Eurovolby a Ukrajina: Z krajní pravice v Kyjevě strach nemají

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Evropský parlament by se mohl po volbách proměnit nejvíce od konce 70. let, jak alespoň naznačovaly průzkumy z uplynulých měsíců.

Úspěchy si mají ve vrcholícím volebním klání připsat euroskeptické a populistické strany, pozadu nemají zůstat ani krajně pravicová uskupení.

V jakém rozpoložení výsledky evropských voleb vyhlíží Ukrajina, jejíž válečné úsilí na podpoře sedmadvacítky do velké míry závisí?

„Samozřejmě, že je to důležité. Rovnítko mezi volbami a podporou Ukrajiny bych ale nedělal,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy ukrajinský novinář Sergej Sydorenko, spoluzakladatel serveru Evropská pravda, který se zaměřuje na evropské záležitosti a téma ukrajinské budoucnosti v rámci EU.

Sledují lidé na Ukrajině evropské volby? Zajímá je, jak dopadnou?

Řekl bych, že spíše ne. U nás v redakci to samozřejmě sledujeme, jelikož je to pro nás jedno z klíčových témat, kterému se jednoduše nemůžeme vyhnout. Ze statistik ale vyplývá, že články o těchto tématech se v porovnání s těmi ostatními příliš nečtou.

Absenci pozornosti věnované tomuto tématu považuji za poměrně přirozenou. Sledujete něco, protože očekáváte, že se něco stane, že dojde k nějaké změně, která se dotkne vás osobně nebo vaší země. Co se týče evropských voleb, příliš se neočekává, že se v jejich důsledku něco změní. Proto není zájem o toto téma tak vysoký.

Je podle vás to, jak evropské volby dopadnou, pro Ukrajinu důležité?

Pozornost a jistá obezřetnost obestírá očekávání, že krajní pravice by mohla obsadit jednu z předních rolí v komunikaci Evropského parlamentu. Nezdá se ale pravděpodobné, že by se něco takového stalo.

Pokud bychom sečetli všechny krajně pravicové, konzervativní a krajně levicové síly, může se to zdát jako zásadní číslo. Tyto síly jsou ale rozdělené a rozdělené zůstanou. Nebude tam jediný zdroj, který by byl vyloženě euroskeptický. Navíc i uvnitř krajní pravice jsou lídři, kteří stojí na straně Ukrajiny. Pro Ukrajinu to tedy nepředstavuje takovou hrozbu. Neočekávám, že se toho po volbách příliš změní.

Důvod k vážným obavám můžeme mít v případě sestavování nové Evropské komise, což s volbami částečně souvisí.

Zmiňujete, že výsledky voleb zřejmě nebudou mít dramatický dopad na podporu Ukrajině ze strany sedmadvacítky. Volby lze ale považovat za jakýsi barometr nálad v evropské společnosti. Je tohle něco, z čeho má Ukrajina obavy?

Samozřejmě, že je to důležité. Rovnítko mezi volbami a podporou Ukrajiny bych ale nedělal. Z toho, co sleduji v jednotlivých zemích, mi přijde, že máme jen málo příkladů lídrů, kteří jdou do voleb s tím, že chtějí stopnout pomoc Ukrajině či ji výrazně osekat. Ani u krajní pravice tohle není téma, které by stranám pomáhalo sbírat hlasy. Spíše se o tom nemluví.

Ani lidé, kteří volí Alternativu pro Německu –⁠⁠ která je, alespoň pro mě, jedním z příkladů nebezpečných stran –⁠⁠ pro ni nutně nehlasují proto, že je proruská. Nevidím zde jasné spojení. Domnívám se, že z výsledků můžeme odvodit hlavně věci, které se týkají konkrétně jednotlivých evropských zemí.

To ovšem neznamená, že volby nesledujeme. Samozřejmě, že ano a že se znepokojením čekáme, jak v některých zemích, například v Německu, dopadnou. Je to důležité, ale přeci jen ne tolik.

V některých zemích navíc mohou být výsledky dokonce pozitivní. Například v Maďarsku. Pro mě osobně je velmi důležité, jak volby dopadnou zrovna tam –⁠⁠ jestli si Fidesz udrží většinu, nebo o ni přijde.

Uvědomuji si také, že v některých zemích, například ve Francii, je běžné, že výsledky evropských voleb se velmi liší od výsledků národních voleb. Takže i když k něčemu dojde v evropských volbách, nemusí to nic znamenat, další volby mohou dopadnout zcela jinak.

Dalo by se přesto říct, jaký výsledek by byl pro Ukrajinu dobrou zprávou?

Výsledky voleb budou zprávou zejména pro evropské občany. My nikoho nevolíme, jen to sledujeme. Umím si těžko představit, že se stane něco, co bychom mohli považovat za vyloženě nebezpečné.

To, co bude důležitým výsledkem voleb, je složení Komise. Tam vyvstává hned několik klíčových otázek: Kdo bude komisařem pro rozšíření EU a bezpečnost či jací budou další vysocí představitelé. To je důležité.

Očekáváte, že nadcházející volby přiblíží Ukrajinu na cestě ke vstupu do EU?

Cesta Ukrajiny ke vstupu do Evropské unie už je otevřená. Volby ji tedy neotevřou a očekávám, že ani nezavřou, zůstane to tak, jak to je. Evropské volby v tomto případě nehrají roli.

Když už mluvíme o možném vstupu Ukrajiny do EU, jak na tuto otázku nahlíží ukrajinská společnost? Postoj ukrajinského vedení je známý a jasně deklarovaný, vidí to ale stejně i běžní lidé?

Rozhodně, o tom není pochyb. Počet těch, kteří jsou pro, dosahuje nyní v průzkumech rekordně vysokých čísel. Pro vstup je okolo 90 % lidí. Nemyslím si, že by jiná země, která v minulosti usilovala o vstup do EU, měla tak vysoká čísla.

To znamená, že cestu ke vstupu do EU nepodporuje pouze ukrajinské vedení, ale v první řadě hlavně lidé.

Ať už brzy nebo později, Ukrajina bude mít nového lídra, taková je demokracie, je to nevyhnutelné. Kdokoliv jím bude, nebude moci ignorovat veřejné mínění. Veřejnost si navíc rozhodně vybere lídra, který to bude vidět stejně.

To je klíčový důvod, proč se domnívám, že je vstup Ukrajiny do EU nevyhnutelný. Ukrajinci to vidí jako jedinou možnou cestu pro ně. Ukrajina musí vstoupit do EU a vstoupí tam. Je to jenom otázka času.