Neviditelná Olomouc. Město, které zapomnělo na své paneláky

V kavárně na Denisově třídě obsluhují dva vlasatí mladíci. O tom, že zhruba desítka hostů má s Palackého univerzitou také něco společného, svědčí studentům přístupná cena za kávu – přesně 39 korun.

Obdobných kaváren vznikly nedávno v historickém centru Olomouce desítky, a právě v nich má současné vedení radnice největší podporu. „Něco se tu před pár lety zlomilo k lepšímu,“ míní jeden z návštěvníků.

Loni i letos se během jarních a letních měsíců městské ulice zaplnily kulturou, nové možnosti pro koncerty i divadlo nabídl projekt Olomoucké dvorky. Změna přišla ve chvíli, když se uvolnila opatření proti covidu a lidé chtěli dohnat, co zameškali. Zásluhu prý má také náměstkyně pro kulturu Markéta Záleská (ODS).

Koalice složená z ANO, ODS, lidovců a podnikatelského hnutí spOLečně zaměřila většinu projektů na vylepšení turisticky přitažlivého středu města. Nejvíc ohlasů vyvolala oprava ulice 8. května. Nebyly vždycky pozitivní.

Například Martina Mertová ze spolku Za krásnou Olomouc upozorňuje, že 8. května neodpovídá obvyklému standardu obnov historických ulic. „Chodníky jsou úzké, oddělené zbytečně vysokými obrubníky, parkování zabírá zbytečně moc místa. V Olomouci se věci i přes věcnou kritiku málokdy dotáhnou do správného konce,“ míní kunsthistorička, která kandiduje na nevolitelném místě opoziční koalice ProOlomouc a Piráti.

Kritikou stíhá také nepovedenou obnovu vodopádu na hradbách v Bezručových sadech, díla výstaviště Flóra a národního podniku Sigma z časů komunismu, které má sloužit jako turistická atrakce. „Připadáte si u ní jako někde v Kazachstánu,“ cituje Mertová názor rozšířený po celém městě.

V nejbližším okolí centra se naplánoval, ale dosud nezačal budovat, nový Lazecký park. Vůbec největší investicí jsou protipovodňová opatření u řeky Moravy směrem k nádraží. Investorem v tomto případě je ovšem státní organizace Povodí Moravy a také na její účet míří stížnost, že po rekonstruovaných mostech ani po náplavce nemohou jezdit cyklisté.

O tom, že město v uplynulých čtyřech letech spalo, je přesvědčen politolog místní univerzity Pavel Šaradín. Také jeho přiměly „nedotažené projekty“ k rozhodnutí sestavit - po domluvě s členy upadající sociální demokracie a několika místními osobnostmi - kandidátku Olomoučané a zapsat se na její sedmé místo.

„Hlavním problémem města je stagnace, kterou způsobila nešťastná dohoda ODS a ANO,“ tvrdí politolog, podle kterého nemá Olomouc skutečného primátora už deset let. Bývalé metropoli Moravy a dosavadnímu ohnisku vzdělanosti tak hrozí, že se propadne do bezvýznamnosti regionálního centra, kde se „dobře žije“, ale nic víc.

Tak příkré hodnocení odmítá Martin Novotný (ODS), který byl podle Šaradína v letech 2006-2014 posledním silným primátorem a dnes se věnuje byznysu. Koalice jeho strany s ANO byla prý nezbytná. „Měla přinejmenším smysl pro zachování pravicové politiky ve městě,“ zdůrazňuje občanský demokrat.

Připouští, že výkony uplynulého volebního období nepatří k nejlepším v historii, to se však záhy může změnit. „Teď jde o to, aby se nápady proměnily ve skutečnost. Máme koncepce, teď bude třeba také něco dělat,“ vyzývá.

Zásadní změnu čeká od zapojení soukromých investic do vědy. Univerzitní výzkumné týmy připravily řadu akcí v oborech biotechnologií nebo optiky, teď zbývá už jen poslední krok: rozjet výrobu.

O tom, že se olomoucká radnice v uplynulých čtyřech letech soustředila na přípravu koncepčních dokumentů pro rozvoj města na dvě nebo tři volební období, mluví také Miroslav Žbánek (ANO), který ve volbách obhajuje primátorskou funkci.

„Pokud si navíc uvědomíme, že víc než dva roky jsem byl také předsedou krizového štábu, který řešil situaci s covidem, tak naše bilance není vůbec špatná, protože i v těžkých podmínkách se podařilo dokončit řadu investic,“ zdůrazňuje. Za nejdůležitější považuje prodloužení tramvajové linky na sídliště Nové Sady a Povel.

Mapy Olomouce na veřejných místech jsou dokladem zvláštní schizofrenie hanáckého velkoměsta. Zachycují historické jádro, návštěvník však na nich nenajde jižní pás sídlišť, kde v lokalitách Nové Sady, Povel, Nová Ulice a Neředín žije přes 50 tisíc obyvatel, tedy více než polovina zdejší populace.

Ani navštívit jižní předměstí není úplně snadné. Z tramvajového uzlu na Náměstí Hrdinů nejede do zastávky Trnkova na sídlišti Nové Sady žádná tramvaj, protože se během posledních týdnů před volbami opravují koleje. Proto většina osazenstva tramvaje číslo 4 vystoupí a pokračuje v hustém dešti po svých. Část z nich se zastaví po pár stovkách metrů na autobusovém terminálu, ostatní pokračují ještě dál do obchodního centra Šantovka, přes které projdou na zastávku, kde už správná tramvaj číslo 5 jezdí každou čtvrthodinu.

Pětka to má do Nových Sadů už jen dvě stanice, musí však překonat území nikoho, přesněji magistrálu Velkomoravská, po jejíchž čtyřech pruzích se denně prožene 40 tisíc automobilů. Pak následuje stejně široký travnatý pás s chodníkem a cyklostezkou. První paneláky se objeví až za hlukovou bariérou, pár metrů vysokým náspem pokrytým rovněž trávou.

Olomouc nemá vnitřní okruh, proto jeho funkci převzal průtah ze severozápadu na východ. Velkomoravská - se svým pokračováním Albertovou a Foersterovou ulicí - dělí metropoli Hané na dvě různá města takřka neprostupně. Na dvoukilometrovém úseku z Nové Ulice přes Nové Sady k řece Moravě jsou k dispozici jen dva přechody, kde si ale musí chodec pospíšit. Prodloužit interval radnice odmítla, aby nenarušila plynulost provozu. Proto je snazší překonat bariéru Velkomoravské automobilem, případně jednou ze dvou linek tramvají.

Prodloužení trasy z Trnkovy ulice dovnitř sídliště Povel se stalo hlavní městskou investicí pro „druhou“ Olomouc. Radní jenom musí mrzet okolnost, že se stavbu nepodařilo dotáhnout včas a zkušební provoz začne až po volbách.

„Asi je dobře, že tu bude tramvaj,“ míní lékař z fakultní nemocnice, protože koleje se protáhnou až před jeho bytovku. „Jenom nevím, jestli ji využijeme,“ dodává ihned.

Jeho nemocnice stojí rovněž za vzdálenějším okrajem Velkomoravské. Dostane se do ní pěšky za dvacet minut a veřejnou dopravu k tomu nepotřebuje. Za nákupy a zábavou musí do centra, ovšem nová linka tramvaje nebude rychlejší než dosavadní autobusové spojení.

Na jižních sídlištích se zahuštěná panelová zástavba ze 70. let střídá s novými bytovkami, které developeři často prodávají jako byty s krásným výhledem. To ovšem platí jen do chvíle, než volnou krajinu směrem na jih zastíní další desetipatrové věžáky.

U konečně tramvaje nabízí své služby tzv. tržnice, tedy shluk dřevěných budek s převahou vietnamských obchodů. K vybavení starší části sídliště patří také malé obchody v přízemí. Nájemci se ovšem podle místních rychle střídají a stejné je to s lidmi, kteří v bytovkách bydlí.

Dotázaní obyvatelé se vesměs shodnou, že s výjimkou tří tramvajových stanic toho magistrát pro jižní polovinu města mnoho nepodnikl. Někdy se opraví dětské hřiště, natře fasáda nejvíc zašlých paneláků, užitečným opatřením proti šíření potkanů je nahrazení popelnic podzemními kontejnery.

Zlepšit poměry na Velkomoravské, například zpomalit provoz, postavit můstky či podchody, nebo dokonce přesunout část provozu na druhou stranu Olomouce, o tom se ani nezačalo mluvit.

„Zklidnit Velkomoravskou by pomohlo, město by bylo normálnější,“ navrhuje příští reprezentaci lékař z fakultní nemocnice.