Ostrava chce zpátky na vrchol. Buduje školy i muzea

V Dolní oblasti Vítkovice se otevírá nové muzeum. „Vítáme vás v budově výklopny uhlí, v našem srdcovém prostoru,“ zahajuje úterní vernisáž David Sventek ze společnosti BeePartner.

Návštěvníky seznamuje s výsledky rekonstrukce další části slavných ostravských hutí, budovy se třemi nadzemními a třemi podzemními patry, kde se pomocí nakloněné roviny vyklápělo z vagónů uhlí. Odtud po dopravnících zamířilo do tzv. mlýnice, kde se rozemlelo na koks.

Ve strohých industriálních halách zároveň instaloval sochař Čestmír Suška své objekty vytvořené z vysloužilých kovových nádrží a cisteren. „Chtěl jsem vrátit život věcem, které byly určeny k likvidaci. O to víc mě těší, že je můžu vystavit v budovách, které vrátil k životu někdo jiný,“ říká umělec prominentním hosty hostům.

Obnova výklopny je jednou z dlouhé řady rekonstrukcí na území kdysi největších hutí Rakousko-uherské monarchie. Budovy vysokých pecí se postupně stávají muzeálními prostory, restauracemi, vyhlídkovými trasami nebo sídly desítek firem, které mají jedno společné.

„Všechny jsou součástí nového odvětví CCI – kulturního a kreativního průmyslu,“ vysvětluje David Sventek, který vedle byznysu stíhá v komunálních volbách kandidovat za ODS, ovšem až v městečku Jablunkov na slovenské hranici.

Právě zásluhou CCI se vítkovické průmyslové ghetto změnilo na nejnavštěvovanější turistickou atrakci Česka mimo území hlavního města.

„Třeba to je ten druh podnikání, který nejvíc zachytil současné trendy,“ odmítá manažer Sventek námitku, že provoz muzeí, uměleckých galérií či zábavních parků přece nemůže nahradit tradiční ekonomickou sílu Ostravy, tedy těžký průmysl.

Spolu se svými konkurenty netrpělivě vyhlíží další vzestup, ve Vítkovicích konkrétně rekonstrukci 4. a 6. vysoké pece, ve kterých má být vystavena část sbírek Národního muzea. Dalšími architektonickými trumfy v sousedství se stanou tzv. Černá kostka, kde se umístí Moravskoslezská vědecká knihovna, a zároveň nová koncertní síň, kterou vyprojektoval světoznámý architekt Steven Holl.

Dokončení projektu ostravské filharmonie patří k důvodům, proč se svou funkci rozhodl podruhé obhajovat primátor Tomáš Macura (ANO). „Investujeme do vzdělání, kultury a podpory podnikání,“ vysvětluje svou hlavní devizu.

Také trumfem v letošních komunálních volbách se stala právě dokončená galerie moderního umění v revitalizovaných budovách městských jatek u Místecké ulice.

Ostrava se uplynulých 30 let potýká s úbytkem obyvatel, proti 330 tisícům při pádu komunismu jich ubylo 50 tisíc. Podle primátora však data nevystihují reálnou situaci.

„Ostrava se nerozvíjela organicky. V komunistických časech sem těžký průmysl přitáhl desetitisíce lidí, proto je normální, že se po útlumu těžby uhlí jejich počet snížil na úroveň okolo roku 1970,“ vysvětluje.

Úkolem města bylo po útlumu najít pro havíře, hutníky a strojaře náhradní práci. To se podařilo a současný primátor mohl změnit přístup. „V diskuzích s občany jsme vytvořili nový strategický plán fajnOVA s přesahem do roku 2030. Ústředním tématem je růst kvality života, tedy oblasti, která byla 300 let marginalizována,“ zdůrazňuje Macura.

Ve městě, které bylo gigantickým ghettem upadajícího těžkého průmyslu, teď rostou cyklostezky, fakulty vysokých škol, muzea, galerie či nákupní centra. Především z toho důvodu, aby zvláště mladší lidé v Ostravě zůstali, a zároveň aby město přitahovalo investory.

Plán se do určité míry daří naplňovat. Lidé se nadále stěhují na předměstí, především se ovšem podařilo zastavit vylidňování centrálních obvodů – Moravské i Slezské Ostravy, Mariánských Hor a Vítkovic. Za to, že z metropole nad Ostravicí uteklo v posledním desetiletí 15 tisíc lidí, mohou sídliště Poruba a Ostrava-jih.

„Nejvíc jsem pyšný na to, že se podařilo zacelit celou řadu jizev,“ hodnotí šéf města uplynulé volební období.

Byl dokončen Skelet, tedy rozestavěná budova, která měla sloužit krajskému výboru KSČ, začalo se s rekonstrukcí Ostravice, kdysi největšího obchodního domu Československa, definitivně byly odvezeny tisíce tun toxických kalů po chemické továrně Ostramo. Dokončením autostrády Prodloužená Rudná byla odstraněna dlouholetá černá můra automobilistů.

Primátor nechce předpovídat, jaký ekonomický obor může nahradit hornickou minulost. Dotázaní experti uvádějí vedle průmyslu CCI také kompetence v automobilovém průmyslu, o čemž svědčí zájem továrny Porsche vybudovat v Ostravě výzkumné centrum. Nejčastěji ovšem připomínají zdejší zkušenosti v oboru energetiky.

„Ostravsko muselo s útlumem hornictví změnit svůj energetický model, proto může na svém příkladu demonstrovat, jak takové změny dosáhnout,“ vysvětluje již citovaný David Sventek. „Můžeme nabídnout místo pro baterkárnu, využít důlní prostory k vývoji geotermální elektrárny, podpořit využití vodíku.“

Připomíná, že Ostrava má Národní kompetenční centrum v energetice, které zkoumá, jak kombinovat dodávky elektřiny z alternativních zdrojů, aby se celé regiony mohly zbavit nutnosti dovážet plyn či jiná fosilní paliva. Lze k tomu využít miliardy eurodotací určených pro regiony utlumující hornictví.

ANO vládne Ostravě v koalici s ODS, lidovci a Piráty. Jedinou významnou opoziční silou zůstalo hnutí Ostravak, které pod vedením právníka a developera Lukáše Semeráka kandiduje už ve čtvrtých volbách. „Sešli jsme se s ostatními ve školce, když jsme jako rodiče protestovali proti pokácení stromů v okolí,“ vzpomíná na začátky své iniciativy.

Právník nepopírá, že radnice v uplynulých čtyřech letech leccos dokázala, na přípravě některých projektů - včetně obnovy městských jatek - se ostatně podílelo jeho hnutí, které bylo před rokem 2018 součástí magistrátní koalice.

„Žili jsme v období konjunktury a radnice dokázala využít pozitivní trend,“ připouští vyzývatel současného primátora, hned ovšem dodává: „Teď se ale na radnici chovají tak, jako kdyby boom měl trvat věčně.“

Proto je podle něj nezodpovědné pokračovat v nedomyšlených investicích, jakými jsou například budova filharmonie, která dostává přednost před stále odkládanou rekonstrukcí Městské nemocnice.

Nejvíc ovšem vedení magistrátu vyčítá, že se nesnažilo posílit fond nájemního bydlení, a dokonce omezilo starší projekty nájemních bytů. To se týká především komplexu Nové Lauby, který přiléhá k hlavnímu Masarykovu náměstí a kde mělo vzniknou 80 městských bytů.

Magistrát ovšem připustil, že se 54 bytových jednotek prodá soukromníkům. „Nebudou tam bydlet učitelé ani zdravotní sestry, jenom si tam bohatí lidé uloží peníze,“ glosuje Lukáš Semerák projekt, který bude dokončen napřesrok.

Ostrava se může chlubit hypermoderní podobou nádraží Svinov, jizvou naopak zůstává druhá vstupní brána, hlavní nádraží v Přívoze. Cestující, kteří vystoupili z Pendolina, namáhavě vlečou kufry po vysokých schodech k lávce přes koleje, zároveň se ze zakryté části schodiště ozývá pronikavý tón řezání plechu.

Připomínkou nedávné minulosti je také přilehlá městská památková zóna Přívoz, kdysi výstavní čtvrť, kterou postavila v 19. století Severní dráha císaře Ferdinanda. Většina domů má opravenou omítku, přesto jsou výkladní skříně obchodů prázdné, případně zašpiněné, to ovšem platí s výjimkou dvou zastaváren. Náhodný kolemjdoucí nemůže přehlédnout zanedbané existence, které posedávají na lavičkách rozlehlého náměstí.

„Přívoz je pořád ghetto,“ potvrzuje podnikatel Martin Wiederman, který posledních několik měsíců pracuje jako dobrovolník v přijímacím centru pro uprchlíky z Ukrajiny.

Vinu za to, že nedokázalo integrovat vyloučenou lokalitu, dává dosavadním politickým reprezentacím, které ignorovaly vzdělávání zdejší mládeže. „Pokud mají rodiče šestitřídku a město jejich dětem nepomůže, tak budou mít také šestitřídku a skončí na okraji společnosti,“ shrnuje svou zkušenost s Přívozem.

Sám kandiduje za ČSSD na dvaadvacátém místě do zastupitelstva obvodu Moravská Ostrava.

Kromě dlouhodobých dluhů vzdělávací politiky ovšem práci magistrátu nekritizuje. Hlavně z toho důvodu, že společně s krajem a hasičským sborem úspěšně zvládá pokračující příliv uprchlíků, kterých zde požádalo o pomoc nejméně 20 tisíc. Potíže neodhalil ani jinde. „Nedokážu si vzpomenout, čím mě naštvali,“ dodává podnikatel.