Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Předčasné volby do Bundestagu se uskuteční poslední únorovou neděli. Pouhých čtrnáct dnů před tím proběhla první televizní debata současného kancléře, sociálního demokrata Olafa Scholze a jeho vyzyvatele, křesťanského demokrata Friedricha Merze. „Nikdo nevyhrožoval (jako Trump v roce 2016), že svého soupeře pošle za mříže,“ popsal klíčový rozdíl ve srovnání se Spojenými státy komentář týdeníku Zeit.
Také mezi Merzem a Scholzem to v televizi jiskřilo, zvláště ve sporu o migranty. Když se však moderátorka zdánlivě nesmiřitelných konkurentů zeptala, jestli mohou vyloučit, že se nakonec stejně domluví na společné vládě, odvětil volební favorit Merz vyhýbavě, že bude mít k dispozici dva možné partnery (vedle Zelených připadají v úvahu už jen Scholzovi socialisté). Scholz nechal otázku bez odpovědi.
Tak nevypadá konflikt politiků, kteří vyznávají protichůdné hodnoty a reprezentují dvě nesmiřitelné části společnosti. Německo opravdu není Amerika.
Kancléřská debata dala také za pravdu nejvlivnějšímu německému sociologovi Steffenovi Mauovi, který nedávno prorokoval, že Němci mohou v kampani očekávat silná slova, přesto k rozpadu společnosti na dvě části nedojde.
V publikaci nazvané „Triggerpunkte“ (Citlivá místa) připouští, že také v Německu existuje nová konfliktní linie, jež by společnost rozdělit mohla. Nejde o tradiční rozpory mezi bohatými a chudými, reprezentované klasickou pravicí a levicí. Dvěma novými póly jsou na jedné straně „kulturní modernizace, otevřenost světu a ochota uznávat odlišnosti“, na druhé straně „tradicionalismus, národní uzavřenost a kulturní homogenita“.
Konkrétní spory probíhají o přijímání migrantů, rovnost mezi muži a ženami, toleranci sexuálních menšin a v poslední době i o přístup ke klimatickým změnám. S tím je spojen vzestup levicově-liberálních a zelených stran, v konfrontaci s nimi potom konzervativních a autoritářských hnutí. Ti první, zvláště obyvatelé velkých měst a nejvíc představitelé univerzit či médií, hlasovali v listopadových amerických volbách spíše pro Kamalu Harrisovou. Ti druzí, méně vzdělaní a spíše nemajetní obyvatelé venkova, dali přednost Trumpovi.
V Německu však stejná dělicí čára uprostřed společnosti nevznikla. Mau a kolegové zjistili v podrobných průzkumech, že 80 procent populace se ve většině sporných otázek v zásadě shodne a nedorozumění vzniká zpravidla až v detailech, například jestli mohou transsexuálové využívat ženské šatny u bazénů, jestli mají žadatelé o azyl nárok na stejné sociální dávky jako starousedlíci, jestli se v nových domech může kromě naftových kotlů zakázat také plynové topení.
Jednoznačné odmítnutí některých menšin, migrantů i boje za záchranu klimatu se výzkumníci dočkali pouze od pětiny populace, od lidí, kteří vesměs tvoří voličskou základnu radikálně pravicové Alternativy pro Německo (AfD).
„O kulturním boji mezi příznivci jednotlivých politických stran nemůže být řeč,“ shrnuje sociolog Mau, a nic na tom dosud nezměnil fakt, že se stranické programy snaží profilovat právě v otázkách migrace, genderu a klimatu. AfD nadále funguje pouze jako strana outsiderů, protože naprostá většina populace jejich postoje jednoznačně odmítá. Je pravda, že jiní jsou také voliči Zelených – jako velkoměstská strana vzdělaných lidí jsou v otázkách kulturní modernizace nápadně otevřenější než ostatní. Přesto většina voličů ostatních stran, ať už jde o křesťany, socialisty, liberály či postkomunistickou stranu Linke, akceptují Zelené jako partaj, kterou je možné za určitých okolností volit.
Témata spojená s migrací, genderem a klimatem mohou současnou německou společnost také efektivně polarizovat, připouští Mau. Stačí, když se věci chopí schopný „obchodník s polarizací“, jenž se dotkne citlivého místa veřejné diskuse – jakým se naposledy stal vražedný útok na děti ze školky v Aschaffenburgu, ale předtím třeba také drahé máslo nebo omezení rychlosti na dálnicích – a získá tím politické body. Mezi tyto obchodníky zařadil filozof Oliver Nachtwey například bývalou komunistku Sahru Wagenknechtovou, jejíž nově založená strana BSW může díky šikovné kampani překročit pětiprocentní kvórum pro vstup do Bundestagu.
Přinejmenším tyto volby však dle expertů ještě nepůjde vyhrát pouze radikalizací voličstva za využití citlivých míst. To potvrzuje i aktuální zpravodajství. „Nevystupoval jako ten, kdo chce společnost rozdělovat a polarizovat, ale jako státník,“ pochválil vystoupení Merze v kancléřské debatě deník Welt, který šéfovi křesťanských demokratů nepokrytě straní.
