Článek
Škarohlídi někdy označují Brno za město vizualizací. Končící koalice ODS, lidovců, Pirátů a sociálních demokratů uštěpačné poznámky odbourala jen zčásti. S pomocí státu i evropských peněz znovu rozjela velké dopravní stavby.
Naopak si sama torpédovala nový územní plán. Fandové sportu a kultury dál marně vyhlížejí multifunkční arénu pro třináct tisíc lidí a koncertní sál filharmonie.
Předvolební účty v Brně
Co se koalici v Brně povedlo:
- stavba nových protipovodňových opatření,
- rozšíření tramvajových linek do Plotní ulice a univerzitního kampusu,
- adaptační opatření na boj s klimatickou změnou.
Co se koalici v Brně nepovedlo:
- schválit nový územní plán – současný pochází z roku 1994,
- koordinace dopravních uzavírek ve městě,
- dlouho plánované stavby pro kulturu a sport.
Při pohledu do koaliční smlouvy pro roky 2018–2022 pozorného čtenáře zaujme věta: „Budeme prosazovat skloubení využití areálu brněnského výstaviště pro veletržní činnosti i pro volnočasové aktivity i kulturu.“
Nikdo tehdy netušil, že se „volnočasové aktivity“ promění na boj s pandemií a později i s uprchlickou krizí. „Bylo to nestandardní čtyřleté období, kdy jsme se potýkali se situacemi, na které nikdo nebyl připravený. Jsem nejvíc hrdá, že jsme toto zvládli,“ uvedla primátorka Markéta Vaňková (ODS) pro Seznam Zprávy.
Město jako první v republice kývlo na covidové testování v domovech pro seniory. Antigenní testy tam už ve druhé polovině roku 2020 zajistila neziskovka Podané ruce. Později na výstavišti vzniklo vysokokapacitní testovací i očkovací centrum. Chválil je i expremiér Andrej Babiš (ANO) a poznatky potom přejímala další centra v republice.
„V mnohých věcech jsme byli lídrem v celém Česku. Antigenní testování jsme zahájili v době, kdy mu zbytek národa vůbec nebyl nakloněný,“ připomněla primátorka.
Letos část výstaviště pomohla ukrajinským válečným běžencům. Jenže ruská agrese na Ukrajině také vystřelila nahoru ceny energií.
Ohlasy na politické vedení Brna
„Jsme zklamaní z toho, že koalice nepokračovala v projektech, které jsme nachystali v předešlém volebním období. Není vidět žádný výsledek. Myslím tím atletickou halu, multifunkční arénu nebo Janáčkovo kulturní centrum. Je to škoda, protože ekonomická situace byla příznivější než teď. Nepovedl se územní plán, ten byl nachystaný špatně a my jsme museli hlasovat proti. Paradoxně se návrh nelíbil ani největší koaliční straně. Je dobře, že pokračovali v projektu tramvajové linky do univerzitního kampusu. Další projekty linek se ale nepohnuly. Povedlo se zvládnout covidovou krizi, očkovací centrum na výstavišti bylo pro lidi příjemné a odbavení rychlé.
René Černý, brněnský lídr opozičního hnutí ANO
„Z hlediska našich divadel začala koalice s nápravou podfinancování, se kterým se dlouhodobě potýkáme. Po vypuknutí pandemie se tento proces zcela zastavil a poté již politici neměli dostatek vůle v této nápravě pokračovat. Nekomerční a progresivní divadla jsou přitom silně postižena inflací a logicky jsou také nejvíce závislá na podpoře zřizovatele. Věřím, že v nejbližší době dojde k obnově obrodného procesu – koneckonců naše činnost a plány města v oblasti kultury jsou propojeny mnoha tepnami a vlásečnicemi. Těším se proto na další spolupráci, která v následujícím nelehkém období může být pro obě strany mimořádně důležitá a přínosná.“
Miroslav Oščatka, ředitel Centra experimentálního divadla
„Mezi lety 2018–2022 došlo k silnému vlivu externalit, které nemají srovnání. Proto je potřeba jakékoliv hodnocení zasadit do reálných okolností. Brněnská koalice prošla uvedeným obdobím docela obstojně, i přes mírná omezení zachovala dobrou veřejnou dopravu, pokračuje v celé řadě investičních staveb (stavba městského okruhu) a vykrývá nástrahy, které jí osud připravil. Začíná se lépe řešit odpadové hospodářství, fungují modré zóny. Vedle toho přetrvávají i rezervy, které představují především neustálé diskuse nad sportovišti, kde finanční náročnost bude asi vysoká, a položme si otázku, zda Brno potřebuje sportovní halu na výstavišti v takovém rozsahu? Další rezervu můžeme spatřovat v oblasti energií: Kolik městských střech disponuje kapacitou na sobě nést fotovoltaické elektrárny a tím pomoci snižovat energetickou závislost města a městských společností? Nemělo se s tímto uvažováním postupovat trochu více odvážněji? Na závěr si však dovolím uvést, že nejdůležitější pozitivum představuje samotné udržení koalice po celé funkční období.“
Michal Pink, politolog, Masarykova univerzita
A krize naplno dopadá i na brněnskou kasu. Město je z osmdesáti procent závislé na ruském plynu. Výrazně vyšší výdaje na energie mimo jiné řeší městské Teplárny Brno, dopravní podnik stále nevysoutěžil dodavatele na příští rok.
„Stojíme před velkým problémem při sestavování rozpočtu na rok 2023,“ uznala primátorka.
Odsun velkých plánů
Zdražení energií může odpískat i dva strategické projekty města: Janáčkovo kulturní centrum (2 miliardy korun) i multifunkční arénu na výstavišti (aktuálně za 6,8 miliardy korun). Stavby sice formálně dostaly od vedení i zastupitelů zelenou, stále ale není zajištěné to hlavní – financování.
Koncertní sál pro 1 200 posluchačů je zakonzervovaný v nulté etapě v podobě podzemních garáží. Má platné stavební povolení, radnice však doteď nevybrala zhotovitele. Ještě vzdálenější je multifunkční aréna na výstavišti. Kromě peněz chybí provozovatel či evropská notifikace pro zisk dotací.
„Je to teď vesmír pro Brno s ohledem na to, co se děje kolem nás, i když projekt podporujeme,“ řekl pro Seznam Zprávy náměstek primátorky a volební lídr lidovců Petr Hladík.
„Na rovinu říkám, že pokud by ceny energií zůstaly jako teď, tak si nedovedu představit, že bychom zahajovali tyto investiční akce. Náklady u obou projektů jsou poměrně vysoké,“ doplnila primátorka, jež věří v celoevropské řešení vysokých cen energií.
Multifunkční hala, která má stát na brněnském výstavišti.
V oblasti sportu navíc „vybouchla“ i stavba atletické haly v univerzitním kampusu, která už měla všechna potřebná razítka. „Atletika mě mrzí. Projekt byl vysoutěžený. Kdybychom se pro něj rozhodli, hala už by dnes stála,“ uvedl Hladík. Zasvé vzaly plány i na nový cyklistický velodrom.
Nové tratě i části okruhu
Naopak v dopravě město po letech přešlapování pohnulo s většími projekty, i když s výraznou pomocí státu. Ředitelství silnic a dálnic ve spolupráci s Brnem začalo stavět očekávané úseky Velkého městského okruhu v Žabovřeské ulici a v blízkostí Tomkova náměstí. „V Žabovřeské ulici dopravní podnik kývl na úplnou výluku tramvaje linky jedna, a tím se stavba výrazně zkrátila,“ řekla Vaňková.
Budoucí podoba úseku Žabovřeská jako součásti Velkého městského okruhu.
Současné vedení také po předchůdcích dotáhlo přeložku tramvají do Plotní ulice. Na podzim se otevře prodloužená linka do univerzitního kampusu za 1,4 miliardy korun. Velkou část zaplatí evropské peníze. O kilometr delší trať s tunelem i podzemní zastávkou využije až 40 tisíc lidí denně.
Kolony nezmizely
Řidiči však dál váznou ve změti uzavírek a omezení. ODS přitom na zlepšování průjezdnosti městem stavěla kampaň do předchozích voleb. V klipech před čtyřmi lety láteřil falešný Babiš na kolony.
Stále kolidují stavby iniciované městem s těmi od Ředitelství silnic a dálnic nebo jiných zadavatelů. Rozpačitě působí i po volbách zřízená funkce koordinátorky oprav. Primátorka s hodnocením nesouhlasí.
„Neumím objektivně posoudit, jestli je teď Brno víc rozkopané než před čtyřmi lety. Koordinaci jsme ale výrazně posílili. Funguje lépe než v předešlém období. Nicméně i sebelepší koordinace v konečné důsledku nemusí vést k optimálnímu výsledku,“ dodala.
Torpédovaný územní plán
Největší ránu si koalice paradoxně způsobila sama. Zastupitelé ODS se totiž přidali k opozičním kolegům z ANO a letos v létě torpédovali připravený územní plán, který chystali jejich koaliční partneři z KDU-ČSL. „Doteď nerozumím, co se stalo. Tři a půl roku dokument připravujeme, rada opakovaně postup jednohlasně odsouhlasila. Možná je za tím politický důvod,“ uvedl Hladík.
To primátorka odmítá. Mimo jiné jí vadilo, že se z některých stavebních ploch „bezdůvodně“ stávají plochy nestavební. „Třeba v Kohoutovicích se ze stavebních parcel měly stát pozemky s funkcí lesa. Jako zastánce ochrany soukromého vlastnictví si nedovedu představit takový postup bez řádného zdůvodnění. Mnozí majitelé ani netušili, že má k takové změně dojít,“ vysvětlila. Podle ní také plán měnil funkční využití některých ploch, které město bezúplatně získalo od státu. Takový postup odporoval smlouvám.
Brno v číslech
Počet obyvatel: 379 466 (data k 1. 1. 2022)
Rozloha města:230,18 km
Rozpočty (bez městských částí) – Příjmy/výdaje:
2019 – 13,1 miliardy Kč / 15,2 miliardy Kč
2020 – 14,1 miliardy Kč / 16 miliard Kč
2021 – 13,8 miliardy Kč / 15,3 miliardy Kč
2022 – 14,5 miliardy Kč / 17,2 miliardy Kč
„Moc se omlouvám. Možná paní primátorka nemá dost informací, nebo tomu nerozumí. Argumenty, co zaznívají, reálnými argumenty nejsou. Současný skoro třicet let starý plán je výrazně horší. Stalo se za něj v Brně tolik stavebních prasáren,“ argumentoval Hladík.
Zákon původně nutil města se starými plány schválit nové dokumenty do konce roku 2022. To se však změnilo. „Nyní je rozhodné datum až konec roku 2028. Vede mě to k závěru, že je lepší využít časové možnosti a schvalovat plán v podobě ve prospěch rozvoje města,“ dodala primátorka.
Náplavka pro Brno
Rozvoji některých částí města, včetně okolí plánovaného vlakového nádraží, zároveň brání nedokončená protipovodňová opatření. Město však letos rozjelo dvě důležité etapy na řece Svratce od železničního viaduktu až po koupaliště Riviéra. Na nové náplavce budou kavárny, průchody i nové cyklostezky. Na investici téměř 1,7 miliardy korun Brno aktuálně získalo dotaci 762 milionů korun z Národního plánu obnovy.
Takto má vypadat proměněné nábřeží řeky Svratky. Práce začaly letos na začátku roku.
„Nikdo nevěřil, že takovou částku získáme. Tento tříkilometrový úsek je velký úspěch. Jsem přesvědčený, že projekt bude získávat mezinárodní ocenění,“ doplnil náměstek.
