Hlavní obsah

Čeká Prahu překvapení? SPD má šance uspět

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Tomio Okamura na předvolebním mítinku.

SPD míří na nejprestižnější metu komunálních voleb. Ve volbách v Praze jim má pomoci bývalý „topák“ i spolupráce s Trikolorou a s PES.

Článek

SPD Tomia Okamury má poprvé vážnou šanci usednout do křesel pražských zastupitelů. Vzestupnou tendenci nejen v metropoli dlouhodobě ukazují veřejné volební průzkumy, ale i ty interní, které si nechávají dělat stranické sekretariáty, aby věděly, jaké jsou jejich vlastní šance i jak si vedou soupeři.

Dosud se přitom mohlo SPD v komunální politice pochlubit pouze místostarostou dvoutisícových Žlutic na Karlovarsku  Ladislav Koutný tam působí v koalici s místními lidovci.

V současnosti v pražském zastupitelstvu podobná strana nesedí. Rok 2018 byl totiž fatální nejen pro sociální demokraty, kteří do té doby na pražské radnici spoluvládli, ale i pro komunisty, kteří tam v minulosti fungovali podobně jako léta ve Sněmovně, tedy jako „falešná“ nebo pragmatická opozice. Pokud by předvolební průzkumy vyšly, mohli by jejich místa v sále na Mariánském náměstí zaujmout právě politici z SPD.

„Před čtyřmi lety bylo SPD úplně novým hnutím, proto jsme získali 155 zastupitelů. Letos pro nás bude úspěchem jakýkoliv vyšší počet,“ představoval Seznam Zprávám své plány pro komunální volby Okamura.

Kdo volí SPD

Seznam Zprávy se vydaly do Liberce na předvolební akci SPD, kam dorazil i šéf hnutí Tomio Okamura. Ptali jsme se voličů hnutí, čím je Okamura oslovuje.

Úplně nová politická strana ale v té době SPD nebyla. Svoboda a přímá demokracie byla založena již v červnu 2015, tedy tři roky před minulými komunálními volbami, a to v reakci na rozpad prvního politického projektu Tomia Okamury Úsvit přímé demokracie. Jejich program byl identický, stejně tak ústřední role jejich předsedy.

Již ve sněmovních volbách v roce 2017 pak získalo celostátně 10,6 procenta hlasů, v Praze pak 5,8 procenta hlasů. V komunálních volbách v Praze získali 3,5 procenta. Komunální kandidátku tehdy vedl téměř neznámý Hynek Beran, energetický expert SPD a také bývalý svobodný zednář. Za ním se seřadili tehdejší funkcionáři pražské SPD spolu s poslancem Jiřím Kobzou.

Architekt v čele kandidátky

Letos si ale stranická centrála dala na výběru více záležet a čelo kandidátky opentlilo politiky s vysokoškolskými tituly, které nabralo napříč spektrem. A důraz dala i na to, aby jejich lídr byl schopný obstát v předvolebních debatách.

V čele kandidátky tak stanul bývalý místopředseda pražského zastupitelského klubu TOP 09 z let 2010 až 2014 architekt Milan Urban (neplést s bývalým ministrem průmyslu a obchodu Milanem Urbanem z ČSSD).

Foto: Sojka Libor, ČTK

Kandidát na primátora za SPD Milan Urban na plakátě v pražském metru.

Někdejší přední pražský „topák“ prý prozřel během práce v zahraničí, po svém pražském politickém angažmá totiž pracoval na architektonických projektech v Dubaji, Indii nebo Africe. Líbilo se mu, jak lidé v těchto zemích mluví o rodině nebo hrdosti na svou vlast a národ.

„Poznal jsem, že konzervativní, národovecké názory ve světě převládají,“ říká s tím, že žádná jiná strana v Česku konzervativní hodnoty nezastává a tak se našel před šesti lety právě v SPD.

Svou někdejší TOP 09 nyní považuje za aktivistickou a tvrdí, že se její postoj směrem k Evropské unii proměnil. Již od svého vzniku přitom měla TOP 09 ve svých stanovách mezi programovými cíli, že „strana usiluje o to, aby ČR byla respektovaným členem EU“ nebo že „v zájmu občanů ČR podporuje proces, který umožní Evropské unii mít jednotný a silný hlas v globálním světě“.

Křížkování není kroužkování

Jak postupovat, pokud chcete v komunálních volbách využít preferenční křížky pro konkrétní osobnosti?

Proč křížkování ve velkých městech a městských částech v naprosté většině nemá efekt?

Dvojka je neúspěšný lídr SPD ze sněmovních voleb a současný šéf jejich pražské stranické buňky Josef Nerušil, trojka někdejší oponent hejtmana Davida Ratha a jeho náměstek Zdeněk Seidl z ČSSD a později Trikolory a na čtvrtém místě zastupitelka na Praze 4 Klára Cingrošová, která ale byla před čtyřmi lety zvolena ještě jako politička ODS. Poslanec Kobza letos klesl až na 16. místo.

SPD se rovněž v Praze podařilo spojit síly s obdobně smýšlejícími stranami či platformami, které cílí i na radikálnější elektorát. Na kandidátce jsou vedle kandidátů SPD i kandidáti za Trikoloru nebo iniciativu PES, což je pohrobek hnutí Chcípl PES, které vzniklo jako reakce na omezení hospod a restaurací v době covidové pandemie.

A ačkoliv Tomio Okamura tvrdí, že s organizátory protivládních demonstrací na Václavském náměstí z kraje září nemá nic společného, v Praze SPD přizvalo na kandidátní listinu i zástupce sdružení Manifest.cz, které na svých webových stránkách na tuto demonstraci zvalo.

Celkově SPD postavilo v komunálních volbách 337 kandidátek a 20 kandidátů do Senátu.

Doporučované