„Tady nemáte co dělat!“ Na štáb Výměny starostů najíždělo auto

„Chceme být obcí pro žití a nikoliv pro přespání,“ řekla mi starostka Drahelčic Petra Ďuranová ještě předtím, než jsme začali natáčet první díl nového volebního projektu Výměna starostů. Se svou účastí souhlasila celkem rychle – a to ještě netušila, kdo ji ve vedení obce na jeden den vystřídá.

A ani my jsme netušili, co všechno během jediného dne v Drahelčicích zažijeme.

Princip Výměny starostů je jednoduchý. Dva komunální politici z naprosto odlišných míst si na jeden den vymění role. Dostanou klíče od cizí radnice, několik úkolů od svého protějšku - a především možnost podívat se na úplně jiné město či obec očima člověka, který sám dobře ví, co obnáší být starostou.

Do Drahelčic jsme nakonec vyslali starostu Prahy 6 – a mimochodem stínového ministra dopravy v ODS – Jakuba Stárka. Rozdíl mezi jeho každodenním působištěm a místem, které měl na jeden den převzít, může být sotva větší. Praha 6 má přes sto tisíc obyvatel, Drahelčice necelé dva tisíce.

„Teď poprvé v životě vstoupím do Drahelčic,“ řekl Jakub Stárek, když jsme jednoho červnového rána začali s filmovým štábem natáčet. Stárek přijel z Prahy autobusem, ten do Drahelčic mu ujel před nosem, tak se vydal dalším, který ho zavezl do vedlejší vesnice.

Do Drahelčic tak přišel pěšky. S kytkou pro Petru Ďuranovou a nejspíš i se zvědavostí, co ho v tak malé obci ten den potká. Po krátkém seznámení mu starostka předala klíče od úřadu a šla si udělat ‚volný den‘.

Úřední den hostujícího starosty mohl začít. Filmové kamery a mikrofony snímaly skoro všechno…

Drahelčice jsou pro předvolební experiment naprosto ideální. Ještě před dvaceti lety měly podle starostky zhruba 350 obyvatel. Dnes, když se obec na západ od Prahy výrazně rozrostla, jich je kolem 1800. A po dokončení plánované výstavby by tu mělo žít přibližně 2800 lidí.

Co tak překotný růst pro Drahelčice znamená, nedávno podrobně popsal můj redakční kolega Tomáš Klézl. Někdejší zemědělská obec, která ještě relativně nedávno neměla ani vodovod a kanalizaci, řeší důsledky mimořádného stavebního boomu.

Když jsem se Petry Ďuranové ještě před natáčením ptal, co považuje za největší úspěch posledních let, jmenovala vznik základní školy, nový územní plán a také snahu spojovat starousedlíky s lidmi, kteří se do Drahelčic přistěhovali.

„Vzniká propast mezi starousedlíky a novousedlíky,“ popisovala. Podle ní se ji daří zasypávat mimo jiné díky škole, školce a místním spolkům.

A problémy, které sama zmiňovala? Místa pro děti ve školce a škole, doprava, parkování nebo nedokončená infrastruktura v některých částech obce.

Právě některé z nich měl během jediného dne poznat i hostující starosta.

Jakub Stárek hned na začátku natáčení zjišťoval, jak odlišně může vypadat práce starosty malé obce. Nejdřív osobně kontroloval stavbu nové školy („Odvedla jste tady obrovský kus práce,“ stihl ještě říct starostce před jejím odchodem.), později prohlížel prasklý strop v obecní tělocvičně - a spolu s řidičem úřadu rozvážel obědy několika seniorům.

Právě při tomto, na první pohled obyčejném úkolu, se připravený program změnil v něco, s čím nikdo z nás nepočítal.

Oběd pro jednu z místních obyvatelek nás zavedl k někdejšímu zemědělskému areálu. ‚Hostující starosta‘ se začal zajímat o tamní bydlení a ptát se, co v místě vlastně stojí…

A záhy se objevil muž, kterému se naše přítomnost ani natáčení vůbec nelíbily: „Tady je to naše, všechno. Tady nemáte co dělat!“

Situace se během chvíle vyhrotila. Ke dvěma mužům, kteří na místo přijeli autem, za chvíli přibylo další auto s dalšími muži – a situace hrozila přerůst ve fyzický konflikt.

„Ten pán na nás najížděl autem,“ říkal na konci dne režisér Filip Remunda starostce Ďuranové.

Jak souvisí místo, na které jsme náhodou narazili, s problémy rychle rostoucích Drahelčic? Co o něm zjistil hostující starosta? A jak na celý zážitek reagovala Petra Ďuranová, když večer od Jakuba Stárka přebírala zpět ‚klíče od své obce‘?

Podívejte se na první díl volební reality show Výměna starostů. Video je umístěné nahoře v textu.