Článek
Do europarlamentu míří politici, kteří se vymezují proti migraci. V Česku to bylo jedno z témat, na která voliči slyšeli.
„Jsou to závažná témata, která nejsou jenom interní záležitostí Evropské unie, ale jde o rozhodnutí na mnoho let dopředu a současně se to týká našich peněženek. Ačkoliv to na první pohled nejsou ekonomická témata, tak nakonec je to otázka peněz,“ popisuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy politolog Miloš Brunclík z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Podle něj uspěli v těchto tématech kritičtější politici a výsledky voleb přirovnává k zařazení zpětného chodu.
Když se podíváte na výsledky voleb do Evropského parlamentu, rezonovalo tam, podle vás, téma migrace?
Myslím, že se to projevilo tak, že v zásadě zvítězily hlasy, které se tvrdě staví proti migraci. Není to jen ANO, ale i Motoristi a Stačilo! Bylo to důležité téma, které se určitě projevilo, vidíme to i na evropské úrovni, nejen u nás.
Ovšem tradiční nositel této rétoriky SPD příliš neuspěla. Znamená to, že jen vyhranit se proti migraci nestačilo?
Máte pravdu, pro SPD je to velké zklamání. Hlasy se jenom přelily jinam. To, že SPD neuspělo, neznamená, že jejich témata by nebyla relevantní nebo nerezonovala. Ale voličům možná konvenovaly zase jiné strany. Evropské volby jsou specifické v tom, že voliči mají daleko větší tendenci experimentovat. Zkusí otestovat někoho jiného, nemusí to znamenat nic definitivního, že by to byla dlouhodobá porážka SPD. Myslím si, že voliči si chtěli vyzkoušet Motoristy a Přísahu. Silná antiimigrační politika zaznívala i od ostatních. A byly tam i další strany, myslím 11 procent voličů hlasovalo pro strany, které se nedostaly. Rozmělnilo se to, těch euroskeptických protiimigračních stran bylo hodně. Třeba hnutí PRO, kteří se nedostali a také ubírali hlasy SPD.
Takže voliči mají eurovolby trochu jako laboratoř, kde si vyzkouší jiné kandidáty?
Dlouhodobě se to potvrzuje, že v eurovolbách uspějí strany, které na národní úrovni propadnou. Vzpomínám si třeba na Piráty ve Švédsku, ti uspěli v eurovolbách a v národních propadli. Nebo v minulosti Petr Mach, když kandidoval za Svobodné. A v národních volbách se neprosadil. Může se to dotknout i Motoristů, podařilo se jim využít příznivých okolností, ale neznamená to, že uspějí v dalších volbách.
Dobře, ale neukázalo se, že téma Green Dealu a obecně spalovacích motorů je pro voliče silnější než migrace?
Skoro bych řekl, že v České republice ano. Sem tolik lidí nemigruje jako třeba v jiných zemích. Hodně lidí trápí obava z toho, že se zakáže za čas prodej spalovacích motorů a mají pocit, že si to nebudou moci dovolit. A proti tomu se vymezovaly v podstatě všechny strany s výjimkou Strany Zelených. I z koalice Spolu zněly docela výrazné výhrady vůči Green Dealu. Bylo to pro české voliče důležitější téma. Ale migrace bylo téma, to je zřejmé.
Zmínil jste, že migraci řešila celá Evropa. Může výsledek nějak pozměnit přístup celé Unie k migraci?
Myslím si, že ano. Vyhrály proudy, které jsou euroskeptičtější, kritičtější vůči migraci, kritičtější vůči Green Dealu. Trend je směr k pravici a konzervativnějšímu uvažování. Evropští voliči si přejí revizi Green Dealu a zpřísnění migrační politiky, nebo aby byla efektivnější. Je v některých případech relativně přísná, ale nedaří se vyhošťovat migranty, kteří nemají nárok na azyl a podobně. Je to volání po efektivnějším a možná tvrdšímu přístupu vůči migrantům.
Data za rok 2024 jsou průběžná do června.
Když se bavíme o migraci, sehrálo svoji roli i přijímání válečných uprchlíků a vůbec téma přístupu k válce na Ukrajině?
Uprchlíci z Ukrajiny stáli spíše na okraji pozornosti. Za prvé ne všechny země v Unii to téma zasáhlo, a i u nás si myslím, že uprchlíci nepůsobí problémy. Spíš se prosazuje „mírový tábor“ hlásající „neposílejme zbraně na Ukrajinu“ a „Ukončeme válku co nejdřív za každou cenu“. Je to myslím důležitý hlas. Voliči mají pocit, že se podporuje Ukrajina a ne sociálně slabí. To zaznívalo od levicových stran. Určitě je tady únava z konfliktu, který se vleče a nevidíme světlo na konci tunelu. Hrálo to větší roli než otázka migrace z uprchlíků z Ukrajiny.
A když výsledky přeneseme na úroveň ukrajinsko-ruské války. Výsledky voleb více vyhovují Rusku?
Asi ano. Bude v Evropě teď zápas o to, jestli vydrží politika podpory Ukrajiny. Je zřejmě, že řada politických stran se dívá na pomoc Ukrajině skepticky, nebo je vstřícnější vůči Rusku. Nevím, ale jestli jde o upřímnou snahu nebo jen strategickou. Nedělal jsem si analýzu stran, které uspěly a jak se dívají na Rusko, ale myslím, že o tom bude velká debata. Zaznamenal jsem Alexandra Vondru, který zmiňoval, že to bude velký zápas. Na jednu stranu posun doprava a současně je tam větší vliv, který volá po snížení podpory pro Ukrajinu. Rusko nevím, jestli slaví, ale rozhodně to není zhoršení situace pro něj.
Lze to popsat, že diskuze nad klíčovými tématy jako migrace, Green Deal, podpora Ukrajiny bude v Evropském parlamentu vyhraněnější?
Vidíme posun. Oslabily zelené liberální strany, které podporovaly Green Deal a přály si třeba ještě razantnější politiku vůči klimatické změně. A teď vidím zpětný chod. Převládne proud proti Green Dealu, který bude volat po revizi. Nemyslím si, že by se to smetlo ze stolu, ale bude tlak na změnu.
Jak vnímáte z pohledu voleb do Evropského parlamentu relativně vysokou účast? Témata jako Green Deal a migrace zaktivovalo lidi?
Jsou to závažná témata, která nejsou jenom interní záležitostí Evropské unie, ale jde o rozhodnutí na mnoho let dopředu a současně se to týká našich peněženek. Ačkoliv to na první pohled nejsou ekonomická témata, tak nakonec je to otázka peněz. Kdo se bude podporovat, kdo z toho bude profitovat a kdo ne. Když lidé slyší, že nebudou jezdit svým autem, které má spalovací motor, tak už vás to zvedne k volbám, protože se to nakonec rozhoduje na evropské úrovni. Mám pocit, že teď se to lidí týká. Může to být ale v každé zemi ovlivněné něčím jiným. Na Slovensku do toho určitě zasahuje polarizace politiky. Obecně ale země spojuje obava, že by se Green Deal mohl dotknout životní úrovně obyčejných lidí.
Slyšeli voliči i na to, že jde skutečně o témata, o kterých se rozhoduje na evropské a ne národní úrovni?
Témata, která zmiňujeme, jsou primárně evropská, v minulosti politici slibovali něco, co z evropské úrovně tolik ovlivňovat nemohli. A neznělo to asi úplně věrohodně voličům. Teď se bavíme o tématech, kde iniciativu evropská úroveň přebírá, to znamení migrace, Green Deal a podpora Ukrajině. Bez evropské koordinace se něco těžko změní.