Politolog: ANO se „referendem o vládě“ snaží dostat k volbám levicové voliče

Hnutí ANO se snaží ve voličích vyvolat dojem, že páteční a sobotní hlasování je referendem o kabinetu premiéra Petra Fialy (ODS) proto, aby k volebním urnám dostalo levicové voliče, kteří v komunálních volbách nemají velkou voličskou disciplínu.

„V Česku máme v drtivé většině malé obce, kde se politicky volit nebude,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy politolog a vedoucí Institutu politologických studií FSV UK Petr Jüptner.

Podotýká, že parlamentní preference mohou nějakým způsobem zahýbat výsledky ve velkých městech, ale tím hlavním jsou nominované kandidátní listiny.

Budou tyto volby referendem o vládě, jak se snaží voliče přesvědčit opoziční strany?

Do komunálních voleb vstupuje hned celá řada různých faktorů. Pro takzvané volby druhého řádu, což mohou být regionální volby nebo komunální volby ve velkých městech, bývá typické, že skutečně tam je i nějaké národní téma a často se stává, že opoziční strany získají vyšší počet hlasů.

V Česku máme v drtivé většině malé obce, kde se ale politicky volit nebude. Jsou tam místní témata, místní osobnosti, místní komunity. Voliči tam často kandidáty osobně znají. K politické volbě může dojít opravdu jen ve velkých městech. Máme víc než 6 250 obcí, z toho téměř 80 procent má do tisíce obyvatel.

Kde se tedy může volit „politicky“, jak říkáte?

K politické volbě může dojít opravdu jen, troufám si říct, v několika desítkách největších měst. Takže zásadní dopad úplně neočekávám. Je ale strašně důležité říci, jakým způsobem se to projeví v celostátních součtech komunálních voleb, protože v těch je poměrně těžké se orientovat. Tam budou úplně jiné výsledky v podílech zastupitelských mandátů a v podílech získaných hlasů.

Co se týče podílu získaných hlasů, tam se parlamentní úroveň a aktuální preference mohou projevit. A to zejména z toho důvodu, že v celostátních součtech je městský volič nadreprezentován. Každý volič má tolik hlasů, kolik se přiděluje mandátů. Takže zatímco venkovský volič má mnohdy třeba sedm hlasů, ten městský jich má třeba 45. A někdy se do celostátních součtů započítávají i volby do zastupitelstva městských částí. Do určité míry to bude vidět v podílech získaných hlasů.

Proč tedy hnutí ANO dává důraz na to, že půjde o referendum o vládě?

Ze strany hnutí ANO to je naprosto pragmatická strategie. Oni jsou si vědomi, že komunální volby nejsou a priori referendem o vládě, ale snaží se jim vtisknout národní témata proto, že hnutí ANO dnes typicky oslovuje levicový elektorát. A ten je z významné části složen z voličů, kteří nepřikládají komunálním volbám příliš velký význam.

Pro hnutí ANO je významné, aby vtisknutím národních témat do těchto voleb přesvědčilo tyto voliče k volebním urnám přijít.

Pokud se jim to povede, může to mít vliv na růst volební účasti?

Volební účast v komunálních volbách je strašně setrvalá veličina. Zatímco v parlamentních volbách můžeme být svědky výraznějšího výkyvu, když se podíváme na vývoj volební účasti v komunální úrovni, nepozorujeme tady žádné zásadní výkyvy. To je opravdu strašně setrvačná veličina, takže nečekám velké změny.

V posledních komunálních volbách v roce 2018 to byly strany současné vládní koalice, které byly v opozici. A obecně platí, že středoví a pravicoví voliči chodí k těmto volbám častěji. Z tohoto pohledu si myslím, že v těch posledních komunálních volbách byla poměrně vysoká mobilizace a motivace voličů.

Na vládu kvůli jejímu způsobu řešení energetické krize už ale začínají být naštvaní i její voliči. Není tedy možné, že tito lidi mohou naopak zůstat doma, protože pro ně účast ve volbách ztratí smysl?

Tady zase narážíte na parlamentní úroveň. A tady si musíme říct, že levicoví a středopravicoví voliči mají jinou motivaci. Ti středopravicoví ve větší míře opravdu přisuzují komunálním volbám lokální význam. Vnímají je jako rozhodování o daném městě a komunitě. Zatímco levicoví mohou spíše tíhnout k tomu, že si případně budou vyřizovat účty s vládou nebo vnímat v komunálních volbách symbolicky národní témata. Segment středových a pravicových voličů proto nebude vnímat ty volby tak, že bude rozhodovat o vládě, ale že budou rozhodovat o svém městě.

Na začátku jste sice řekl, že o referendum o vládě nepůjde, ale přesto se zeptám: jak by měla výsledky komunálních voleb číst vláda? Měla by si z toho vzít nějaké ponaučení? Bude pro ni ve výsledcích nějaký vzkaz?

Samozřejmě. Vláda nebo vládní koalice by měla být zkoncentrovaná a předcházet rizikům propadů politické podpory. Musíme si říct, že vláda samozřejmě dělá chyby v komunikaci. Některé věci komunikuje předtím, než jsou definitivně nastavené. Někdy poté, co něco komunikuje, to následně reviduje. Takže vláda má v komunikaci co zlepšovat. Na druhou stranu komunální volby jsou velice složité z hlediska součtů, že tam půjde o to, jakým způsobem se výsledky podaří jednotlivým stranám prodat nebo interpretovat.

Jak to mám chápat?

Parlamentní preference mohou nějakým způsobem zahýbat Brnem, mohou se nějakým způsobem projevit v Ostravě, ale to hlavní, co se promítne do výsledků, jsou nominované kandidátní listiny. Takže si troufám říct, že o výsledcích voleb je v podstatě rozhodnuto dopředu.

Můžete to rozvést?

Můžeme už teď říct, že co se týče mandátů, drtivě zvítězí nezávislí kandidáti a jejich sdružení. Co se týče politických stran, bude to pravděpodobně KDU-ČSL, která získá nejvíc zastupitelských mandátů, protože ve srovnání s ostatními politickými stranami postavila největší počet kandidátů a pokrývá i o něco menší municipality, takže se jí podaří své nominace přetavit v mandáty.

Co se týká podílu získaných hlasů, tak se tady asi rýsuje úspěch pro ODS a hnutí ANO. Takže k vítězství v komunálních volbách se pravděpodobně přihlásí celá řada stran. A samozřejmě k tomu přibudou lokální vítězové ve velkých městech.

Může mít snaha mobilizovat levicové voliče vliv na volby do Senátu a zapříčinit, že volby přilákají i lidi, kteří do Senátu běžně volit nechodí?

Hnutí ANO, když se podíváme na to, jakou má momentálně pozici, pravděpodobně posílí. Ale neposílí tak, aby to nějakým zásadním způsobem proměnilo poměr sil v Senátu. Je asi i jedinou relevantní opoziční silou, která do senátních voleb promluví.

Myslím, že z prvního kola, které je spojené s komunálními volbami, může pro ANO vzejít zajímavý výsledek ve smyslu počtu postupujících do druhého kola. Ale v druhém kole to bude pro kandidáty ANO velmi těžké. Zvlášť v situaci, kdy volební účast v druhém kole bude výrazně nižší. A zejména, pokud se kandidát hnutí ANO střetne se středovým nebo pravicovým kandidátem.

Takže ke změně rozložení sil, kdy by sněmovní opozice získala v Senátu většinu, nedojde?

Já to považuji za zcela vyloučené.