Článek
Obecně stále platí, že v izolaci zůstává člověk minimálně 7 dní od pozitivního testu na koronavirus. K volbám tedy nemohou minimálně všichni ti, kterým ukázal test pozitivitu v sobotu nebo později (viz graf níže).
Na rozdíl od minulých voleb ale tito lidé možnost odvolit nedostanou. Vláda se nakonec usnesla, že za stávající epidemické situace speciální režim hlasování zavádět nebude.
Ministerstvo vnitra sice už v první polovině roku vypracovalo návrh zákona o zvláštních způsobech hlasování, ale nevešel v platnost.
„Ministr vnitra návrh předložil vládě, která na základě vývoje situace a pohledu ministerstva zdravotnictví rozhodla, že zákon, a tím ani speciální režim hlasování pro osoby s onemocněním covid-19, není v současné situaci potřeba,“ řekla Seznam Zprávám mluvčí resortu vnitra Hana Malá.
Tento postup opozice kritizuje. „Ministr vnitra Rakušan v podstatě hodil přes palubu tisíce voličů v téhle zemi. Mezi 10 000 až 20 000 voličů nemohou jít k volbám, protože mají diagnózu covid. Nenabídli jim žádné řešení,“ kritizoval to poslanec ANO Radek Vondráček. Jde podle něj o velké manažerské selhání, které jde za ministrem vnitra, jehož resort má volby na starosti.
„Když máte nějakou obec, která má 200 obyvatel, je tam nějaká širší rodina, třeba desetičlenná, nemůže jít k volbám, protože jsou v karanténě. Jeden mandát, to je pět procent voličů,“ poznamenal. „Dokážu si představit, že by se opravdu konkrétně stal tento případ a někdo napadne volby, že jsou neplatné, že došlo k porušení volebního zákona. Co se stane?“ dodal Vondráček.
Ústavní právník Jan Kysela uvedl, že zakázat občanovi volit kvůli izolaci stát může. Podle něj je překážka izolace ukotvena ve volebním zákoně už více než 20 let. Je to stejná situace, jako když je někdo nakažený infekční žloutenkou. Ten volit také nemůže.
Nicméně nerozumí tomu, proč se zákon o zvláštních způsobech hlasování neschválil.
„Vzhledem k tomu, že návrh byl hotový, tak se mi zdá, že jeho neschválení je buď vyjádřením důvěry v to, že se neprojeví žádný významný počet lidí v karanténě, což se nakonec asi potvrdí. Nebo je to vzkaz typu: Vnímáme společnost navrácenou do normálu, a s tím normálem tudíž nespojujeme žádné odchylky od běžné právní úpravy,“ komentuje letošní režim voleb Kysela.
K tomu, aby lidé s příznaky nákazy covidem-19 nechodili k volbám, vyzval na svém Facebooku i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Jeho výzva sklidila kritiku, na Twitteru se proti ní ohradila například kandidátka do lednových prezidentských voleb Danuše Nerudová.
Válkův výrok je skandální
„…O to větší ostudou je, že se na tento prostý fakt vykašlala vláda, která slibovala po Babišově éře návrat k vyšší politické kultuře a k respektu k pilířům demokracie. Nyní se ukázalo, že členem této vlády je ministr, který je ochotný šmahem upřít volební právo desítkám, možná i stovkám tisíc lidí,“ píše v komentáři Martin Čaban. Přečtěte si ho celý:
Nemožnost hlasovat při nakažení covidem by podle Kysely mohlo v případě zhoršení epidemické situace ohrozit spíše než komunální volby ty senátní, kde mohou být výsledky poměrně těsné i kvůli nízké účasti.
„Ve chvíli, kdy by se projevila lokální nebo regionální ohniska, tak vám to může z volebního procesu vytlačit určitou část lidí a nad těmi volbami pak bude viset určitý otazník nebo otazníček.“
Nicméně připouští, že organizace voleb tak, aby mohli hlasovat i voliči v izolaci, je velmi nákladná a komplikovaná. „Je to určitý střet zájmů. Na jedné straně je potenciální zájem volit. Na straně druhé pak ochrana veřejného zdraví, respektive vícenáklad spočívající v tom, že by se to muselo komplikovaně zaranžovat. Čili ve chvíli, kdy je to tak, že jde o statisíce lidí, tak vám to za to stojí. Nicméně pokud jsou to jednotlivci, desítky nebo stovky, tak to v zásadě ustojíte,“ dodává Kysela.
Podle vyjádření Ministerstva vnitra by se navíc hlasování ve volebních místnostech měli vyvarovat i lidé, kteří projevují příznaky jakéhokoliv přenositelného onemocnění. Takový volič by měl primárně využít možnosti volby do přenosné volební schránky.
„Na základě žádosti u obecního úřadu, kterou lze podat i telefonicky, nebo v době voleb u okrskové volební komise se za dotyčným dostaví členové okrskové volební komise,“ vysvětluje mluvčí Malá s tím, že se ale volič musí nacházet na území volebního okrsku a musí být v daném místě přihlášen k trvalému pobytu.
Volby se konají 23. a 24. září. Své zastupitele bude vybírat 6 250 obcí a rozhodovat se bude o 27 senátních mandátech.
Volby během pandemie
Před loňskými sněmovními volbami poslanci schválili speciální zákon, který voličům umožňoval se voleb účastnit i v případech, kdy jim byla nařízena izolace či karanténa, a to hned několika cestami. Občané měli možnost odvolit prostřednictvím drive-in hlasování nebo do přenosných uren, s nimiž za izolovanými přišla volební komise. A odvolit mohli i senioři v uzavřených zařízeních sociálních služeb nebo nakažení v nemocnicích.
Voliči vedle dokladu totožnosti museli navíc předložit i nařízení o karanténě či izolaci a speciální volební komise byly vybaveny ochrannými pomůckami. Vůbec poprvé bylo hlasování podobným způsobem umožněno v říjnu roku 2020 během krajských voleb.
