním období přitom v celé Praze vznikne jediná škola, v městské části Šeberov,“ upozorňuje Tomáš Portlík.

Proto prosazuje novou praxi, podle níž starost o budování škol převezmou městské části, kterým potřebné peníze pošle magistrát. Obdobným způsobem se budou řešit i další dluhy, tedy výstavba penzionů pro důchodce a také doprava, která nápor z okrajů Prahy nezvládá.

Stížnosti na nedostatek škol jsou oprávněné, připouští člen magistrátní koalice, starosta Prahy-Libuše Jiří Koubek (TOP 09). „Situace, kdy se ve třídách tísní až pětatřicet dětí, se může zlepšit jen v tom případě, pokud se v hlavním městě každý rok dokončí jedna nebo dvě školy,“ slibuje novou investiční ofenzivu.

Leccos se už pohnulo v dopravní oblasti.

Libuš brzy spojí s městským centrem tramvajové koleje, ještě víc pomůže nová trasa metra D, u níž už začal geologický průzkum. „Když něco děláte na radnici, vidíte výsledky až za dvanáct let,“ vysvětluje starosta Koubek, proč se pásky dosud stříhaly jen sporadicky.

Stejně odráží kritiku opozice primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Nedostatky ve školství i dopravě jsou podle něho také vinou ODS, protože občanští demokraté město řídili až do roku 2013, uvedl ve věstníku PrahaIN.

Sliby mohutných investic od politiků magistrátu i z opozičních lavic svědčí, že samotný příliv obyvatel si vynutí proměnu Prahy po vzoru Vídně. Na jejím katastru jsou bytovými domy a komunikačními tepnami zastavěny všechny pozemky, pokud je radnice nezařadí do seznamu parků. Pražané budou volit politika s nejlepšími manažerskými schopnostmi, který tento úkol zvládne.

Příklad Vídně a jiných západních měst však ukazuje, že příliv musí mít své meze. V české metropoli se dosud najdou rozsáhlé prostory, které dříve využíval průmysl či zemědělci, dnes však nemají žádný účel a zarůstají náletovými dřevinami.

Zabránit tomu, aby se zastavěly úplně všechny, se snaží místní starostové typu Hejla. „Pro každou městskou část jsou nevyužívané prostory nesmírně cenné,“ připomněl zkušenost z časů covidu. Lidé tehdy nemohli cestovat a objevili pro rekreaci zapomenuté polní cesty v okolí.

„Trend maximálního využití dostupných pozemků je neudržitelný,“ navrhuje další volební téma suchdolský starosta.