Čtyři roky vládnutí Praze: co se nepovedlo a za co i opozice chválí

Dosluhující pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) se při zahájení horké části volební kampaně nezapomněl pochválit: „Praha prochází naprosto rekordním rozvojem. A to přesto, že se město muselo vyrovnat s bezprecedentními globálními hrozbami, kterými jsou covid a ruská invaze.“

A hned přidal výčet největších úspěchů: současná radnice zahájila opravu Barrandovského mostu, na kterou nikdo neměl odvahu. Zahájila stavbu metra linky D, na kterou Praha čeká desítky let. Prodlužují se tramvajové tratě, otevírají se P+R parkoviště na pražských perifériích.

V Troji stojí nová lávka místo té, která spadla za předchozího vedení. Štvanická lávka se staví a stavba Dvoreckého mostu má začít během několika dní. V ulicích, parcích a lesích hlavního města roste první půlmilion slíbených stromů, byť kvůli inženýrským sítím velká část z nich lemuje spíš okraje Prahy.

Programové prohlášení koalice Pirátů, Prahy Sobě a Spojených sil pro Prahu (TOP09, STAN a KDU-ČSL) čítá 32 stran slibů, z nichž velkou většinu začala koalice skutečně plnit. Některé z nich už možná obyvatelé hlavního města považují za samozřejmost, jako třeba mobilní signál v celé síti metra nebo velkoplošné reklamy postupně mizící z pražských domů. Jiné mají podobu architektonických studií, stavebních povolení nebo třeba dopravních omezení kvůli právě probíhající stavbě.

Podařilo se pražským radním splnit to, co před čtyřmi lety slíbili?

Na jednotlivé kroky radnice existuje tolik názorů, kolik má Praha obyvatel. Například podporu cyklistiky jedni označují za cykloterorismus, zatímco podle druhých udělali politici příliš málo, když na silnicích vyhrazených autům nechali přikreslit pár úzkých pruhů pro kola.

Mnoho plánů dosluhující koalice se těžko hodnotí proto, že dalece překračují čtyřletý volební cyklus. Nejlépe je to vidět na dostavbě vnitřního a vnějšího okruh, ze které se během let stala mantra některých politiků. Koalice například splnila slib a velkou část vnitřního okruhu zakopala pod zem, alespoň tedy na papíře. Ovoce už ale bude sklízet někdo jiný.

Dvojnásob to platí pro vnější okruh, který navíc nestaví město, ale stát prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic. Radnice se dnes může pochlubit tím, že kolem plánované stavby vykupuje pozemky pro zelené pásy chránící okolní zástavbu. S tímto nápadem ale přišel už Petr Dolínek z ČSSD a schválila ho rada v čele s Adrianou Krnáčovou z ANO.

Jednou z priorit současné koalice mělo být dostupné bydlení, jenže situace se během posledních čtyř let dál zhoršovala. Praha vydala v posledních čtyřech letech povolení ke stavbě většího množství bytů než v předchozích obdobích, na ceně bydlení se to ale pozitivně neprojevilo.

Plán na masivní výstavbu bytů v Bubnech-Zátorech a bývalých nákladových nádražích na Smíchově a na Žižkově sice postupně pokračuje, do žádného z nich se ale zatím nikdo nenastěhoval. Spolkové bydlení se teprve rozjíždí.

Ani městské byty zatím obyvatelům výrazně nepomohly. A tady narážíme na další zákonitost, která hodnocení práce radniční koalice zrovna neulehčuje. Praha má těžko uvěřitelných 57 samosprávných městských částí, které si život na svém území řídí do velké míry samy. A když se rozhodnou rozprodat svůj bytový fond, případně byty nechávají prázdné, magistrát s tím těžko něco udělá.

V jednotlivých městských částech sedí zástupci nejrůznějších politických stran sdružení v nejrůznějších koalicích. Část z nich potom zase v jiné sestavě sedí i v zastupitelstvu hlavního města. A všichni navzájem si, řečeno s trochou nadsázky, na dvou různých úrovních házejí klacky pod nohy.

Tím se konečně dostáváme k prvnímu ze dvou velkých slibů, které koalice nedokázala realizovat.

Radní pro dopravu Adam Scheinherr (Praha Sobě) se pokusil uzavřít nejužší historické centrum pro transitní automobilovou dopravu. Ale neuspěl. Kolem Národního divadla, Karlova mostu a dalších pražských památek dennodenně dál projíždí tisíce aut.

„Opřela se do nás opozice ODS a ANO podpořená koaličním zastupitelem, který nyní kandiduje za SPOLU, panem Jiřím Pospíšilem. Veškeré snahy se jim podařilo zarazit společně s radnicemi městských částí Praha 1, Praha 2 a Praha 5, kde doprava přísluší radním za ODS,“ hodnotí tento neúspěch Scheinherr.

On sám prosazoval, aby se uzavřel průjezd pro auta přes Malostranské náměstí na jednom břehu Vltavy a po Smetanově nábřeží na druhém. Se třemi nejbližšími radnicemi si chtěl vyjednat kompromis – obyvatelé Prahy 1, 2 a 5 by měli ze zákazu výjimku. Ani tak ale neuspěl. Když zjistil, že bez TOP 09 nemá v zastupitelstvu většinovou podporu, nenechal o návrhu nakonec ani hlasovat.

Scheinherr mimochodem není první, kdo tento plán neprosadil. Přesně před deseti lety tehdejší primátor Bohuslav Svoboda řekl: „Chceme, aby ze Smetanova nábřeží zmizela auta definitivně. Hned po dokončení a spuštění tunelu Blanka, tedy v roce 2014.“

Tuto větu podle redaktora prohlásil poté, co sesedl z kola. A dodal i další slib.

„Je potřeba hledat další místa hlavně v centru města, kdy bychom zcela zakázali vjezdy automobilům. Zvlášť tam, kde nemáme možnost vyhradit pruh pro cyklisty na vozovce,“ prohlásil tehdy Svoboda.

Jenže když se v roce 2015 konečně podařilo Blanku otevřít, začal veřejné debatě dominovat další argument. Někteří mu přezdívají „Ažbudeokruhismus“.

„Dokud není dokončený vnitřní a vnější okruh, tak ta auta nemají kudy jezdit,“ vysvětluje dnes Alexandra Udženija, starostka Prahy 2, proč se její městská část postavila proti omezení dopravy v historickém centru, které navrhnul radní Scheinherr.

„Kdyby se omezil průjezd centrem, tak by se to přelilo do vedlejších městských částí. Zatížilo by to Prahu 2, Prahu 3 a tak dále,“ říká Udženija.

Velkou skvrnou na štítu pražské koalice je korupce kolem dopravního podniku, které dali policejní vyšetřovatelé přezdívku Dozimetr. Koalice si jako jeden z hlavních cílů vytyčila „Transparentní a odpovědné hospodaření města“. Jenže krátce před volbami byla skupina lidí v čele s radním Petrem Hlubučkem (STAN) obviněna z několika trestných činů.

Podle policie vytvořili politici, úředníci a podnikatelé organizovanou skupinu, která vyváděla peníze z městských společností a vybírala úplatky od firem, kterým dohazovala městské zakázky. Soudy zatím nerozhodly, kdo nesl jakou vinu. Otázka je, jakou odpovědnost za to mají nést pražští politici, a kteří to mají být.

Nejvíc je do případu zapletený Hlubuček, který také už nefiguruje na kandidátce STAN. Podle jednoho z obviněných Pavla Dovhomilji, který usiluje o pozici spolupracujícího obviněného, ale podobnou roli jako Hlubuček sehrál také lídr pražské TOP 09 Jiří Pospíšil. Ten si udržel pozici kandidáta číslo 2 na kandidátní listině Spolu.

Opozice upozorňuje na to, že dění v dopravním podniku spadá do gesce radního Scheinherra (Praha Sobě). On a jeho straničtí kolegové naopak opakují, že to byl právě Scheinherr, kdo v případu podal trestní oznámení a zřejmě tím navedl policii na důležitou stopu. A kritika opozice samozřejmě směřuje i na Hřiba (Piráti), který stojí v čele radnice. Faktem je, že až do zadržení obviněných jen málokdo kromě policie o nepravostech věděl.

Tento týden dala Praha pokyn, aby Pražský dopravní podnik vypsal výběrová řízení na všechny pozice ředitelů, což se týká i celého představenstva včetně generálního ředitele Petra Witowského.

Pražský radní pro transparentnost, Pirát Adam Zábranský, poukazuje na řadu nových pravidel, která v hlavním městě prosadil. Před týdnem například Praha rozhodla, že radní budou nově hlasovat jmenovitě, jako je tomu na schůzích zastupitelstva. Zábranský si také hodně slibuje od zavedení protikorupčního systému podle mezinárodně uznávané certifikace ISO 37001.

„Jenže třeba implementace protikorupčního ISO proběhne u většiny městských společností až na konci letošního roku, protože je to prostě proces, který trvá rok a půl nebo dva. Kdyby už byl třeba u dopravního podniku zavedený, tak to dost výrazně sníží riziko, že se tam stane to, co se stalo,“ připouští Zábranský.

Velké resty má podle něj Praha v transparentnosti městských společností. Vliv na městské firmy, jako jsou Technická správa komunikací, Dopravní podnik Praha, Pražská plynárenská nebo Pražská energetika Holding, si tradičně rozdělují koaliční strany.

„Dlouhodobě se snažíme o zvyšování transparentnosti městských společností. Mimo jiné se už asi dva roky snažím prosadit vzorové stanovy, které by zvýšily transparentnost městských společností. Ale Spojené síly se dlouhodobě snaží takové snahy rozmělnit. Neustále k tomu mají nějaké připomínky, přitom nejsou schopní navrhnout vlastní řešení.

„Podařilo se mi prosadit několik dílčích opatření v oblasti transparentnosti městských firem, nicméně rada má omezené možnosti, jak k tomu městské firmy ‚donutit‘. Například jsme je požádali o to, aby zveřejňovaly veškeré relevantní informace o veřejných zakázkách, aby využívaly otevřené soutěže u veřejných zakázek i tam, kde to zákon nevyžaduje. Ale to je zrovna věc, kterou Praha městským firmám nemůže vnutit, protože je to prostě součást jejich obchodního vedení. Pak už je to na těch jednotlivých společnostech, jestli žádosti vyhoví, nebo ne,“ říká Zábranský.

Poukazuje na to, že městská firma Operátor ICT, která v rámci magistrátu spadá do sféry vlivu Pirátů, informace o zakázkách zveřejňuje a zakázky soutěží už od 500 tisíc korun. V dalších společnostech, jako je Dopravní podnik Praha nebo Pražská plynárenská, ale platí jiná pravidla.

Koalici se také nepovedlo sloučit firmu Pražská Plynárenská se společností Pražský plynárenská Holding. Druhá jmenovaná firma nemá na práci nic jiného než spravovat prvně jmenovanou. Kvůli dvojí struktuře je ale výrazně omezený dohled nad tím, co se v Pražské plynárenské odehrává.

„Měli jsme k tomu koaliční jednání už před třemi lety, kde jsme se dohodli, že firmy sloučíme. Ale Jiří Pospíšil potom začal dohodu na koaličním jednání zpochybňovat. Spojené síly si vyžádaly analýzu, jestli to dává smysl. Hrozně se to kvůli tomu protáhlo, až před pár měsíci jsme schvalovali, že fúze proběhne. Ale ten proces trvá nějakou dobu, takže bude dokončen až v příštím volebním období,“ říká Zábranský.

Pospíšil takový výklad odmítá.

„Pan Zábranský neříká pravdu, neměl jsem jako zastupitel žádnou možnost ani důvod blokovat jakoukoliv transformaci Pražské plynárenské. Tato společnost politicky spadala do gesce pana radního Chabra, který, pokud vím, tuto transformaci připravoval,“ říká Pospíšil.

Radní Chabr připouští, že ke sloučení mohlo dojít dřív. Mělo to podle něj ale historicky daný vývoj, Praha vycházela z konceptu připraveného předchozím vedením pod hlavičkou ANO.

Další věc, na které se radní pro transparentnost Zábranský neshodne s radním pro majetek Chabrem, je soutěžení zakázek u některých městských společností. Podle Zábranského bránily Spojené síly pro Prahu tomu, aby se v Praze soutěžilo transparentněji.

„Petr Hlubuček třeba argumentoval tím, že městské firmy nemohou otevřeně soutěžit zakázky, protože je to paralyzuje, že je potřeba zachovat poptávková řízení uzavřená pro předem vybraný okruh dodavatelů. Bylo velmi složité ty věci dotáhnout do konce,“ popisuje Zábranský.

Hlubuček, který před několika dny opustil vazební věznici, na dotazy na toto téma nereagoval. Jednotlivé městské firmy přistupují k soutěžení zakázek různě.

„Až po kauze Dozimetr jsme se dohodli s ředitelem Petrem Witowským, že od nového roku budou otevřené soutěžit zakázky na stavební práce už od 6 milionů korun a u dodávek a služeb od 2 milionů korun. Podle mě to bude dost zásadní změna k lepšímu, ale myslím si, že to mělo přijít mnohem dřív,“ říká Zábranský.

Podle radního Chabra má ale rozdílný přístup jednotlivých městských firem svůj dobrý důvod. Některé firmy, například dopravní podnik, poskytují Praze službu a udržují si více méně monopol. Jiné, jako je Pražská energetika, se ale pohybují v tržním prostředí, mají hlavnímu městu přinášet peníze a potřebují být konkurenceschopné.

„Naprosto souhlasím s tím, že se má všechno soutěžit ve společnostech, jako je dopravní podnik. Kdyby Pražská plynárenská soutěžila veškeré nákupy plynu, tak nebude schopná nakoupit energie,“ říká Chabr.

Aktualizace: V článku jsme opravili chybu, že skupina lidí v čele s radním Petrem Hlubučkem (STAN) byla obžalována z několika trestných činů - případ je teprve ve fázi obvinění.