Nejsilnější lídr od slavného Haidera. Kickl dovedl Svobodné k vrcholu

Je velmi disciplinovaný, vášnivý horolezec, nedostudovaný filozof píšící o Hegelově Fenomenologii ducha, který má málo přátel a je velmi metodický. Podle zlých jazyků má „sociopatické rysy“. Na svou svatbu nikoho nepozval a obecně má pověst asketického člověka.

Jako pravicově populistický politik dokáže burcovat davy, ale také podle potřeby působit tiše, rozvážně a přemýšlivě.

Šéf Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Herbert Kickl v neděli vyhrál parlamentní volby. Jeho strana podle odhadů získala 29 procent a vůbec poprvé skončila na prvním místě.

Kickl se už před volbami netajil ambicí stát se předsedou vlády, „lidovým kancléřem“, jak sám říká.

Už letos se Svobodným zadařilo ve volbách do Evropského parlamentu, po kterých s hnutím ANO Andreje Babiše a Fideszem maďarského premiéra Viktora Orbána založili frakci Patrioti pro Evropu.

Pětapadesátiletý, štíhlý rodák z Korutan s výraznými brýlemi dovedl svou stranu k vedení v průzkumech. Podle posledních čísel měla FPÖ s 27 procenty náskok nad oběma tradičními stranami – vládnoucími lidovci i opozičními sociálními demokraty –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ byť podle některých se ztenčoval. Nakonec je ale výsledek ještě přesvědčivější, než se čekalo.

„Ze všech předních rakouských politiků komunikuje nejlépe,“ hodnotí Kickla politolog Reinhard Heinisch z Univerzity v Salzburgu.

„V politice už je dlouho, ale vždy patřil do druhé ligy. Byl to člověk, který přicházel s nápady a byl stratégem kampaně, ale v minulosti byl vždy tím, kdo tyhle nápady dodával stranickým lídrům. Svádělo to k tomu myslet si, že to tak zůstane nastálo. Ale teď je člověkem v první linii,“ podotýká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Heinisch.

Kickl pochází ze stejného regionu jako Jörg Haider, zakladatel moderních Svobodných. Právě Haider vyslal Kickla na konci 90. let z Korutan do Vídně, aby tam kontroloval stranickou buňku.

Kickl se pak Haiderovi vzepřel a stal se vídeňskou stranickou dvojkou v pozadí za Heinzem-Christianem Strachem, pozdějším dlouholetým lídrem FPÖ a vicekancléřem.

„Když pak Stracheho sejmul skandál kolem nahrávek z ostrova Ibiza, stal se lídrem Kickl. Strana na tom byla v roce 2019 velmi špatně a Kickl ji sešikoval a impozantně sjednotil. Od doby Haidera, tedy od 90. let, je nejsilnějším lídrem Svobodných,“ vysvětluje politolog Heinisch.

Aféra Ibiza byla v roce 2019 jeden z největších skandálů poválečného Rakouska. Tajně natočené záběry ukazovaly tehdejšího předsedu FPÖ Stracheho a jeho důvěrníka Johanna Gudenuse při schůzce s neteří ruského oligarchy. Oba byli otevření možnosti korupčního jednání.

V předčasných volbách v roce 2019 se pak FPÖ propadla o téměř deset procentních bodů. Kickl kvůli tomu přišel o místo ministra vnitra, kterým byl v koaliční vládě lidoveckého kancléře Sebastiana Kurze rok a půl.

Právě po „Ibize“ ale nakonec Kicklova stranická kariéra akcelerovala. Rozhodujícím momentem, kdy si začal užívat světlo reflektorů a skandující davy, byla pandemie covidu-19. Stal se tehdy tváří odpůrců vládních opatření. Místo očkování doporučoval užívat léčiva proti parazitickým hlísticím.

Svobodné se mu podařilo stabilizovat a s heslem letošní kampaně „Pevnost Rakousko“ dovést k šanci na vítězství.

Herbert Kickl přitom sází hlavně na téma migrace. V programu má vepsanou přímo „remigraci nezvaných cizinců“, v překladu nucené deportace. Rakousko se podle něj má stát pro přistěhovalce „nepohodlným“ státem a žadatelé o azyl mají místo finanční podpory dostávat naturálie. Ještě jako ministr vnitra hovořil o jejich „soustředění na jednom místě“.

V otázce migrační politiky a také vztahu ke svobodě a pluralitě médií se Kickl netají inspirací maďarským premiérem Viktorem Orbánem a jeho autoritářskými tendencemi. Stejný postoj má ostatně i ve vztahu k Evropské unii (nevylučuje v budoucnu odchod) nebo k pomoci Ukrajině. Stejně jako Orbán by Ruskem napadené zemi neposlal jediný náboj.

Když ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v březnu 2023 prostřednictvím videoprojevu promluvil k rakouskému parlamentu, Kickl a ostatní poslanci FPÖ se k němu otočili zády a opustili sál.

„Naše nedávná studie ukázala, že FPÖ otevřeně sympatizuje s Ruskem a Putinovou ideologií, kterou vnímá jako anti-západní, anti-liberální a nacionalistickou. Obdivuje Putinovu vizi světa založenou na tradici a náboženství. Historicky je FPÖ orientovaná protizápadně, zejména proti Americe, a kritizuje neoliberalismus. Americkou a západní kulturu považuje za negativní, bez kořenů, chamtivou a příliš kapitalistickou, což je v protikladu k pozitivnímu vnímání Ruska,“ vysvětluje politolog Reinhard Heinisch.

Když nedávno Kickl děkoval hasičům a záchranářům za jejich práci během velkých zářijových povodní, o jejich možné příčině se vůbec nezmínil, upozornil v Kicklově velkém profilu německý magazín Spiegel.

Klimatická změna je podle lídra FPÖ „klimatickým alarmismem“, který vede ke „klimatické diktatuře“ a nakonec ke „klimatickému komunismu“ jako typu „duševní nemoci“.

Současný lidovecký kancléř Karl Nehammer o Kicklovi mluví jako o extremistovi a lídr sociálních demokratů Andreas Babler jako o „extrémně nebezpečném“ politikovi.

Sám Kickl se takovým označením brání a od krajně pravicových stranických skupin uvnitř FPÖ si drží odstup. On přitom prý odmítá rasistický koncept, násilí jako nástroj politiky a zrušení demokratického systému.

Předseda Svobodných kromě lidové tváře a pěstované image jediného politika, který „stojí na straně lidí“, umí ukázat i svou jinou podobu. Levicové politiky a ideové odpůrce už nazval klíšťaty, mozkomory nebo intelektuálními jednohubkami.

Spolkového prezidenta Alexandra Van der Bellena zas označil za „mumii“, která v Hofburgu, tedy vídeňském prezidentském sídle, „už léta leží ve vegetativním stavu“.

Právě prezident, někdejší předseda Zelených, přitom bude mít silné slovo v tom, jak bude pokračovat politická kariéra Herberta Kickla.

„Povolebních scénářů je vícero a nelze v nich opomenout ani roli prezidenta. Ten má ústavou dané mnohem silnější pravomoci, než má například česká hlava státu, a jen zvyková tradice velí, které kompetence využívat, a které ne,“ vysvětluje salzburský politolog Reinhard Heinisch.

Van der Bellen loni naznačil, že pro něj je důležitý postoj stran k ruské agresi na Ukrajině i vůči Evropské unii. Ostatní strany zas vládní koalici s Kicklovou FPÖ vylučují, a to včetně lidovců, kteří se Svobodnými naposled vládli v letech 2017 až 2019.

Jedním z pravděpodobných scénářů je, že po volbách nakonec ve snaze obejít FPÖ vznikne vládní koalice vícero stran: lidovců, sociálních demokratů a možná i liberální strany NEOS. S touhle možností operují podle Heinische i Svobodní.

„Počítají s tím, že koalice bude kvůli velkým politickým rozdílům nesourodá, bude se hádat a rychle se stane nepopulární, tak jako v Německu. Tím pádem tak za rok budou nové volby a pak se Svobodní stanou tak silnou stranou, že je už nebude možné při sestavování vlády ignorovat,“ nastiňuje jeden scénář Heinisch.

Dalším možným scénářem je podíl FPÖ na vládě, ale bez osobní přítomnosti Herberta Kickla v kabinetu. Ten by pak mohl vést poslance Svobodných v parlamentu.

Podobné to bylo už na začátku tisíciletí, kdy Svobodní poprvé vstoupili do vládní koalice s lidovci. Tehdejší lídr FPÖ Jörg Haider v kabinetu nezasedl a zůstal zemským hejtmanem v Korutanech.