Hlavní obsah

Komentář: Kašlete? Nechoďte k volbám! Válkův výrok je skandální

Martin Čaban
Komentátor
Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Příznaky covidu můžou mít dnes stovky tisíc lidí. Ministr Válek je u voleb nechce.

Omezení volebního práva pro zhruba 10 tisíc voličů aktuálně zavřených v covidové izolaci je velkou ostudou Fialova kabinetu.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Volební právo je nejvíc. Ústava jasně říká, že zdrojem veškeré moci ve státě je lid. A zcela zásadním nástrojem, jímž lid svou moc vykonává, jsou volby, v nichž se uplatňuje právo volit a být volen. Takhle jednoduché to je. Uvědomila si to dokonce i minulá vláda v čele s Andrejem Babišem, jehož přístup k demokratickým institucím a institutům je jinak docela dost selektivní.

O to větší ostudou je, že se na tento prostý fakt vykašlala vláda, která slibovala po Babišově éře návrat k vyšší politické kultuře a k respektu k pilířům demokracie. Nyní se ukázalo, že členem této vlády je ministr, který je ochotný šmahem upřít volební právo desítkám, možná i stovkám tisíc lidí.

„Apeluji na všechny, kteří mají příznaky (covidu), aby zůstali doma a neohrožovali nákazou ostatní občany, zejména pak členy volebních komisí,“ napsal na svou facebookovou stránku ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. A dále dodal: „Z hlediska zákona se situace má tak, že voliči v izolaci nemůžou volit a ani k nim nemůže komise s přenosnou urnou (…) Takhle to platí už desítky let.“

Na těch slovech je špatně úplně všechno. Je pravda, že volební zákony pro jednotlivé svátky demokracie obsahují výčet takzvaných „překážek výkonu volebního práva“ včetně „omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu“. Jinými slovy nařízená izolace nebo karanténa brání právu volit. To skutečně platí (zhruba dvě) desítky let. Ale je také pravda, že v uplynulých dvou letech to ani u jedněch voleb neplatilo.

Jak pro krajské a senátní volby na podzim roku 2020, tak pro sněmovní volby v roce 2021 prohnala vláda Parlamentem v legislativní nouzi zákony „o zvláštních způsobech hlasování“ a umožnila lidem v izolaci a karanténě vykonat své volební právo. Vznikla drive-in volební místa, zrodily se zvláštní volební komise, které v ochranných oblecích navštěvovaly izolované voliče, vznikala speciální volební místa v zařízeních, která byla do karantény uvalena celá.

Názory Seznam zpráv k debatě o volbách za covidu

Všechno to prodražilo volby o několik milionů korun. Ale jak tehdejší premiér Andrej Babiš, tak jeho vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček nakonec dospěli ke správnému závěru, že to jsou velmi dobře utracené peníze. K tomuto závěru mimochodem došli až po tlaku médií a také opozice, v níž silně zazníval hlas Válkovy TOP 09. Šéfka strany Markéta Pekarová Adamová tehdy prohlásila: „Považuji za naprosto nehorázné tvrzení ministra Hamáčka, že lidé v karanténě budou mít smůlu a volit nebudou smět. Kde je vůle, tam je cesta.“

Válek jako opoziční poslanec sice chyběl, když se schvaloval zákon o zvláštních způsobech hlasování v krajských a senátních volbách v roce 2020, ale zákon k volbám sněmovním o rok později ve sněmovně podpořil. Takže jeho aktuální prohlášení o tom, že „takhle to platí desítky let“ je naprostý blud. Desítky let nenastala v naší kotlině situace, v níž by karantény a izolace postihly v jeden moment tisíce, někdy až desítky tisíc lidí. Babišova vláda na tuto skutečnost i pod Válkovým tlakem reagovala. V ministerských pozicích to ovšem Válek i ministr vnitra Vít Rakušan bohorovně přehlédli. Parafrází Pekarové Adamové: nebyla vůle, tudíž ani cesta.

Omezení volebního práva pro zhruba 10 tisíc lidí aktuálně zavřených v covidové izolaci je velkou ostudou Fialova kabinetu. A Válkovo arogantní prohlášení, v němž vyzývá k volební neúčasti i všechny s „příznaky“, je přímo skandální. Mezi příznaky covidu, které ale ani zdaleka nemusejí znamenat covidovou nákazu, patří i banální věci jako kašel, zvýšená teplota nebo únava. Tedy věci, které mohou v aktuální sezoně pociťovat stovky tisíc lidí.

Už před více než dvěma lety vznikl na London School of Economics text, který zdůrazňoval důležitost výkonu volebního práva a sledoval, jak se jednotlivé vlády ve světě během covidové pandemie vyrovnávají s úkolem svým občanům výkon tohoto práva umožnit. V něm byla Česká republika ještě ve společnosti zemí, které alespoň nějakou aktivitu tímto směrem vyvinuly. Dnes už by spadla (společně s Belize, Chile, Singapurem a Tchaj-wanem) mezi země, jimž je tenhle problém ukradený.

Pro spravedlnost je nutné k této aktuální ostudě aktuální české vlády připočítat ještě ostudu mnoha vlád předchozích, z nichž žádná se nezmohla na zavedení stabilního systému distanční volby, alespoň korespondenčního hlasování. Česko se řadí mezi několik málo evropských zemí, kde žádná distanční forma hlasování neexistuje, takže v covidových časech čelí a bude čelit nutnosti řešit tento deficit mimořádnými a složitými mechanismy.

Za necelé čtyři měsíce, na samém vrcholu „chřipkové sezony“, nás čekají prezidentské volby. V nichž Fialův kabinet dostane šanci na reparát. Napravit škody způsobené přístupem vlády k volbám senátním a komunálním bude ovšem hodně těžké.

Doporučované