Hlavní obsah

Zelený bumerang se vrátí, bojí se farmáři. Omezit se mohou chemie i dotace

Foto: Pixabay.com

Ilustrační snímek.

Po eurovolbách se možná vrátí nápady, které někteří farmáři neradi slyší. Patří mezi ně přísné omezení chemie a hnojiv, pravidla na větší pohodu zvířat i potravinový semafor.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Evropský parlament v novém složení čeká plejáda výbušných témat, která hýbou evropským zemědělstvím. To už ukázaly měsíce trvající protesty v evropských zemích včetně Česka.

Proč je pro tuzemské farmáře nové složení Evropského parlamentu důležité? Nebude to dlouho trvat a Evropská komise přijde s návrhem nového rozpočtu, a tím začne tradiční licitování o peníze na Společnou zemědělskou politiku po roce 2027.

A budou to opět velké peníze. Na zemědělské dotace míří nejvíce prostředků ze všech unijních agend, asi 36 procent z 1250 miliard eur. Už minulý rozpočet se krátil a mezi zemědělci a politiky zaznívají obavy, že škrty nekončí. Farmářům to hýbe žlučí, na jedné straně totiž platí víc za hnojiva, osiva, postřiky, pohonné hmoty, energie a mzdy a na druhé straně prodávají obilí za nízké ceny, někdy i pod náklady.

Do toho vstupují ambiciózní cíle Zelené dohody (Green Deal) a navazující strategie Od zemědělce ke spotřebiteli (Farm to Fork), kterými chce Evropa čelit dopadům klimatických změn. Obecné cíle se teprve naplno začnou schvalovat na úrovni EU a postupně promítat do národních legislativ. Z toho plynou další obavy z prodražování produkce.

„Očekávám nejen krácení rozpočtu jako celku, ale také opět návrh na zastropování plateb na konečného příjemce, ale už s propadem peněz do evropského rozpočtu právě kvůli úsporám,“ nastínil Martin Hlaváček, europoslanec a nestraník za ANO.

Zastropování dotací je jedno z témat, jež se zřejmě vrátí do hry. V aktuálním období bylo čistě na volbě členských států, zda dobrovolně dotace zastropují, anebo zvolí takzvanou redistributivní platbu jako v Česku. Princip redistribuce přerozděluje více peněz směrem k menším farmám, velkým naopak ubírá. V roce 2018 se mluvilo o zastropování až na 150 000 eur na farmu.

Po dotačním stropu dlouhodobě volá Asociace soukromého zemědělství (ASZ), zastupující asi 7,5 tisíce českých sedláků. „Prioritně je nutné zavést povinnost sledovat propojenost zemědělských podniků a povinnost zastropování přímých plateb pro velké zemědělské podniky v celé EU,“ míní místopředseda Jan Štefl.

Naopak stropům se tradičně brání Agrární komora ČRZemědělský svaz. Větší podniky a holdingy by totiž přišly o velké peníze. Poslední dva lidovečtí ministři zemědělství Zdeněk Nekula a nynější Marek Výborný zastropování odmítali. Současná pravidla umožňují dobrovolně zastropovat dotační příjmy na 100 000 eur (2,5 milionu korun), což by znamenalo, že farma s výměrou nad 1136 hektarů už nedostane nic. To by poškodilo silně zastoupené středně velké farmy.

Farem nad tisíc hektarů jsou sice jen dvě procenta, ale celkem obhospodařují 47,4 procenta celkové výměry zemědělské půdy. Navíc koncentrují nejvíce živočišné výroby.

Skončí platby na plochu?

Nejistota panuje i kolem základních principů dělení dotačních plateb. Zaznívají nápady, aby vůbec nebyly přímé platby na plochu, ale zemědělec získával peníze za plnění agroenvironmentálních opatření. „Na Zemědělském svazu už diskutujeme tyto varianty,“ řekl jeho předseda Martin Pýcha bez bližších podrobností. Je to však čistě teorie.

Mnohem jistější je, že nový europarlament v příštích letech projedná některé nápady, které buď zatím vůbec nebyly předloženy, anebo je zákonodárci zamítli. Často přitom budí velké vášně a spory.

Není možné na jedné straně snižovat průmyslová hnojiva a nahrazovat je organickými hnojivy, ale na druhé straně snižovat množství skotu kvůli emisím oxidu uhličitého.
Martin Pýcha, Zemědělský svaz ČR

Podstatnou změnu bude znamenat takzvaná taxonomie, která zatím v zemědělství nebyla uplatňována.

Jde o klasifikační systém, který rozliší udržitelné aktivity od neudržitelných a ze „špinavých“ technologií, zdrojů nebo zemědělského hospodaření se zafinancuje přechod ke klimaticky neutrální ekonomice. V první fázi by se to mohlo dotknout potravinářského průmyslu. Principy taxonomie už přijaly banky, což v praxi ztíží přístup k levným půjčkám pro znečišťovatele.

Legislativní podobu zatím nemá ani cíl Zelené dohody na omezení objemu hnojiv o 20 procent.

„Je to spojeno s návrhem taxonomie. Upozorňovali jsme, že návrh je nelogický. Není možné na jedné straně snižovat průmyslová hnojiva a nahrazovat je organickými hnojivy, ale na druhé straně snižovat množství skotu kvůli emisím oxidu uhličitého,“ říká Pýcha. Podle něj by se podle tohoto návrhu v některých citlivých oblastech nesměl vůbec skot chovat. Týkat by se to prý mohlo i oblastí, kde nic jiného než pastvu nelze provozovat.

Vrátit se může také návrh na omezení pesticidů o 50 procent do roku 2030. Ten už předložen byl, ale skončil pod stolem. Místo plošného přístupu v původním návrhu nové návrhy zohlednily situace zemí, jako je Česko, které mají v praxi nižší spotřebu agrochemie na hektar. Nakonec se projednával radikálnější návrh rakouské europoslankyně za Zelené Sarah Wienerové, jež navrhovala snížení pesticidů až o 80 procent. Neprošlo to.

Pod stůl spadl také zákon na obnovu přírody, který v původním znění počítal s tím, že se až na 20 procentech půdy nebude moci hospodařit. Návrh byl však velmi vágní a nikdo nevěděl, jakých oblastí se má týkat, zda chráněných lokalit Natura 2000, anebo i jiných míst, což by znamenalo, že by některé země přišly o značnou produkční plochu.

Kde jsme předběhli EU: klece i eroze

Strategie Od zemědělce ke spotřebiteli mluví o postupném ukončení klecových chovů nosnic. V tomto případě Česko předběhlo EU a schválilo si zákaz od roku 2027. Více než polovina chovatelů v tuzemsku už chovy přestavěla na podestýlkové (označení vejce 2). „Asi 10 až 15 procent českých chovů se do termínu neobnoví,“ říká předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.

Klecové chovy jsou zatím v EU povoleny, Česko patří k menší části zemí, které si zákaz prosadily individuálně. Dalšími jsou Německo, Rakousko či severské státy. Polsko, odkud se hodně vajec dováží, mezi nimi není.

Další novinkou, která spotřebitele na základě této strategie čeká, je takzvané Nutri-Score, tedy semafor na obalech potravin, který odliší zdravé potraviny od nezdravých. Systém je zatím dobrovolný, zavedly jej především velké potravinářské koncerny jako Nestlé, ale mluvilo se o tom, že Evropská komise přijde po letošních volbách s novým návrhem na povinné značení.

Pokud jde o samotný dopad myšlenky Green Dealu, zemědělci vyvázli v podstatě bez větších šrámů, což připustil i europoslanec Martin Hlaváček. Ekologové tvrdí, že protestovat v ulicích proti Green Dealu je chimérou, protože zůstal na papíře.

Napomohlo tomu trochu i české Ministerstvo zemědělství, které pod tlakem protestů například snížilo podíl půdy, která musí povinně ležet ladem. O rok se odložila pravidla protierozní ochrany zemědělské půdy. A neprošla ani pravidla na lepší welfare zvířat.

„Jen několik měsíců před koncem mandátu se ukazuje, že většinu takzvaného Green Dealu v zemědělství se nepodařilo vůbec realizovat. Může za to i systematický odpor agroprůmyslového byznysu,“ kritizoval přístup Martin RexaHnutí Duha.

S tím souhlasí místopředseda Asociace soukromého zemědělství Jan Štefl: „Česká republika v zemědělské politice není nijak více ‚zelenější‘, než chce EU, spíše je tomu naopak.“

Podle Agrární komory je však boj proti erozi jedním z příkladů, které staví české zemědělce do konkurenční nevýhody, protože EU zpřísnění ochrany půdy proti erozi plánuje až od roku 2030. „Jsme jednoznačně proti tomu, aby měl český zemědělec přísnější podmínky než jeho kolegové v zahraničí,“ uvedl prezident Jan Doležal.

„S ohledem na to, že obálka pro společnou zemědělskou politiku EU je nominálně, ale hlavně reálně kvůli téměř 50procentní inflaci od roku 2014 nižší, nelze na zemědělce klást stále vyšší environmentální požadavky, za jejichž plnění budou dostávat stále nižší kompenzace,“ dodal.

Doporučované