Česko se rozpadá na bohaté a chudší. Volby to potvrdily

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Volby ukázaly, že lidé z panelových domů volí nyní častěji než dříve levicové či populistické strany, které slibují pomoc v těžké ekonomické situaci. Kritiku Andreje Babiše, že vláda málo pomáhá v časech drahoty, například sdílí skoro 30 procent voličů z Jižního Města, největšího pražského sídliště. Pražský průměr se přitom blíží jen dvaceti procentům a obvody s nižšími řadovými čísly se dokonce drží na úrovni patnácti procent.

Srovnatelné dvacetiprocentní rozdíly v podpoře ANO jsou vidět, i když se sídliště jmenuje Povel a je v Olomouci, případně když jde o plzeňský Lochotín. A vlastně v celém Česku.

Nárůst sympatií k levici a populistům v zapomenutých obvodech signalizuje, že se uvnitř měst mění společenské poměry. Právě v Lochotíně, jehož panelákové řady jsou jádrem plzeňského Severního předměstí, rostou v poslední době strach a obavy. Lidé tam dosud považovali svůj byt za bezpečné útočiště, když se vraceli z náročné práce, večírků v centru metropole či sportovních akcí u Boleveckého rybníka a přilehlých lesích.

Teď však vládne nejistota, protože výdělky se ztenčily vinou inflace, v okolí se stále častěji ozývá ruština, k zábavě a nakupování člověk ztrácí chuť. Lidé zůstávají sami mezi čtyřmi stěnami na anonymním sídlišti. Těmito slovy přibližuje náladu panelákového města františkánský mnich Šebestián, který vede v Lochotíně římskokatolickou farnost.

Nárazem ekonomické krize se v řadě měst včetně Prahy, Olomouce nebo Českých Budějovic obrátil trend minulých let. Dříve součet zisků levice a populistů, tedy sociálních demokratů, komunistů, hnutí ANO a SPD, viditelně klesal. Bylo to vidět v komunálních volbách roku 2018, když podpora sociálních demokratů a komunistů dramaticky poklesla a zisky ANO či SPD výpadek nahradily.

Především voliči sociálních demokratů tehdy přecházeli k jiným alternativám. Volby na největších pražských sídlištích vyhráli před čtyřmi lety Piráti se ziskem těsně pod dvaceti procenty. Minulý víkend se však po sečtení hlasů ukázalo, že voliči ze sídlišť pokračovali dál. Například na Jižním Městě získala Bartošova strana proti roku 2018 o pět procent méně, i když v Praze jako celku si o půl procenta polepšila. Populisté Prahy, Olomouce a Českých Budějovic letos levicovou klientelu přesvědčili.

K poklesu levicově-populistického bloku ovšem vůbec nedošlo ani v minulosti v průmyslových městech, jakými jsou Plzeň nebo Ostrava. V severomoravské metropoli dokonce roste jeho podpora průběžně. To svědčí, že nůžky se otevírají mezi celými regiony, když na jedné straně jsou severní Morava a Čechy, na druhé regiony okolo Prahy, Brna a na jihu Čech.

Citlivost sídlišť na sociální poměry není možné vysvětlovat druhem materiálu pro výstavbu, tedy tvrzením, že ve stěnách z panelů chce bydlet pouze chudý člověk, který si nic lepšího nemůže dovolit. Rozhoduje celkový urbanistický obraz, na který se přestávalo hledět hlavně u paneláků z osmdesátých let minulého století.

Detailní výsledky komunálních voleb ukazují například na olomouckých sídlištích Nová Ulice, Povel a Nové Sady, jak důležité je konkrétní místo, kde panelový dům stojí. Čtyři levicově-populistické strany přesvědčily dvě třetiny voličů v lokalitách, které těsně sousedí s nejfrekventovanějšími čtyřpruhovými magistrálami, tedy ulicemi Brněnská, Velkomoravská a Schweitzerova. Na Nových Sadech k tomu přistupuje vnitřní oblast ulic Trnkova a Radova, kde je výhled z bytů zahrazen dalšími řadami paneláků.

Proti tomu mají ANO a blízké strany horší bilanci na okrajích sídlištních komplexů, kde vyrostly či dále rostou sice stejně velké, ale lépe situované domy s výhledem do volné krajiny. Méně nespokojenců se najde také v upravených ulicích Rožňavská a Družební. Tady se čtyřlístek ANO-SPD-ČSSD-KSČM musel spokojit s necelou polovinou hlasů.

Voliči přecházejí od levice k pravici a naopak, obyvatelé bohatnou či chudnou, rozdíly mezi panelovými periferiemi a blahobytným centrem se ovšem v letech 2014–2022 prohlubovaly průběžně. Z takového pohledu se rozdíl od průměru jen mírně zvětšil v tradičních pevnostech levice, jakými jsou olomoucký Povel nebo ostravská Poruba. Od průměrného výsledku se však nápadně posunuly další sídliště typu českobudějovické Vltavy, pražských Řep a Nových Sadů v Olomouci.

Důvodem, proč se prohlubují rozdíly uvnitř měst, může být také obvyklý politický styl tuzemských radnic. V zásadě nevadí, když se na okrajích města neinvestuje, neuklízí ani nelikvidují klikyháky sprejerů. V centrálních zónách je ovšem třeba dohlížet, aby se za peníze všech daňových poplatníků pravidelně opravovaly omítky i chodníky, stříhala tráva v parcích, stavěly nové galerie a plynule fungovala veřejná doprava. Vnitřní čtvrti velkých měst chrání modré zóny, při nedostatku záchytných parkovišť proto auta přespolních zaplavují sídliště na okrajích.

Nespokojenost periferií prohlubují bariéry, které oddělují panelové čtvrti od centra s potřebnou infrastrukturou. České Budějovice od komplexu sídlišť Vltava, Máj a Šumava izoluje vedle řeky ještě jedna z nevytíženějších městských ulic Česka Na Dlouhé louce.

Neprůchodnou zónou mezi olomouckými sídlišti a centrem se stala ještě frekventovanější ulice Velkomoravská. Jediným efektivním spojením Jižního Města s Prahou zůstává už desetiletí metro C. Odstranit překážky je možné pouze pomocí nákladných městských investic.

„Investujeme do centra, které je bránou pro movité investory a vzdělané profesionály. Až je získáme, vydělá celé město a pomůže to i panelovým periferiím,“ vysvětlil dotační úředník jednoho z největších českých měst, proč peníze do vzdálenějších čtvrtí přijdou později.