Velký skok AfD. Pomohla jí rozhněvaná část Němců

Zatímco křesťanští demokraté podle odhadů výsledků volby vyhráli, slavilo se u nich skromně. Unie CDU/CSU totiž podle prognóz získala méně než 30 procent hlasů, což byl minimální stranický cíl.

Nefalšovaná radost mezitím zavládla ve štábu Alternativy pro Německo (AfD). Strana, kterou civilní kontrarozvědka BfV podezírá z pravicového extremismu, v nedělních volbách téměř zdvojnásobila svůj zisk z roku 2021. Podle prognóz ji volilo kolem 20 procent lidí, což by mohlo v novém Spolkovém sněmu znamenat až 140 mandátů.

Volební lídryně AfD Alice Weidelová v neděli večer několikrát zopakovala, že je její strana připravená na podíl ve vládní koalici a že je připravená „s otevřenou náručí vést rozumnou politiku pro naši zemi“.

Prohlásila také, že pokud německá politika bude pokračovat v zajetých kolejích, stane se AfD v příštích letech nejsilnější politickou silou v zemi.

Jak si výrazný nárůst podpory vysvětlit?

Za vítěze volební kampaně označil Alternativu pro Německo například veřejnoprávní rozhlas Deutschlandfunk (DLF). Důvody podpory vidí v nespokojenosti ze Scholzovy „semaforové koalice“ SPD, Zelených a FDP, ale i v obecné nejistotě a obavách z mezinárodních krizí a slabé ekonomiky.

Připomeňme, že po pandemii covidu-19 přišla ruská invaze na Ukrajinu, energetická krize, obavy o hospodářství a konflikt na Blízkém východě.

„Nájemné a ceny rostou a mnoho voličů AfD se obává ztráty své životní úrovně,“ uvádí DLF. Týdeník Der Spiegel k tomu podotýká, že v takové atmosféře začala koalice Olafa Scholze prosazovat rychlé společenské změny.

Sociolog Steffen Mau zmiňuje, že lidé, kteří se cítí „převálcováni“ změnami, chovají zvlášť silný hněv vůči politickému systému. Jde přitom hlavně o lidi na krajní pravici, kteří volají po radikálním „resetu“ - tím má být právě AfD.

Volební kampaň ovlivnila i série útoků - na vánočním trhu v Magdeburgu, v parku Aschaffenburgu a na demonstraci v Mnichově. Pachateli dvou posledních byli odmítnutí žadatelé o azyl, což z migrace udělalo jedno z hlavních témat a lidem zaimponovaly postoje AfD.

Migrace se navíc řešila výhradně jako bezpečnostní hrozba a neprobíraly se možnosti či nedostatky integrace.

Zatímco ještě v roce 2021 podporoval tvrdou migrační politiku AfD každý třetí volič, letos to je téměř každý druhý. Strana v kampani použila i do té doby kontroverzní výraz „remigrace“, který znamená požadavek rozsáhlých deportací lidí s migračním původem. Takový programový bod vadí méně voličům.

Výzkumná agentura Infratest dimap v té souvislosti mluví o efektu normalizace a etablování AfD.

O „normalizaci“ AfD jako o jejím největším úspěchu mluvil v rozhovoru pro Seznam Zprávy i sociolog ze Saské Kamenice Ulf Bohmann.

„Spousta voličů AfD se nepovažuje za extremisty. Mají pocit, že volit AfD je společensky přijatelné. Tenhle proces ‚normalizace‘ je největším úspěchem AfD, protože lidé teď její volbu považují za normální,“ vysvětluje.

Volba Alternativy pro Německo už navíc zdaleka není jen protestní. „Pokud by byla, viděli bychom nejprve vrchol podpory a poté pokles. Místo toho ale její podpora neustále roste,“ upozorňuje profesor. A stoupenců jí přibývá i navzdory tomu, že se radikalizuje.

Alice Weidelová navíc v kampani cíleně vystupovala umírněně, kritiky „uklidňovala“ a jako kandidátka na kancléřku se objevovala v televizních debatách vedle lídrů CDU, SPD a Zelených, což roli strany zdůraznilo. „Normalizaci“ AfD zesílil i miliardář Elon Musk, který stranu opakovaně veřejně podpořil, mimo jiné v textu pro deník Die Welt.

Na Mnichovské bezpečnostní konferenci pak americký viceprezident J. D. Vance vyzval k odstranění „firewallu“ proti AfD.

Podle politologa Albrechta von Luckeho přispělo k posílení AfD také rozhodnutí lídra CDU Friedricha Merze hlasovat společně s AfD v Bundestagu pro rezoluci zpřísnění imigrační politiky. „To samozřejmě straně nesmírně pomohlo,“ cituje DLF von Luckeho.

Týdeník Der Spiegel v neděli rozebírá i další důvody růstu podpory. AfD se mimo jiné daří udržovat podporu tvrdého voličského jádra, které své volbě zůstává věrné a partaj podporuje kvůli jejím extremistickým postojům, nikoli navzdory nim.

Studie Bertelsmannovy nadace k volbám v roce 2021 ukázala, že více než polovina voličů AfD má latentně či otevřeně krajně pravicové smýšlení. Strana si je drží pomocí široce rozvětvené sítě na sociálních médiích, YouTube a komunikačních platformách, píše magazín.

Roli hraje i ztráta důvěry v politiku. Kancléř Olaf Scholz lidem nedokázal v nejistých časech nabídnout pocit stability a strany nesourodé trojkoalice se veřejně přely a přetahovaly o kompromisy. To snížilo důvěru, že jsou tradiční strany schopné řešit problémy Německa, a nakonec vyústilo v pád vlády.