Článek
„My jsme tady hodně pracovali a málo drbali. Už jsem poučený, že některé drby musím víc zkoumat. Měl jsem najmout detektiva,“ říká Hlaváček v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Jako architekt chce řešit kromě dopravních staveb také krizi s bydlením. Cesta k více městským bytům podle něj vede přes dohody s developery. Zároveň ale volá po změně daní tak, aby úspěšná města získala víc peněz.
Má vůbec smysl kandidovat po kauze Dozimetr v Praze za STAN?
Pozměnili jsme kandidátku, udělali jsme slušný program pro město. Kdyby tu byly jen ty ostatní strany, tak bych to považoval za ochuzení.
Bude změna kandidátky voličům stačit?
Já věřím, že pražský volič je chytrý volič, který věci zvažuje. Za mnou a mým týmem lidí je kus práce, nikoho jsme nepodvedli. Není pravda, co říká naše konkurence, že se v Praze nic neudělalo. Vylilo se možná míň betonu, ale odehrálo se toho hrozně moc.
Když o vás s někým mluvím, tak říká: to je dobrý kandidát, ale za blbou stranu. Minule jste kandidovat za TOP 09, nelitujete, že se ten přestup úplně nepovedl?
No, ono je to v tomhle případě bodni nebo píchni. A to já jsem měl alespoň možnost tu kandidátku předělat. Kdežto kluci z TOP 09 neudělali ani to. Já si dovedu představit ideální stranu. Hele, já bych složil kandidátku asi z šesti stran, ta by byla neporazitelná. Ale v takové politické kultuře nežijeme, že jo. Na tu naši kandidátku jsem hrdý a stojí mi to za to. Ale voliči mají samozřejmě právo to nevzít.
Musíte ale vědět, že na vás ta kauza dopadne. Voliči se budou ptát: Jak to on měl s Hlubučkem? Nechal se napálit, nebo nad tím přivíral oči? A já se na to ptám taky.
My jsme tady hodně pracovali a málo drbali. Ale drbů tady na magistrátu lítá opravdu hodně. Už jsem poučený, že některé musím víc zkoumat. Měl jsem najmout detektiva. Ale všichni ti lidé, kteří teď říkají, že to věděli, zkrátka měli konat. Adam Scheinherr to neudělal dokonale, ale alespoň se o to pokusil.
Vy jste lídr kandidátky, ale nejste ve straně. Nejste nervózní, že svým jménem zaštiťujete něco, na co vlastně nemáte vliv?
Neříkám, že je STAN dokonalý. Ale já jsem řekl, že chci přestavět kandidátku, předělat program. A to se stalo. Lidé, kteří tam teď jsou, nejsou napojení na žádné kriminální živly. Kdybych do toho nešel, tak bych je podrazil.
Co je podle vás největší problém Prahy?
Podle mě je obecný problém v tom, že nemáme udržitelný politický systém, v němž by samosprávy měly přiměřenou sílu. Řeknu to na současném příkladu – aby třeba města mohla mít v rukou svoji obecní energetiku a nedostala se pod tlak nějakého Putina. Postavit tady silnici je nadlidský úkon na několik generací.
Tak zůstaňme u dopravy.
My jsme předělali projekt městského okruhu tak, že se bude moct povolit a postavit. Je to významný vklad pro dopravu v Praze, ale zároveň víme, že to nemůže být jen o té individuální automobilové dopravě. Musí se posilovat veřejná doprava, cyklostezky. Celá ta politická debata auta versus kola je hloupá. Obojí je ve městě potřeba. Kola jsou tady omezená a musí dostat prostor. Zároveň jak město roste a přibývá aut, tak se holt už do toho prostoru nevejdou. To není ani marxismus, ani čarodějnictví, tak to prostě je.
Mě hlavně zajímá váš recept na krizi s bydlením.
V Praze je problém, že na rozdíl od jiných velkých měst na Západě nám stát nepřevedl pozemky železničních brownfieldů, na kterých se dá stavět, ale rozprodal je soukromým společnostem. Třeba v Kodani nebo Hamburku pozemky bývalých přístavních doků stát převedl na město, to tam navrhlo čtvrť, nechalo si pozemky pro vybavenost a stavební parcely rozprodalo. Za to pak získali část bytů a prostředky na výstavbu metra.
U nás se to prodalo pod cenou v rámci „oddlužení Českých drah“ a my teď musíme složitě jednat s investory, aby za to, že jim umožníme stavět, převedli městu zpět pozemky na vybavenost a financovali infrastrukturu a částečně i byty pro město. Když to řeknu laicky – jestli chcete schválit projekt, postavte nám školku.
Vy jste někde řekl, že je potřeba, aby se stavělo 10 tisíc bytů ročně. Jak toho dosáhnout?
Zhruba tolik je potřeba stavět. Celkově máme na brownfieldech „zásobník“ zhruba 150 tisíc bytů. Dva tisíce bytů ročně by mělo stavět přímo město, ale to je otázka dalších čtyř let, než se můžeme dostat na taková čísla. Teď je v Praze v různém stupni přípravy zhruba 8 tisíc městských bytů. Chystají se celé nové čtvrti – Palmovka, Nové Dvory. Máme už taky architektonickou soutěž na území v Praze 5. Praha možná bude jeden z mála aktérů, který bude vůbec moct něco stavět.
Proč?
Kvůli inflaci, válce a energetické krizi hrozně vylétly hypotéky. Nebudou úvěry pro investory, nebudou úvěry pro ty kupující. Dostaneme se asi do nějaké situace, kdy bude nanejvýš rozumné, aby stavělo město. Nám snad Evropská investiční banka i tak půjčí.
Mimo stavby vlastních bytů máte v programu i to, že chcete, aby část bytů městu dali investoři. Jak se vám to zatím daří?
Kritika je na to zleva i zprava. Zleva, že je to málo, zprava, že je to druhá daň. Takže hledáme nějaký kompromis a zatím to spíš testujeme. Je ale pravda, že v tuto chvíli nám investoři přispívají na tu infrastrukturu, na pozemky, na školy, ale už se moc nedostává na ty byty.
A jak to chcete změnit?
Možná by cesta z lesa byla inspirovat se tím, co zkoušeli Němci v Berlíně v 80. letech. Že bychom tu držbu měli jen na omezenou dobu, deset nebo pět let. A po tu dobu tím vyřešíme potřeby křehkých skupin obyvatel.
V programu taky máte, že chcete peníze na infrastrukturu získat lepším přerozdělením daní. Jak si to mám představit?
Abych to vysvětlil lidově – v minulosti města získala nějaké peníze, něco odvedla králi, šlechtě, církvi a zbytek si nechala. A podle toho, jak bylo město úspěšné, tak si pak stavělo ty katedrály hezké nebo ošklivé. Ale teď je to tak, že se všechno pošle na jedno místo a z toho se vám něco vrátí zpět. A je to nezávislé na tom, jak jste ekonomicky úspěšný.
To zní trochu jako: víc peněz Praze. To nevím, jestli by u Starostů byli rádi.
Ale já vůbec nechci, aby Praha dostávala automaticky víc, protože si vážím malých vesniček a vím, jak je to těžké, obsluhovat malé město. Systém by ale podle mě měl hodnotit i ekonomickou aktivitu v tom území.
Navíc přes obecně rozšířený dojem se ze státního rozpočtu do Prahy investuje jen velmi málo. Dám příklad – do Prahy, kde bydlí 12 procent obyvatel a tvoří se tu 26 procent HDP, jdou ze Státního fondu dopravní infrastruktury jen 3 procenta. Takže se pak Jižní spojka nebo Barrandovský most, nejvytíženější dálnice v republice, platí z obecního rozpočtu.
Jak byste si to tedy představoval?
Když v nějakém místě vznikne továrna, tak obec z ní nemá bezprostřední benefit, ačkoliv tím je zatížená. A lidé jsou akorát naštvaní na starostu. Kdyby ale rozpočtové určení daní reflektovalo, že se tím zdvojnásobilo hospodářství na území té obce, tak by pak starosta mohl opravit kanalizaci a udělat nové chodníky. Dát lidem něco na oplátku.
