Článek
„Včera v té televizní debatě na sebe pokřikovali. To si nevyberete. Oni sú všeci stejní. Všechni politici si něco vezmou. Akorát tito sa nechali chytit,“ říká klasickým slováckým nářečím černovlasá padesátnice, zatímco u domu obsypaného květinami vykládá z auta nákup.
Na komunální volby v Suché Lozi na Uherskohradišťsku prý celostátní kauzy nedopadají.
V poklidné dědině moravského Slovácka odpočítává zbytek volebního období místostarosta Petr Gazdík. Z celostátního pohledu nejvyšší politický kalibr, kterého z vlády Petra Fialy vyhnala korupční kauza Dozimetr.
Právě sem za exministrem školství loni přijeli bývalý náměstek pražského primátora Petr Hlubuček (ex STAN) a lobbista Michal Redl, nyní dva obvinění v korupční kauze kolem pražského dopravního podniku.
Sám Gazdík v hledáčku policie není, jak ale vyšlo najevo, s obviněnými se scházel, komunikaci s Redlem si chránil šifrovaným telefonem. I to ho nakonec stálo ministerský post.
Místní tvrdí, že Gazdíka znají z úplně jiného úhlu. „Pro nás je důležité, co se děje v Lozi. Peťa je náš kamarád. Navíc vždycky pěkně pozdraví: ‚Ahojte, teti,‘“ dodává žena v úvodní den komunálních voleb.
Je pátek krátce po poledni, do opravených domů se opírá slunce. Závan babího léta v Bílých Karpatech.
Dvaaosmdesátiletý František Rožek se vrací z obchodu do místního domova pro seniory. „Šel jsem si doplnit pivo,“ říká se smíchem.
Také on prý občas s Gazdíkem prohodí pár slov. „Bydlí tady kousek za kapličkou. Když ho zvolili ministrem školství, povídám mu: Petře, vys.r sa jim na to. To je velice složitá věc dělat takového papaláša. Člověk musí mít známosti,“ vzpomíná vitální důchodce.
Život v tisícové obci si nemůže vynachválit. „Platím v domově okolo 3 000 korun měsíčně. To je únosné. Mám v tom topení, teplou vodu. To je jejich zásluhou,“ ukazuje k obecnímu úřadu. „Vedení Loze je v pořádku a pevně věřím, že dostanou hlasy. Jsou nejlepší, jak starosta, tak podstarosta,“ má jasno.
„Tady se nepolitikaří“
Starosta Václav Bujáček (STAN) vede úřad od roku 2010, jeho stranický kolega Gazdík mu dosud kryl záda jako místostarosta.
Podle Bujáčka nelze obecní hlasování považovat za referendum o vládě. „Tady se až na výjimky nepolitikaří. Jsem moc rád, že lidé v menších obcích nevolí strany. Podívají se na kandidátní uskupení a jeho program. Ale většinou se dívají na lidi, které znají. Vědí, že ten člověk je v něčem schopný,“ přemítá starosta, který zároveň předsedá místnímu fotbalovému klubu a patří do mysliveckého spolku.
Když média propírala kauzu Dozimetr, v Suché Lozi zrovna skládali kandidátku do komunálních voleb. „Zavolal jsem si další kolegy a zeptal se jich, ať si sami řeknou, jestli jim vadí Peťa na kandidátce. Všichni se shodli, že nevadí. My Peťu známe. Tak jsme ho zavolali mezi sebe a sestavovali program,“ vrací se Bujáček k létu.
Před čtyřmi lety získali i s Gazdíkem pod hlavičkou Sdružení nezávislých kandidátů přes 46 procent hlasů. Volit přišlo téměř 60 procent oprávněných voličů. Teď by v dresu Starostů a nezávislých vítězství rádi zopakovali.
Gazdík má na kandidátce číslo tři. I v případě úspěchu už prý jako místostarosta pokračovat nebude. „Kauza na to nemá vliv, tak jsme se dohodli předem. Lidé vesměs stáli za ním. Ti, co ho měli rádi předtím, zůstali při něm. Vědí, jaký je to člověk,“ doplňuje Bujáček.
Volební místnost je v přízemí obecního úřadu, po levé straně. V komisi sedí 11 členů. „Žádný problém s nemocemi nebyl. Zájemců bylo dost,“ zní od bloku stolů, za nimiž jednoznačně dominují ženy.
„Nemá to být zákonem padesát na padesát?“ táže se v legraci jeden z mužů. V Lozi jdou prý převahou žen době napřed.
Přesně ve dvě se dveře otevírají voličům. Zástupy nedočkavců – jako ve velkých městských okrscích – tady nečekejte.
Jako první odvolí tři minuty po druhé rodina Hustákových i s dospělou dcerou. „Jedeme pryč, tak jsme si museli s odjezdem počkat. Chodíme pravidelně. Nebereme to jako hlasování o vládě. Hlasujeme za dědinu, pro lidi, co známe,“ shodují se manželé.
Ne všichni se ale na Slovácku volit chystají. Bělovlasý šedesátník nedaleko úřadu prodává maďarské koření. „Řídím se tím, co kdysi řekl řekl Stalin: ‚Kdyby volby mohly něco změnit, tak je zruší.‘ S tím souhlasím. K volbám nechodím. Je to podle mě trochu fraška,“ vysvětluje.
Opodál ve volební místnosti však o ničem takovém slyšet nechtějí. Vzhledem ke složitějšímu systému křížkování potrvá vyhodnocení déle než jiné typy voleb.
Zapisovatelka Libuše Rezková má zkušenosti z dřívějška, pravidelně se u hlasování střídají s kolegyní z úřadu. „Bude to složitější. Vše po sobě překontrolujeme. Ale většinou máme kolem šesté hotovo,“ tuší zapisovatelka.
