Článek
Zrodil se favorit podzimních voleb v Praze. Občanští demokraté, TOP 09 a lidovci se domluvili na společné kandidatuře v hlavním městě, kde vloni ve sněmovních volbách v rámci koalice Spolu získali 40 procent hlasů.
Tuto spolupráci ve volbách do zastupitelstva hlavního města si zopakují. V úterý to oznámili lídři koaličních stran. Má to však háček. Předvolební koalici se podle zjištění Seznam Zpráv zatím nedaří sehnat kandidáta na primátora.
Právo obsadit pozici jedničky má ODS. Loni na podzim vyjednavači v čele se šéfem pražské ODS Markem Bendou nabídli post lídra bývalému guvernérovi České národní banky Miroslavu Singerovi. Ten po čase odmítl.
Následně se rozhovory rozběhly s bývalým viceguvernérem ČNB Mojmírem Hamplem, ten ale podobně jako Singer podle zjištění Seznam Zpráv v průběhu ledna odmítl. „Na tango musejí být dva, kdo chtějí tančit. Dál to nechci komentovat. Začínám svou práci v Národní rozpočtové radě a té se chci plně věnovat,“ napsal Seznam Zprávám Hampl v polovině ledna.
Předseda poslanců ODS Benda potvrdil, že hledání kandidáta na šéfa pražské radnice pokračuje. Nadále je ve hře oslovení mimostranické osobnosti.
„Může se jednat jak o našeho člena, tak i osobu mimo naše řady, pokud bude respektovat společné hodnoty. Hledám já i další členové ODS, ale žádná jména nepůjdou ven bez schválení příslušnými orgány,“ napsal Benda Seznam Zprávám.
Staronový primátor?
Vyjednavači koalice Spolu mají dobrý přehled o známosti a důvěryhodnosti kandidátů v Praze. Seznam Zprávy zjistily, že strany mají k dispozici podrobný výzkum od agentury Ipsos.
Vyplývá z něho, že největší znalost v hlavním městě má stávající primátor Zdeněk Hřib (81 procent, Piráti), následovaný exprimátorem Bohuslavem Svobodou (69 procent, ODS), Markem Bendou (65 procent, ODS), Hanou Marvanovou (64 procent, za STAN) a Jiřím Pospíšilem (64 procent, TOP 09).
Pro občanské demokraty to znamená, že vzhledem ke známosti v metropoli by měl kandidovat bývalý primátor Svoboda (metropoli vládl v letech 2010 až 2013). Poslanec je však zatím spíše záložní variantou, neboť mu brzy bude již 78 let.
Mluví se i o poradci premiéra a kandidátovi na místopředsedu ODS Zdeňku Zajíčkovi, toho však dle průzkumu Pražané příliš neznají (skončil 4. od konce). Po Svobodovi a Bendovi, který šéfuje modrým poslancům, je v žebříčku nejvýše umístěným politikem ODS starostka Prahy 2 Alexandra Udženija. O ní se však v souvislosti s pozicí lídra kandidátky Spolu v kuloárech zatím nehovoří.
Image osobností dle průzkumu Spolu v Praze
Zdeněk Hřib se hodí na primátora Prahy, je však vnímán jako člověk, kterému jde o moc a který je arogantní.
Bohuslav Svoboda je charismatická osobnost, která se hodí na primátora Prahy.
Marek Benda je vnímán jako člověk, kterému jde pouze o moc, který je arogantní a který slíbí cokoliv, aby vyhrál volby.
Hana Kordová Marvanová je osobnost, která umí hledat kompromisy a má zkušenosti z politiky.
Jiří Pospíšil má zkušenosti z politiky, je vnímán jako slušný člověk, který se hodí na primátora Prahy.
Alexandra Udženija je v Praze vnímána spíše negativně. Podle voličů je arogantní a jde jí o moc.
Slabší dvoukoalice
Občanští demokraté, TOP 09 a lidovci věděli, že pro spolupráci před volbami do zastupitelstva hlavního města hovoří čísla. A to nejen ta z loňských sněmovních voleb, ve kterých koalice Spolu zvítězila před PirSTAN o 18 procent hlasů.
Ve prospěch společné kandidatury mluvila i čísla z průzkumu, který má koalice k dispozici. Volební model od agentury Ipsos za prosinec 2021 přiřkl Spolu v Praze 35,2 procenta, druhé by skončilo ANO s necelými 17 procenty, následované hnutím STAN s 15,6 procenta, Piráty s necelými 10 procenty a Prahou sobě se 7,2 procenta hlasů. S tím, že volební potenciál koalice Spolu dosahuje až na 52,3 procenta.
Kdyby strany kandidovaly samostatně, ODS by těsně zvítězila s 20 procenty před hnutím STAN s 18 procenty, hnutím ANO s 15,5 procenta, TOP 09 s necelými 12 procenty a Piráty s 10 procenty. Lidovci by při samostatné kandidatuře zcela propadli se ziskem dvou procent. Čísla a modelace výsledků koaliční strany přiměly ke spolupráci, která se však nerodila snadno – diskuze se vedly zejména o místech na kandidátních listinách a počtech zastupitelů za jednotlivé strany na základě propočtů daných průzkumy.
V průzkumu byli lidé dotazováni na různé předvolební formace. Na základě toho se proto také liší zisky jednotlivých uskupení.
Tím, kdo usiloval o rozboření koalice Spolu v Praze, byl náměstek primátora a hlavní vyjednavač hnutí STAN v Praze Petr Hlubuček. Starosta Lysolají se snažil získat ke spolupráci TOP 09, u níž chtěl využít vnitřní neshody a rozdílné party v rámci zastupitelského klubu a vedení pražské topky.
Když se v úterý koalice Spolu domluvila na spolupráci, náměstek primátora Hlubuček svého stále ještě koaličního spojence z projektu Spojené síly pro Prahu Jiřího Pospíšila kritizoval. „STAN půjde do komunálních voleb samostatně. Jiří Pospíšil se rozhodl obětovat čtyři roky koaliční spolupráce a snahu o skutečnou změnu v Praze. Možná proto, že se pan Pospíšil nikdy pořádně nezapojil do práce pro město, nyní upřednostnil spojení s opoziční ODS,“ uvedl Hlubuček. „Hnutí STAN od počátku stálo o pokračování spolupráce v rámci Spojených sil, jsme ale samozřejmě připraveni kandidovat i samostatně se zapojením nezávislých osobností na kandidátce Starostů a nezávislých,“ dodal.
Europoslanec a předseda pražské TOP 09 Pospíšil v reakci na to uvedl, že i tak by se Starosty v příštím volebním období na magistrátu spolupracoval.
„Mrzí mě zbytečné emoční reakce STAN a Petra Hlubučka. Naše koalice měla ve volbách do Sněmovny výraznou podporu, chceme i ve volbách do zastupitelstva hlavního města tento výsledek zopakovat. S hnutím STAN do budoucna můžeme spolupracovat, ve volbách jsme ale upřednostnili programově bližší strany,“ řekl Pospíšil Seznam Zprávám.
Zajímavý je i propočet volebního modelu pro situaci, kdy by kandidovaly dvoukoalice. TOP 09 a STAN by společně získaly 25,7 procenta hlasů, zatímco ODS a lidovci ve společné koalici by obdrželi dle průzkumu vloni v prosinci 19,8 procenta hlasů. Následovalo by hnutí ANO se 17,7 procenta a Piráti s necelými 12 procenty.