Článek
Občanští demokraté o víkendu zvolili své staronové vedení, oslavili ty, kteří stáli u jejich sněmovního vítězství, a řekli si, že společný projekt s lidovci a TOP 09 skvěle zafungoval.
Na vítězné vlně koalice Spolu se teď ODS chystá na letošní komunální a senátní volby a přemýšlí i o společném kandidátovi na prezidenta. Seznam Zprávy zajišťovaly, zda ale existuje hranice jejich spolupráce. Oficiálně je to téma, na které vlivní straníci odpovídají obecně: „dokud to bude fungovat“ nebo „uvidí se“.
Trhliny Spolu ale může přinést už výběr společného kandidáta na prezidenta. „Pojďme zopakovat naše nadšení a naši tvrdou práci z loňské volební kampaně,“ burcoval v té souvislosti ve svém nominačním projevu Petr Fiala. Na závěrečné tiskové konferenci pak vysvětloval, že jsou dvě možnosti, jak ke kandidátovi dospět – tedy že může jít o stranického kandidáta i nestraníka.
Z občanských demokratů na kongresu ale bylo jasně znát, že touha, aby to byl občanský demokrat nebo člověk ODS blízký, je velká.
A na rozdíl od TOP 09, kde stranickost, ale i stranickost v rámci ODS, nevadí, u KDU-ČSL je priorita nestranický kandidát a klidně i volnější podpora než stranické nebo koaliční tričko.
O konkrétních jménech se Fiala s novináři bavit během kongresu opakovaně nechtěl. Krátce po svém zvolení řekl, že jméno musí „uzrát“ a doba zrání je léto. V kuloárech se pak mluví hned o třech jménech těsně spjatých s ODS – Miroslavě Němcové, Miloši Vystrčilovi nebo Alexandru Vondrovi.
Nikdo z nich dosud neřekl, zda o prezidentskou kandidaturu má zájem. Přímo na kongresu dokonce Vondra tvrdil, že zatím ne. Dle zdrojů Seznam Zpráv se do rozhodování promítá i to, že Miloš Vystrčil obhajuje svůj senátorský post a pokud by se stalo, že by jej neobhájil, šel by jako případný kandidát ODS do prezidentské volby s těžkým handicapem.
Obavy z úspěchu ODS
Jako úskalí budoucí spolupráce pak straníci popisovali případné rostoucí preference nejsilnější vládní strany, které by dramaticky zvrátily poměr mezi koaličními stranami. Spolu totiž vznikla ve chvíli, kdy ODS měla nanejvýš dvakrát tolik než její slabší partneři.
Například agentura Median naměřila v listopadu 2020 ve svém volebním modelu pro ODS 10,5 procenta, TOP 09 5 procent a lidovcům 4,5 procenta. Obdobně vyšel i model od agentury STEM stejný rok v září.
První povolební průzkum agentury Kantar pro Českou televizi v březnu naopak přiřkl ODS podporu 21 procent a jejím koaličním partnerům pak 6,5 procenta (TOP 09) a 5,5 procenta (KDU-ČSL).
„Jedna vlaštovka jaro nedělá, máme tu před sebou extrémně náročné čtyři roky. Lidi budou hodnotit strany z hlediska odpovědnosti za své rezorty a bude se to odrážet na preferencích všech pěti stran,“ reagoval na dotaz Seznam Zpráv v sobotu během kongresu šéf lidovců Marian Jurečka.
Občanští demokraté ale právě v tom, že by ODS začala svým koaličním partnerům ujíždět ne o pár procent, ale o „vesmír“, riziko vidí. A paradoxně ne proto, že by ODS narostla křídla a tím, kdo by se chtěl vyvléknout, by byla ona.
„To by bylo politikaření a to by nám voliči neodpustili,“ míní jeden z delegátů kongresu. „Spolu je pro nás výhodné. To, co říkal Petr Fiala ve svém pátečním projevu, si plně uvědomujeme. Lidi nám to hodili, ale protože mnohdy zavřeli oči a řekli si, že vlastně volí topku nebo lidovce,“ odkazoval další z delegátů na úvodní Fialův projev. Fiala totiž hned první den delegátům řekl, že si mají přiznat, že za úspěchem je i to, že byli pro mnohé jen nejmenší zlo a že je mnozí z těch, co je volili, jednoduše nemilují.
Obavy totiž panují z atmosféry v malých stranách, které by vysoké preference ODS mohly brát tak, že je to na jejich úkor. A přesně to ukázal i aktuální průzkum Kantaru. ODS roste, lidovci a topka jdou dolů.
I když všechny strany při vyjednávání koalice hovoří zejména o programových shodách, v reálné politice jde zejména o místa na kandidátkách, tedy kdo bude onen program skutečně prosazovat. Odskok ODS může znamenat menší ochotu občanských demokratů dělit se o přední místa s výrazně slabším koaličním partnerem. A i o tom budou jednání Spolu před dalšími sněmovními volbami.
Na rozdíl od bohorovného „to je daleko“ hovoří o nutnosti položit si otázky, zda Spolu má ještě smysl, otevřeně šéf lidovců Marian Jurečka.
„Zhruba rok před sněmovními volbami přijde situace, kdy nejen my, ale všechny strany si budou muset položit otázku a říci si – dávala ta spolupráce smysl? Byla přínosná pro nás, naše voliče, občany, pro stranu?“ připustil. Pokud bude odpověď kladná, má podle Jurečky Spolu smysl, pokud nikoli, šli by lidovci do dalších voleb sami.
Někde už spolupráce padla
Již v nadcházejících komunálních volbách se dají ukázat dva fenomény, o kterých občanští demokraté hovoří. V obou případech jde o velká města, kde se Spolu nedohodli.
Příklad, kde by značka Spolu mohla reálně pomoci, ilustruje situace v Liberci, v pátém největším městě. ODS zde má špatný zvuk a dlouhodobě se jí nedaří svůj obraz u voličů zlepšit. A značka Spolu by mohla být snesitelnější. Pro představu – Spolu v loňských parlamentních volbách získalo v Liberci 24 procent, sama ODS pak v krajských volbách v roce 2020 přímo v Liberci získala jen 7,6 procenta a v roce 2018 v komunálních volbách 8,4 a ve sněmovních volbách v roce 2017 10,2 procenta.
Spolu pak nekandiduje spolu ani v Brně, tedy v druhém největším městě. Zde je potíž v tom, že lidovecký náměstek primátorky za ODS má vlastní ambice a na kandidátce Spolu by byl vždy „jen“ dvojka. Faktem je, že obě strany jsou v komunální politice silně vyprofilované i jinak.
„Pevně věřím, že Spolu bude spolu poměrně dlouho, i do příštích sněmovních voleb,“ říká k tomu brněnská primátorka za ODS Markéta Vaňková. Podle ní pak skutečnost, že v komunálních či krajských volbách se nedohodnou, celostátní spolupráci narušit nemusí.
