Nechceme být popelnice. V Karviné se bojí, jak se využijí miliardy z Unie

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Projekty, které jsou zatím jen na papíře, se musí urychleně rozběhnout – do roku 2026 musí být z Fondu spravedlivé transformace vyčerpáno 75 procent prostředků. Pokud se tak nestane, peníze propadnou.

Někteří místní z řad aktivistů, opozičních politiků či veřejně známých osob navíc většinu naplánovaných projektů kritizují. Jsou přesvědčení, že peníze putují špatným směrem – na velké projekty, které ve skutečnosti nepomohou místním.

Vzniknout mají například obří skleníky v rámci vzdělávacího a vědeckého parku Eden Silesia. Ty mají simulovat různé klimatické podmínky a udělat z Edenu klíčové turistické lákadlo celé oblasti.

V bývalém dole Gabriela má zase v rámci projektu POHO Park vyrůst expozice staré hornické Karviné, projekt PODOLU park má nabídnout unikátní průmyslovou zónu pro výrobu vodíku a elektrické energie. Slezská univerzita v Opavě by ve městě chtěla vytvořit centrum CEPIS pro podporu podnikání, profesních a mezinárodních studií.

Krajské a karvinské zastupitelce za Piráty Zuzaně Klusové vadí, že lidé v regionu nejsou schopní shodnout se na společné vizi. Tím podle ní město a oblast stagnují.

„Klasicky se viděl obrovský balík peněz, takže šup, rozjedeme bomby a zkusíme udělat megalomanské projekty. Primárním cílem přitom má být zahlazení socioekonomických dopadů, které způsobí odchod od uhlí. Měli bychom se soustředit na malé a střední podnikatele,“ vysvětluje politička v kavárně na Masarykově náměstí v centru Karviné.

Zakladatelka spolku S.O.S. Karviná se obává sílící chudoby. Vedle nízkých mezd zmiňuje především vysoké náklady na bydlení, což v kombinaci se zvyšujícími se cenami za energie podle Klusové míchá smrtící koktejl.

Obyvatelé podle ní přijdou o zhruba 1400 korun na doplatcích na bydlení, protože počet obyvatel Karviné klesl pod 50 tisíc obyvatel. Město se vylidňuje.

Právě na základní životní potřeby karvinských obyvatel by dle krajské zastupitelky měly peníze z Fondu spravedlivé transformace primárně směřovat. „My tu máme polovinu lidí na hraně nebo pod hranicí chudoby, máme problémy s bydlením, každé desáté dítě tu nedokončí základku a tisíc lidí každoročně opouští město. Tyto problémy by transformace regionu měla řešit především,“ dodala Klusová.

Na problém s postupným vylidňováním oblasti upozorňuje i karvinský vládní poslanec Petr Letocha z hnutí STAN. Na přelomu 70. a 80. let čítala Karviná 80 tisíc obyvatel, dnes je to o 30 tisíc méně.

„Vylidňování je velký problém, ročně odchází zhruba 850 lidí. Letos jsme na hranici 50 tisíc lidí, což je problém kvůli doplatkům na bydlení. Občané dostanou menší peníze. Je třeba tady podpořit mladé lidi, zajistit bezpečí ve městě,“ popisuje ve své poslanecké kanceláři na úpatí karvinského náměstí Letocha.

Klusová upozorňuje rovněž na to, že Karvinsko v tuto chvíli není připravené na nápor turistů. Proto by tok evropských peněz nastavila zdola – od potřeb lidí.

„Pokud se plánuje, že sem přijede milion turistů, bude Karviná schopná takový počet turistů pojmout? Vždyť na to nejsme vůbec připravení. Místní Karviňáci z toho budou mít houby. Zaměřila bych se na řešení existenciálních potřeb obyvatel – bydlení, vzdělání, základní příjem. Pak řešme kulturu, sporty, skleníky. Za mě se to míjí účinkem,“ dodává.

Pedagog a historik Radim Kravčík je občansky aktivní muž, který se zabývá udržováním a rozvojem místních kulturních tradic a záchranou historických památek. U plánovaných projektů, které z evropských peněz mají na Karvinsku vyrůst, sleduje zejména to, jakým způsobem navazují na místní historii a zvyky.

Oceňuje původní strategii rozvoje regionu s názvem POHO 2030, která podle něho zdůrazňovala, aby projekty sloužily primárně místním lidem a byly šetrné k přírodě a regionu jako takovému. S cílem využít toho, co je na Karvinsku jedinečné a unikátní.

„Bavíme se o krajině, kde vzniklo osídlení, které se na základě nálezu černého uhlí v 18. století proměnilo ze zemědělské osady na dvacetitisícové město, které zase kvůli uhlí totálně zaniklo. Zůstal jen šikmý kostel a torza dolů. Teď se to opět proměňuje, vytváří se specifická krajina, vodní plochy vzniklé propadem jsou svými porosty a živočichy vzácné, biologové to tu přirovnávají v některých aspektech k přírodě ve Finsku. Je potřeba se k tomuto chovat citlivě, máme ale obavu, že připravované projekty tuto jedinečnost zničí,“ obává se znalec historie karvinského hornictví, který letos kandiduje do zastupitelstva na třetím místě za Piráty.

Kravčík upozorňuje, že území staré Karviné je historicky významná, leč zatím ne zcela probádaná lokalita. Nejen kvůli zmizelému městu, ale například i kvůli bývalým zajateckým táborům z období druhé světové války. „Zájem o historii našeho regionu probudily knihy Karin Lednické. Na tomto by se mělo stavět a toto rozvíjet. Je bizarní začít to tady stavět úplně na něčem jiném,“ dodává pirátská opoziční politička Zuzana Klusová.

Právě citovaná spisovatelka Karin Lednická je v kraji známou postavou, díky jejímuž bestselleru Šikmý kostel se dostaly dějiny území na hranicích s Polskem do širšího povědomí. Lednická je rovněž zastánkyní toho, aby se peníze z evropského programu využily na podporu hornického odkazu.

„Upřímně bych si přála, aby alespoň část prostředků byla investována do důstojného uchování historického odkazu. I na tom stojí sebeúcta, zdravé lokální patriotství. Když se člověk cítí s nějakým místem spjatý, neodchází tak snadno. Nedávno mi na besedě řekla jedna čtenářka, žena přibližně třicetiletá: ‚Chtěli jsme odejít, ale po přečtení vašich knih jsme zjistili, že sem patříme, a tak jsme se s manželem rozhodli zůstat.‘ Vlastně v těch několika slovech shrnula vše podstatné,“ řekla Lednická Seznam Zprávám.

Podle Zuzany Klusové je třeba ve spolupráci s místními obyvateli a spolky zachovat hornické dědictví a v tomto smyslu proměnit i doly. S cílem, aby místní cítili, že tu něco po nich zůstalo a mají se k čemu vracet.

Za příklad dává bývalé doly v západoněmeckém Porúří, z nichž například uhelný důl Zeche Zollverein slouží jako pomník industrialismu a v roce 2001 byl pro svou symbolickou proměnu regionu zapsán na seznam Světového dědictví UNESCO.

„Jestli má Karviná na něčem stavět svůj cestovní ruch, pak by měla využít toho, s čím je dlouhodobě spjatá – tedy s hornictvím. Doly lze proměnit v něco úžasného, podívejte se, jak to zvládli v Porúří. Proč my tady nemůžeme udělat něco podobného?“ ptá se pirátská krajská zastupitelka.

Vadí jí, že v rámci projektů Fondu spravedlivé transformace by na Karvinsku měla vyrůst i zařízení – byť technologicky pokročilá – na likvidaci odpadů.

„Mám pocit, že se tu máme stát odpadovou velmocí. Protože některé projekty řeší odpady a jejich zpracování. Působí to, jako by se sem měl hlavně svážet odpad, ostatně nebylo by to poprvé. My ale nechceme, abychom se stali popelnicí republiky. V tomto musíme uznat, že aspoň projekt skleníků Eden není postavený na myšlence à la svezeme všechno smetí do Karviné,“ podotýká Klusová.

Poslanec Petr Letocha, který je i členem karvinského zastupitelstva, by zase ocenil, kdyby lidé v regionu konečně měli jasno, kdy dojde k zastavení těžby uhlí. Termín se neustále posouvá. „V roce 2005 se mluvilo o útlumu v roce 2016. Teď se mluví o roce 2023 a čeká se, jestli se nebude těžit až do 2025. Vůči místním považuji za nefér, že nevědí, co s nimi bude a na co by se měli nachystat,“ míní zákonodárce z hnutí STAN.

Podle spisovatelky Karin Lednické by se celý region měl zaměřit na to, aby se zbavil nelichotivé image špinavého kraje. Podle ní se pro změnu vnímání regionu proslulého těžkým průmyslem a těžbou udělalo dosud málo. I takové transformaci by finanční zdroje, které mají na Karvinsko z Evropy doputovat, mohly pomoci.

„Znovu si dovolím odkázat ke čtenářským ohlasům – v mnoha se píše o tom, že se lidé díky Šikmému kostelu dívají na náš kraj jinýma očima. Z toho mám upřímnou radost, protože to byl jeden z důvodů, proč jsem se do psaní před lety pustila,“ dodává Lednická.