Koalici začínají svírat obavy jako za Babiše. Blíží se první test

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na první pohled to vypadá, že ve štábu Spolu panuje po posledních průzkumech veřejného mínění spokojenost. Navzdory všemožným krizím a ostrým opozičním útokům se projekt tří vládních stran drží na předním místě volebních modelů, a dokonce i mírně posiluje.

Má to ale háček, který může spojenectví do budoucna výrazně poškodit – z průzkumů plyne, že vládní popularitu se daří vytěžit pouze ODS. A to nejen na úkor ostatních stran, ale i vlastních koaličních partnerů.

Zatímco občanští demokraté vyrostli z listopadových 15 procent na nynějších 26, lidovci stagnují, a TOP 09 se v průzkumech dokonce propadá. „ODS bere od všech vládních stran, především TOP 09 a Pirátů,“ vysvětluje Pavel Ranocha z agentury Kantar, která zpracovává volební modely pro ČT.

U lidovců zase velké množství lidí dlouhodobě váhá mezi více stranami. „A pro ně může viditelnost ODS, která teď na sebe i díky premiérovi strhává pozornost, hrát výraznou roli,“ dodává Ranocha.

Oficiálně sice představitelé dvou menších koaličních stran opakují obvyklou mantru „průzkumy nepřeceňujeme“. Mimo záznam však někteří z nich přiznávají, že takový vývoj úplně nečekali a mezi straníky kvůli tomu zavládla nervozita.

„Jako Andrej Babiš vytuneloval voliče levice, část konzervativních voličů teď bude volit spíš ODS, protože jim přijde jako silnější hráč. Vyšší bere,“ nabízí paralelu s předchozí vládou Tomáš Zdechovský, europoslanec a člen předsednictva KDU-ČSL.

Vzpomínka na vytunelovanou levici se při rozhovorech s lidovci a členy TOP 09 objevuje opakovaně – připomínají ji jak narážky na až příliš výrazného lídra vedoucí strany, tak stížnosti, že se „nedaří prodat vlastní práci“.

V sekretariátech a PR týmech se teď v posledních týdnech intenzivně řeší, jak k tomu došlo. A také to, jak vyřešit až schizofrenní rébus: zůstat spolehlivým koaličním partnerem Spolu a zároveň zpropagovat vlastní značku.

Volební modely se sice týkají až voleb do Poslanecké sněmovny za čtyři roky, politickou situací ale hýbou už teď. Preference stran rozhodují například o síle v koaličním vyjednávání. Podle informací Seznam Zpráv už se i odehrála hádka na jednom z koaličních jednání kvůli necitlivé narážce právě na nízké preference.

Roli síla stran hraje třeba i při sestavování kandidátek. Ostatně právě k nadcházejícím komunálním a senátním volbám se upíná pozornost slabších koaličních partnerů. Zmiňují je jako test, jak moc je koaliční spolupráce výhodná. Pokud by je ODS ve volbách převálcovala, nebude to pro Spolu v následujících měsících dobrá zpráva.

„Pokud neuspějeme v regionálních volbách, pokud se potvrdí trend, že ODS je takhle silná, tak pak je to na diskusi, jestli je to správný směr,“ říká Lukáš Curylo, moravskoslezský lidovec, který se stal čerstvě místopředsedou strany.

„Jestliže jedna strana ostatní převálcuje, vytratí se smysl spolupráce,“ říká rovnou nový 1. místopředseda strany Jan Bartošek. Šéf lidovců Marian Jurečka má za cíl obhájit počet zastupitelů. Těch má strana nyní kolem 3 tisíc.

Analytici a čelní představitelé stran vidí tři hlavní příčiny, proč se lidovcům a TOP 09 nedaří přetavit úspěch Spolu ve vlastní preference. Tou první je Petr Fiala, který na sebe jako lídr logicky strhává nejvíc pozornosti, která je navíc umocněná jeho rolí v řešení války na Ukrajině.

„Ten projekt je mimořádně úspěšný a samozřejmě, když hraje dobře tým, je vidět nejvíc kapitán. Ale Topka je v dobré kondici,“ říká šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Připomíná, že strana má skoro dvojnásobek poslanců než v předchozím volebním období, dvě místa ve vládě a post šéfky Sněmovny. Straníci obou partají Fialovu roli chápou, zároveň to ale mají za trochu nespravedlivé. Premiér podle nich přihrává straně, kam podle nich tak docela nezapadá. Lidovci jsou přesvědčeni, že Fiala je spíš takový „lidovec v barvách ODS“, u TOP 09 se zase říká, že je premiér duší „víc topák než ódéesák“.

Druhou výraznou příčinou je pozice stran ve vládě. ODS kromě premiéra obsadila značnou část výrazných rezortů, což se ukázalo zvlášť nyní za války na Ukrajině – například finance nebo obranu. Partneři z druhé koalice Starostů a Pirátů pak mají vnitro a zahraničí.

„Viditelná politika se dělá na vládě a tam jsme slabí. Máme ministerstvo zdravotnictví a ministryni pro vědu a výzkum. Jako jediní tam nemáme předsedkyni, to je špatně,“ shrnuje výtky mimo záznam vysoce postavený straník.

Markéta Pekarová Adamová si ale za výběrem stojí. A připomíná, že Ministerstvo zdravotnictví považovali při nástupu vlády všichni za sebevražednou misi kvůli koronavirové pandemii. „A zvládli jsme to. Nebyly lockdowny, nebyly plné nemocnice,“ chválí svého ministra Vlastimila Válka.

Reptá se i u lidovců, kteří si sice vydobyli tři tradiční „lidovecká“ ministerstva. Práce a sociálních věcí, zemědělství a životního prostředí, nemají ale žádný silový resort. Aby se KDU-ČSL ucházela třeba o obranu nebo zahraniční věci, prosazovalo ve straně již dříve menšinové křídlo reprezentované například poslanci Janem Bartoškem a Ondřejem Benešíkem.

Bartošek se poté stal na sjezdu trochu překvapivě 1. místopředsedou strany a teď mu pomalu dávají za pravdu i někteří straníci z opačného tábora. Lidovci si totiž nechali udělat průzkumy, proč neoslovují víc voličů. Z nich vyšlo, že se jim nedaří vzbudit dojem, že jsou kompetentní i v ekonomických tématech nebo právě v otázkách bezpečnosti.

Část strany má také problém s tím, kdo získaná ministerstva obsadil. Marian Jurečka dosadil na zemědělství Zdeňka Nekulu a na životní prostředí Annu Hubáčkovou. Kritici je považují za nevýrazné, jednou z deviz, pro které si je Jurečka vybral, podle nich byla především loajalita ke stranickému šéfovi. Není vyloučeno, že pokud komunální volby dopadnou špatně, začne část strany volat po výměně.

Menší strany mají také pocit, že se možná nechaly zbytečně přetlačit při vyjednávání o vládním programu a upustily od některých svých tradičních témat. „Není třeba vyvolávat paniku, ale nemůžeme to brát na lehkou váhu a jen čekat, že to samo začne růst. Upozadili jsme zbytečně nějaká naše témata, třeba euro,“ říká pražský poslanec TOP 09 Michal Zuna.

Euro jako možný způsob odlišení zmiňuje většina jeho spolustraníků. Má to ale háček. Do koaličního prohlášení vlády se přímo nedostalo. „Každá z těch stran by měla mít právo tam vnášet svá témata a musí se najít model, jak to dělat. A ta témata můžou být i jiná než témata ODS, to není přece vláda ODS,“ říká europoslanec TOP 09 Luděk Niedermayer.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek už se do prosazování eura dokonce pustil na Twitteru. Aby se kvůli svému příspěvku obratem dostal do sporu s ekonomickým expertem ODS Janem Skopečkem.

Lidovci zase chtějí uspět větším důrazem na sociální témata. „Jedna věc je být koaliční partner a druhá věc je nebýt servilní a obhájit si svoje,“ říká k tomu šéf strany Marian Jurečka. Zároveň ale říká, že válka na Ukrajině a energetická situace jsou bezprecedentní a nehodí se hrát na sebe. „Někdo ve straně si může říkat, že mu to nevoní, ale teď není chvíle na to, se nějak zviditelňovat,“ dodává Jurečka.

Cestou pro lidovce ale může být zkusit získat některé voliče z cílové skupiny hnutí ANO. „Musí nás zajímat důchody a kvalita života seniorů, tam nám uteklo množství voličů,“ říká europoslanec Zdechovský. Strana si podle něj nechala zanalyzovat, že by mohla uspět například u nových důchodců, kteří čerstvě odcházejí do penze. „Musíme dosáhnout toho, aby nezačali volit Babiše, ale nás,“ dodává Zdechovský.

Právě lidovecký tlak na pilu v sociální oblasti už způsobil v koalici první nepříjemnosti. Když se například schvalovalo 5 tisíc pro rodiče s dětmi, ne všichni partneři s tím byli předem obeznámeni a byli překvapeni podobně jako novináři na tiskové konferenci. Stejně tak Jurečka rozladil kolegy, když do médií oznámil plány na sociální tarif energií dříve, než to bylo definitivně projednané.

Klíčovou otázkou zůstává, jak s projektem dál, pokud se síly v dlouhodobém horizontu nepodaří alespoň trochu vyrovnat. V kuloárech se řeší dvě možnosti – buď se vrátit k samostatné kandidatuře, nebo se pokusit naopak o nějakou formu užší spolupráce, jako je například německý model CDU-CSU.

Ani jedna ze stran není v této otázce úplně jednotná a úvahy jsou teprve na začátku. Lidovci zdůrazňují, že chtějí projekt zachovat i na další volební období, kdyby to ale nešlo, cesta je pro ně spíše se znovu osamostatnit.

„Není důvod mít užší spolupráci, tímto směrem se naše myšlenky neubírají. Pro lidovce je pořád cesta jít i samostatně,“ říká šéf strany Marian Jurečka. A statutární místopředseda Jan Bartošek dodává, že „projekt má budoucnost jen tehdy, když si všichni zachovají míru autonomie“.

Lidovci mají výhodu, že do koalice přinášejí trochu jiný typ voličů než ostatní dvě strany. Jsou také silní v jiných, především moravských regionech. Na rozdíl od TOP 09, která často soupeří o podobné voliče jako ODS i o podobná místa.

Straníci TOP 09 také častěji připouštějí možnost nějaké užší spolupráce. Předsedkyně strany říká, že před příštími sněmovními volbami „nepřipustí, aby dohoda nebyla důstojná“. „Je brzy to takto institucionalizovat. Ale v dlouhodobém horizontu jsem určitě diskusi otevřená,“ připouští Pekarová Adamová.

Jak ale připomíná řada politiků, bude záležet, kdo v klíčové chvíli všechny tři strany povede. „Dnes funguje skvělá chemie tří lídrů. Když jeden z nich vypadne, tak to nebude tak silné,“ myslí si europoslanec Zdechovský.

Analýzy Seznam Zpráv: