Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Zní to skvěle. Skoncujeme s vysokými cenami energií i s inflací. Andrej Babiš i Petr Fiala se teď na billboardech předhánějí, kdo tahle hesla zabalí do lesklejšího obalu. Tomio Okamura dokonce slibuje, že zastaví zdražování másla nebo sýrů. A jinde hlásí „Jsme proti válce“. Sledujeme zrození českého Johna Lennona?
Na poutači ANO si zase posmutnělý „student Adam“ stýská, že AB „Makal a nežvanil.“ Jak Seznam Zprávy informovaly, nejde o jen tak ledajakého studenta, nýbrž o pana Adama Stanislava, který kromě jiného působil jako místopředseda buňky ANO v brněnských Ivanovicích.
Prosím, nevěřte jim. Jen zastírají, oč v komunálních volbách jde.
Marketingově budou jejich hesla jistě úspěšná. Ona totiž ani pověstná česká hospoda dnes nemluví o ničem jiném. V pivnicích se aktuálně skutečně většinově neřeší rok rozkopaná hlavní ulice v centru města, jak by tomu bylo za mírových časů. Chlapi se nad půllitry děsí faktur za plyn a elektřinu. Navzdory oznámenému zastropování cen energií převládá naštvanost. Velmi slušně řečeno.
Populistický adept na starostu nebo primátora nemusí být marketingový génius, aby pochopil, co má nyní říkat. Co lidé chtějí, co potřebují slyšet.
Problém nastane, až – věřme že rychle – válka skončí. A ceny a energetický chaos se podaří zkrotit. Dost možná zjistíme, že nás v zastupitelstvech hájí bytosti, o nichž nic nevíme.
Otázka zní: Jak moc vyhraje Babiš
Aktuální plán Andreje Babiše? Obrátit nedávnou porážku v parlamentních volbách v triumf na komunální úrovni tak, jak se to podařilo sociální demokracii před dvanácti lety.
Toto, prosím pěkně, není lament nad nezodpovědným voličem. Bylo by pochopitelné, kdyby se lidé oslabení dvěma lety covidu a nyní vystavení ozvěnám Putinovy války, v zářijové nejistotě roku 2022 nechali strhnout líbivou rétorikou. A na radnice nominovali osoby, o nichž v životě neslyšeli, neznají jejich názory, dosavadní práci, nevědí, co dosud udělaly pro blaho obce. Že je zaškrtnou jen proto, že se na plakátech a billboardech objevily vedle známého partajního loga a agresivního sdělení. Že nabídly čtyřslovné řešení komplexního globálního problému.
I tak bude ovšem nutné nést následky. Vykládat teď vágně na mítincích, jak zatočím s drahotou, je úplně jiná disciplína, než řešit v mírových časech lokální průšvihy.
Jak se asi člověk bez pozitivní lokální historie, který uspěl jen díky čelní pozici na kandidátce velké strany, postará, dejme tomu, o stavbu podzemního parkoviště na sídlišti? Jak si poradí se zdrcující administrativou, vyjednáváním s tzv. dotčenými orgány a ovšem také s různě naladěnými obyvateli, jichž se na první pohled triviální záležitost bytostně týká? Jak si kvalifikovaně vybere kvalitní tým, který mu pomůže? Odpovím si sám: těžko. V horším případě nijak.
Řadovým občanem, který se na plakátu vyznává z toho, že „za Babiše bylo líp“, je student Adam. Pan Adam Stanislav. Do médií se poprvé dostal, když před čtyřmi lety pozval Babiše na besedu na gymnázium, kde tehdy studoval. Způsobil tím poprask, jeho spolužáci dokonce sepsali petici proti.
Vykročit na skutečně komunální území a jako hlavní body kandidátky vysázet na nejvíc viditelná místa volebních letáků smysluplná řešení místních problémů se většinou odváží pouze zdejší nezávislá sdružení. Nefantazírují, že vztyčí nad poníženým Kremlem bílou vlajku. Vědí, že jejich úkolem je přivést do čím dál rozplizlejší průmyslové zóny za městem kvalitní chodníky. Finanční a inzertní potenciál mají ovšem ve srovnání nejen s Andrejem Babišem, ale i s dalšími top stranami, mizivý.
Nedělám si iluze o výsledku víkendových voleb. Přesto opakuji, že není v našem vlastním zájmu plést do komunálních voleb globální témata.
Protože až mimořádné časy, jimiž nyní bezpochyby procházíme, pominou, můžeme být překvapení, do jakých rukou jsme to svěřili naše města a vesnice.
Nemile překvapení.
