Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Nemělo příliš smyslu rozebírat českou účast ve volbách slovenské hlavy státu během kampaně. Poté, co Robert Fico poslal svého ministra zahraničí do Turecka za Sergejem Lavrovem a česká vláda zrušila pravidelné jednání s Bratislavou, situaci nespravila ani schůzka V4 ministrů zahraničí v Praze. Všichni chápali, že Slovensko potřebuje klid na své volby.
Porušil to až Andrej Babiš, když se osobně zapojil do kampaně před druhým kolem voleb ve prospěch Petera Pellegriniho a proti Ivanu Korčokovi. Proč, nebylo příliš jasné. Anketa, kterou jsem si udělal ve své twitterové bublině, za tím spíše viděla ochranu dotačních zájmů Agrofertu na Slovensku, nebo osobní Babišovu snahu o zviditelnění.
Je po volbách a měli bychom si udělat jasno, co se odehrálo a o co šlo.
Český expremiér – mimochodem vybavený i slovenským občanstvím – vyrazil podpořit nacionalisticky, protievropsky a protiamericky se profilujícího politika, podporovaného prorusky se vymezujícím premiérem Ficem. Otočil se tak proti Korčokovi, který se ve volbách definoval kooperativním prozápadním pojetím Slovenska, včetně explicitní kritiky protičeské rétoriky stávajícího slovenského kabinetu. Jaký to dává ze strany českého politika smysl? Nebyl to obligátní Babišův zahraničněpolitický kiks, obdobně jako jeho podpora tureckého prezidenta před nežádoucím vpádem do Sýrie?
Náhoda to nebyla, jak se ukázalo. Andrej Babiš byl mezi prvními, kdo ocenili vítězství Pellegriniho jako správnou volbu Slováků, protože „… vždy bude ve světě hájit jejich zájmy a bude stát za všemi občany. Věřím, že se Peter zasadí i o zlepšení vztahů mezi ČR a Slovenskem…“
Rozpor s rychlou degradací vzájemných vztahů po nástupu Ficovy vlády je v tomto tvrzení buď zakryt a od Pellegriniho se očekává změna. Anebo si český expremiér myslí, že česká vláda zrušila konzultace před volbami chybně, italská vláda chybně ze Slovenska stáhla systém protivzdušné obrany a polský ministr zahraničí se mýlil v hodnocení zahraniční politiky Slovenska po schůzce v Praze? Mýlí se podle něj i BBC a další světová média, když vidí volbu Pellegriniho jako nástup proruského populisty? Jak tedy vidí Babiš ochranu zájmů slovenských občanů? V protizápadním národnostním tažení, nebo dokonce v protiamerické a protiukrajinské rétorice nadbíhající usmiřování Ruska?
Nemyslím si, že Andrej Babiš obětoval svou soudnost obchodním zájmům Agrofertu nebo jen osobnímu zviditelnění. To by dokonce byla lepší varianta vysvětlení jeho chování. Ocenění Pellegriniho národoveckého profilu oproti prozápadnímu Korčokovi spíše indikuje, že pozitivně vyzdvihuje právě národoveckou linku v budoucí aktivitě nové slovenské hlavy státu. Na tom patrně Babiš staví i svou představu budoucí spolupráce a vztahů se Slovenskem. Proto jel osobně podpořit Pellegriniho v kampani.
Leccos nasvědčuje tomu, že se ANO 2011, na podkladě dlouhodobých volebních preferencí, oprávněně chystá k návratu do Strakovy akademie. Andrej Babiš pak znovu na pozici premiéra. Znamená tedy jeho slovenská volební anabáze, že bude českou politiku profilovat těsnou spoluprací právě se Slovenskem vedeným tandemem Fico-Pellegrini a samozřejmě se svým stabilním partnerem ve V4 Viktorem Orbánem? Proti unijním agendám vzhledem k Rusku, ke klimatické změně a k degradaci právního státu v Maďarsku a na Slovensku?
Odpovědí nejspíše může být nová protievropská osa Budapešť-Bratislava-Praha. Podpořená například domácí koalicí s Okamurou a jeho SPD.
Byla zde před nedávnem parlamentní diskuze, která následovala po konstatování ministra zahraničí Jana Lipavského, že Andrej Babiš je pro Českou republiku bezpečnostním rizikem. Dotčený se rozčílil do té míry, že jeho následné výhrůžky osobní diskreditací ministra české vlády projednávala Poslanecká sněmovna. Nicméně vzápětí odjel na Slovensko podpořit národoveckého kandidáta preferovaného rovněž Viktorem Orbánem a lídrem slovenských Maďarů. A Pellegrini i s jeho pomocí vyhrál.
Nabízí se otázka, zda se nedíváme do zrcadla své budoucnosti. Co myslíte?