Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Všechny státy Unie musí při eurovolbách využívat poměrný volební systém. To však nutně neznamená, že počet mandátů rozdělený v jednotlivých zemích přesně odpovídá poměru hlasů. V některých zemích se dokonce projevuje efekt obvyklý ve většinovém systému, když některá strana získá v europarlamentu víc mandátů než soupeř se silnější podporou voličů.
Celá země jeden obvod
Nejblíže ideálu poměrného zastoupení je zřejmě model, podle kterého se rozdělují hlasy v Dánsku, Estonsku, Finsku, Chorvatsku, na Kypru, v Lucembursku, Nizozemsku, Portugalsku, Slovinsku a Španělsku. Celá země je jediným volebním obvodem, přitom se hlasy na mandáty přepočítávají d’Hondtovou metodou (v Lucembursku příbuznou Hagenbach-Bischoffovou metodou), která mírně zvýhodňuje silnější strany.
Volby do Evropského parlamentu 2024
Volby do Evropského parlamentu se konají každých pět let, první Česko zažilo po vstupu do Evropské unie v roce 2004. Zatím poslední eurovolby se konaly 7.–8. června 2024. Dění v Česku jsme sledovali ONLINE.
Vyhrálo hnutí ANO, získalo 26,14 % hlasů a 7 mandátů. Druhá byla koalice Spolu s 22,27 % a 6 mandáty, třetí Přísaha a Motoristé s 10,26 % a 2 mandáty. Do EP se dostali také Stačilo!, STAN, Piráti, SPD a Trikolora.
Takřka stejný model využívá Česko, Francie, Maďarsko, Polsko, Rakousko a Rumunsko. V těchto zemích ovšem menší strany vyřazuje ze soutěže pětiprocentní kvórum. Výslovně určuje, že do europarlamentu má nárok poslat kandidáty jen strana s nejméně pětiprocentním ziskem, jen v Rakousku jsou třeba čtyři procenta.
Hare-Niemayerův systém
O poměrné rozdělení mandátů všem skupinám voličů se na první pohled ještě víc snaží v Lotyšsku, Německu a Švédsku, kde k přepočtu hlasů na mandáty využívají systém Saint-Laguë. Ten preferuje naopak menší strany do té míry, že jim k zisku mandátu ve srovnání s většími stranami stačí méně než polovina hlasů. Podobný efekt může mít v Bulharsku, Řecku, Itálii, na Litvě a na Slovensku Hare-Niemayerův systém.
Ovšem s výjimkou Německa všechny státy využívající systém Saint-Laguë nebo Hare-Niemayer přitahují menším stranám opratě dalším opatřením. V Řecku je stanoveno kvórum pro vstup do europarlamentu na tři procenta, v Itálii a Švédsku na čtyři, v Litvě, Lotyšsku a na Slovensku dosahuje dokonce pěti procent.
Radikální Belgie a Irsko
Účinným nástrojem, jak omezit poměrný princip, bývá rozdělení země na víc volebních obvodů. Využívá ho Itálie, která se v eurovolbách dělí na pět oblastí, ještě radikálnější jsou v Belgii a Irsku se třemi volebními obvody. Belgie se dělí na vlámský, francouzský a německý volební obvod. Francouzským stranám stačily v roce 2019 k proniknutí do europarlamentu tři procenta hlasů, vlámská partaj musela dosáhnout čtyř procent. V jednomandátovém německém obvodě stačilo ke zvolení 0,2 procenta všech belgických hlasů.
V Irsku nepomohlo v jednom z volebních obvodů na zisk mandátu ani 12 procent hlasů. Naopak strana, která na celém zeleném ostrově přesvědčila jen sedm procent voličů, poslala do Bruselu dva své kandidáty.
Většinový princip v Irsku ještě posiluje tzv. systém přenosného hlasu. Volič může ve svém obvodě vybrat víc stran, a pokud se jeho hlas neuplatní u té nejsilnější, volební komise hlas přepošle druhé, nebo třetí straně. Není výjimkou, když kandidát v konečném součtu přeskočí soupeře, který byl v prvních hlasech před ním. Model přenosného hlasu využívá i Malta. Pravidlo však nemůže mít velký efekt v zemi, kde se volí jen šest europoslanců.
Zdroj: Evropský parlament