Po stopách pádu. Komunisté mizí, nejvíce jich zůstalo na Svitavsku

„Naši zastupitelé budou pokračovat v dobré práci ve prospěch občanů. To můžu s klidným srdcem slíbit. Tam, kde jsme neuspěli, musíme přidat.“

Tato slova uvedla po volbách do obecních zastupitelstev předsedkyně KSČM Kateřina Konečná.

Míst, kde budou muset komunisté přidat, je ale opravdu hodně. Zatímco ještě před dvaceti lety měli komunisté přes 5700 obecních zastupitelů, po letošních volbách se musí spokojit s necelými čtyřmi stovkami.

Výrazný propad komunisté nezažívají jen v dlouhodobém hledisku, ale také ve srovnání s posledními komunálními volbami. Za čtyři roky ztratili více než tisícovku zastupitelů.

„Bylo jen otázkou času, kdy se pozice KSČM na české stranicko-politické scéně marginalizuje. Její současná pozice je totiž důsledek dlouhodobého postupného, pozvolného, ale nezadržitelného trendu stárnutí a vymírání členské a voličské základny,“ říká politolog z Metropolitní univerzity Praha Petr Just.

„Kromě toho také komunistům vyrostla konkurence. Po většinu 90. let a začátku 21. století byla KSČM v podstatě jedinou relevantní protestní silou. Dnes je konkurence větší, protestními subjekty jsou i SPD, ANO a podobně,“ upozorňuje Just.

Na historicky nejhorším výsledku v komunálních volbách v českých dějinách se podepsal mimo jiné stále vyšší věk kandidátů i voličů KSČM.

Komunisté šli do voleb s jasně nejstaršími kandidáty ze všech kandidujících celostátních stran. To platí dlouhodobě, letos se ale jejich průměrný věk přehoupl přes 60 let.

V průměru komunisté ztratili téměř 67 procent všech mandátů. V některých okresech, jako jsou třeba Nymburk nebo Karlovy Vary, už lidé nenarazí na jediného komunistického zastupitele.

Propad komunistů u komunálních voleb ilustruje příklad Kutné Hory. Tam se do zastupitelstva dostalo deset kandidujících subjektů, což se mimochodem u měst s více než 20 tisíci obyvateli stalo už jen v Havlíčkově Brodě a Kroměříži.

V Kutné Hoře kandidovalo 11 subjektů a do zastupitelstva se dostali všichni, kromě KSČM. V celém Kutnohorsku pak komunisté ztratili většinu mandátů – obhájili pouze tři.

V Havlíčkově Brodě pak své zastupitele najdou všechna uskupení, která kandidovala – jeden mandát získala i KSČM. V Kroměříži pětiprocentní hranici nepřekročily čtyři strany a hnutí, a to včetně KSČM.

Poznámka: Na mapu s výsledky voleb v roce 2022 lze překliknout šedou šipkou.

Komunisté v letošních volbách ztráceli hlavně ve svých tradičně silných regionech. Velké ztráty počítají zejména v okresech Louny, Rakovník, Znojmo nebo Tachov. Například v okrese Uherské Hradiště měli komunisté po minulých volbách 30 zastupitelů a po víkendových volbách to je desetkrát méně.

Komunisté přitom velmi často kandidovali v koalicích či sdruženích s nezávislými kandidáty. V interaktivní mapě jsou mandáty počítány následovně: Pokud KSČM kandidovala samostatně, všechny mandáty patří jí. Pokud kandidovala v koalici či ve sdružení s nezávislými kandidáty, patří komunistům pouze zastupitelé zvoleni za jejich stranu (nikoliv nezávislí kandidáti).

Nedařilo se jim ani ve velkých městech. V Plzni se nedostali ani do magistrátu, ani do zastupitelstev městských částí. V Brně uspěli v koalici KSČM, SPOZ, Suverenita a DOMOV a získali pět míst v zastupitelstvech městských částí (komunisté z toho dva mandáty). Pouze v Ostravě se KSČM dostala také na magistrát.

V Praze usedne jediný komunista v jediné městské části, konkrétně v Praze 12.

Najdou se ale i obce, kde jsou komunisté stále populární. Například ve městě Petřvald v okrese Karviná KSČM volby vyhrála a získala 5 z 15 zastupitelských mandátů. Pokud jde o okresy, nejvíce komunistů zasedne v obecních zastupitelstvech na Svitavsku (25), Znojemsku (22) a na Karvinsku (19).

Výsledek komunistů v letošních komunálních volbách pouze potvrzuje dlouhodobý voličský trend. Od roku 2018 nemá KSČM ani jednoho senátora. Horní komora Parlamentu ovšem nikdy nebyla její silnou stránkou. V roce 2021 ale vypadli také z komory dolní, tedy z Poslanecké sněmovny.

Už rok předtím utrpěla KSČM těžkou porážku také v krajských volbách. Zatímco ještě v roce 2012 mohli statistici napočítat 182 komunistických krajských zastupitelů, od roku 2020 už je to jen 13. 

Právě v letech 2012 až 2020 například vládl Ústeckému kraji hejtman za KSČM Oldřich Bubeníček. Ve volbách 2020 však přišel tvrdý pád, komunisté v Ústeckém kraji dostali jen lehce přes šest procent hlasů a o hejtmanský post přišli.

Otočit směřování strany bude navíc podle Justa velmi těžké. „Vedle nutnosti otevřít se navenek novým členům z řad mladší generace by měla změnit i komunikaci. Marketing komunistů působí velmi staromódně, a i to je limituje ve snaze oslovit mladší generace. Obsahově by to znamenalo posunout se více do středu politického spektra,“ říká politolog.

„Tomuto posunu ale bude bezpochyby bránit většina stávající členské základny, která zastává spíše konzervativní postoje a jakýmkoli reformním tendencím se vždy bránili,“ dodává.

Jednou z posledních výrazných tváří komunistů je jejich předsedkyně Kateřina Konečná, která se dokázala dostat jako jediná zástupkyně KSČM v roce 2019 do europarlamentu.

A zase – hned v prvních eurovolbách, ve kterých Češi hlasovali, získali komunisté šest mandátů a obsadili celkové druhé místo.

Ani nástup Konečné do čela strany ale kurz komunistů neobrátil. „Vzhledem k tomu, že ani její nástup do čela strany nezastavil pokračující trend oslabování KSČM, což potvrdily i právě proběhlé volby, kurz se neobrací,“ říká Just. Podle něj mají komunisté jeden hlavní problém: Nejsou v Parlamentu, a proto nejsou vidět.

Jako další jsou na řadě prezidentské volby. Komunisté do nich vysílají jako svého kandidáta Josefa Skálu, bývalého místopředsedu strany. Vzhledem k tomu, že KSČM nemá ani poslance, ani senátory, musí sehnat podporu občanů. Průzkumy ani sázkové kanceláře mu ale nedávají větší šance.

Aktualizace: V textu jsme opravili informaci o počtu zastupitelů na Kutnohorsku.