Finové ve volbách odsunuli zelená témata a řeší obranu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Společná hranice s Ruskem a neutuchající podpora napadené Ukrajině. Finsko má v eurovolbách jasná témata, která sice kampaní hýbají, zároveň se na nich ale shodují strany napříč politickým spektrem.

„Ve Finsku je to jiné než v mnoha evropských zemích, protože ve finské politice nejsou žádné skutečné prokremelské, promoskevské nebo z Ruska placené strany,“ vysvětluje v rozhovoru pro Seznam Zprávy novinář Matti Posio, který působí ve vedení skupiny Lännen Media sdružující regionální deníky.

„Máme velmi silný národní konsenzus, protože jde o naši bezpečnost, naši svobodu a také o naši demokracii.“

Ve víkendových volbách se očekává vítězství vládnoucí Národní koaliční strany, naopak by mohla propadnout strana Zelených. Právě proto, že zatímco před pěti lety hrál přechod na obnovitelné zdroje v kampani prim, letos se odsunul kvůli válce do pozadí.

Ani vnitropolitické záležitosti a sílící kritika vlády nebude mít na volby podle novináře zásadní vliv. V europarlamentu bude mít severská země poprvé 15 poslanců.

Jaká jsou hlavní témata, která rezonovala předvolební kampaní ve Finsku v souvislosti s evropskými volbami?

Největším tématem těchto eurovoleb byla bezpečnost a obrana. Jde o otázku, která je v EU stále aktuálnější a Finsko už dlouho doufá a prosazuje, aby se mezi unijní témata dostalo více obrany.

Ale diskutuje se také o tradičních unijních otázkách, jako jsou ekonomika, vnitřní trhy a jejich fungování. A pak samozřejmě probíhá samostatná diskuze o potřebě pokračovat v politice přechodu na obnovitelné zdroje energie a Green Deal, což bylo velké téma pro Evropskou komisi a je to také tím hlavním, co rozděluje finské strany.

Menší rozkol je mezi středovými stranami, řekl bych, že nacionalistickou Stranou Finů, křesťanskými demokraty a dalšími konzervativci. Zejména se to projevuje mezi Stranou Finů, která je poměrně populární, a je teď ve vládě s umírněně pravicovou Národní koalicí.

A jedna technická věc: Finsko bude mít tentokrát více europoslanců než před pěti lety, takže nyní volíme 15 poslanců Evropského parlamentu z Finska, zatímco předtím jich bylo 13. A to je dost. To je vždy pozitivní pro všechny strany.

Zmínil jste, že hlavním tématem bude bezpečnost. Souvisí to s invazí na Ukrajinu a možná i s pozicí Finska, které má s Ruskem dlouho hranici?

Ano, zároveň ale nejde o otázku, která by volby nějak řešila. Shodují se na ní všechny strany –⁠⁠ od levice po pravici se celé spektrum vyslovuje pro silnou podporu Ukrajině a silnější obranu.

Členství Finska v NATO je stále nová věc a existuje pochopení, že Evropa musí udělat více, pokud jde nejen o podporu Ukrajiny, ale také o podporu našich vlastních obranných schopností, například zvýšení výroby zbraní a munice.

Finsko je jednou ze zemí, která skutečně učinila národní rozhodnutí o zvýšení naší výroby munice a dělostřelectva. Což je téma, o kterém se mluvilo i v České republice.

V řadě zemí, včetně Česka, vidíme vzestup populistických stran, které podporu Ukrajině i kritizují. Je tohle fenomén, který se nějak projevuje i u vás?

Ve Finsku je to jiné než v mnoha evropských zemích, protože tu v politice nejsou žádné skutečné prokremelské, promoskevské nebo z Ruska placené strany. Máme velmi silný národní konsenzus, protože jde o naši bezpečnost, naši svobodu a také o naši demokracii.

Pokud by tu byli nějací proruští politici, byli by velmi marginalizováni, takže v tomto smyslu to není problém. Naopak mnoho lidí bude volit své kandidáty, o kterých si myslí, že budou nejsilnějšími zastánci Ukrajiny a obrany finských hranic, protože je to asi polovina hranice NATO s Ruskem. Naše perspektiva je velmi bezpečnostní, v tomto smyslu v Evropě jedinečná.

Tradičně přitom Finsko řešilo zejména témata související s klimatickou změnou a zelenou politikou. Už jste zmínil, že je tohle téma letos spíše v pozadí. Jak se to na volbách projeví?

Před pěti lety dostali zelení ve Finsku dokonce tři europoslance, tentokrát budou asi zklamaní.

Minulé volby byly mnohem více o zelených a klimatických změnách. Teď se klimatické změny dostaly na druhé nebo třetí místo za bezpečnost a obranu. Zelení budou zklamaní, ale myslím si, že hlavní proud politiky je stále velmi pro čisté zdroje energie.

Přechod na obnovitelné zdroje je důležitý, ale v posledních pěti letech byl v centru pozornosti natolik, že je čas mluvit o něčem jiném. A samozřejmě i v Evropě je pro nás zajímavá energetika. Cíl zbavit se fosilní energie a upozornit na to, že některé státy v EU stále zůstávají u ruských zdrojů zemního plynu a ropy, které jsme ve Finsku nikdy neměli.

Jaký je postoj Finů k členství v Unii? Objevují se například i některé strany, které se vyslovují pro vystoupení z bloku?

Existuje třeba nacionalistická Strana Finů, která měla ve svém programu, že jedním z jejich cílů je vystoupení z Evropské unie. Ale pak to trochu upravili, protože ta myšlenka není příliš populární a stále existuje silná většinová podpora finského členství v EU. O vystoupení z EU se skutečně nediskutuje. To je pro Finy nerealistické.

Skeptické tendence ale jsou, některé strany říkají, že by mělo Finsko samo za sebe rozhodovat víc. Většina stran pak hodně diskutuje o financování rozpočtu EU. Ten se nyní používá na věci, které se týkají právě bezpečnosti, Ukrajiny a některá další související opatření. Ve finské politice se ale většina stran vyjádřila tak, že už nechce další kolektivní dluhy přijaté ve jménu Evropské unie.

To je linka, kterou strany přijaly po podpůrných balíčcích hlavně pro řeckou ekonomiku před několika lety, a většina politiků se jí stále drží. Současně ale většina řekla, že podporuje Ukrajinu. To znamená, pokud by se obrana Ukrajiny vážně zhroutila nebo rozpadla, tak podpora Ukrajiny by byla tak důležitá, že i kdybyste byli proti tomu, aby vznikl v EU dluh, toto by byla výjimka.

Jaké jsou očekávané výsledky a bude mít to, jak volby dopadnou, nějaké následky v domácí politické situaci?

Zdá se, že největší zisk by si měla připsat umírněná Národní koaliční strana v čele s premiérem Petteri Orpem, a to navzdory jejím problémům v domácí politice, kde sáhla po nepopulárních opatřeních. Vláda škrtala sociální zabezpečení a šetří také na sociálních dávkách.

Umírněná pravice a sociální demokraté jsou silně druzí, takže tady bude výsledek vítězství umírněných centristických sil, křesla by měly získat i nacionalistické strany. Je to trochu těžké předvídat. Celá země je jenom jeden volební obvod, což není u finských voleb většinou zvykem. Bude tak velmi záležet na konkrétních osobnostech, které má silná zejména Národní koaliční strana.

Mohla by se zvednout i volební účast. Ve Finsku jsou ale evropské volby ty nejlínější a jejich aktivita jenjen o něco málo přes 40 procent. Teď se očekává, že se zvýší.

Pro mnoho finských voličů nejsou evropské strany tak známé. Takže samozřejmě znají finské strany, ale ne nutně to, kam patří v tom širším evropském obraze. Ale teď se o tom také více diskutuje.