Hlavní obsah

V Sasku bují politické násilí. „Krajní pravice tu celá léta šíří nenávist“

Foto: IMAGO, Profimedia.cz

Snímek ze shromáždění solidarity před Braniborskou bránou v Berlíně po útoku na Matthiase Eckeho.

Krátce před útokem na kandidáta německých sociálních demokratů napadli stejní pachatelé i politika strany Zelených. Levicové političky líčí, odkud se bere násilí, a mluví o tom, zda se cítí v bezpečí.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od našeho zvláštního zpravodaje/

Kampaň před červnovými volbami do Evropského parlamentu provází jev, na který nebylo Německo v posledních letech zvyklé: politické násilí.

Posledním dějištěm politicky motivovaného útoku se staly saské Drážďany, kde byl 3. května brutálně napaden Matthias Ecke, 41letá jednička saské kandidátky sociálních demokratů (SPD). Politik utrpěl zlomeninu jařmové kosti, musel na operaci a do kampaně se začal vracet až v půlce května.

Volby do Evropského parlamentu 2024

Volby do Evropského parlamentu se konají každých pět let, první Česko zažilo po vstupu do Evropské unie v roce 2004. Zatím poslední eurovolby se konaly 7.–8. června 2024. Dění v Česku jsme sledovali ONLINE.

Vyhrálo hnutí ANO, získalo 26,14 % hlasů a 7 mandátů. Druhá byla koalice Spolu s 22,27 % a 6 mandáty, třetí Přísaha a Motoristé s 10,26 % a 2 mandáty. Do EP se dostali také Stačilo!, STAN, Piráti, SPD a Trikolora.

„Nemyslím, že by ho napadli kvůli tomu, že je to právě Matthias. Napadli ho proto, že je členem sociálně demokratické strany, která je demokratická. Cílem bylo zastrašit lidi, kteří vylepují plakáty,“ líčí při schůzce v kavárně v drážďanské čtvrti Neustadt komunální politička SPD Julia-Natascha Hartlová.

„Kdyby šlo o člena strany Zelených, bylo by to stejné. Ostatně Zelené napadli jen o deset minut dříve,“ podotýká.

S agresí, byť zatím jen slovní, se na svých mítincích setkává i europoslankyně Anna Cavazziniová, která se právě z Drážďan dostala na kandidátce Zelených do bruselského sněmu. „My všichni politici, zvláště ti progresivní, dostáváme smršť online urážek, stejně jako slýcháme pokřiky na mítincích. Nikdo mě nenapadl, samozřejmě ale někteří lidé přijdou blízko a jsou agresivní, ohrožena jsem se zatím necítila,“ popisuje svou zkušenost.

O unijních regulacích i cenách kebabu

Atmosféra strachu

„Vím ale, že někteří naši členové, zejména na venkově, ohroženi jsou. Ne tady v Drážďanech nebo v Lipsku, kde jsme mainstreamem. V některých místech se lidé bojí vyvěšovat i reklamy, aby nepřilákali neonacisty. Panuje tam atmosféra strachu,“ říká 41letá Cavazziniová, kterou letos v březnu zařadil měsíčník The Parliament Magazine mezi 20 vycházejících hvězd Evropského parlamentu.

Julia-Natascha Hartlová přidává, že se ve více než půlmilionových Drážďanech cítí stejně jako vždy. Připouští nicméně, že se atmosféra ve městě od roku 2015 zhoršila.

„Tady v Neustadtu to ale miluji,“ neskrývá své sympatie k části města, která se stala hipsterskou čtvrtí plnou cyklistů, butiků a kaváren a jako by snad ani nepatřila na území bývalého východního bloku.

Na otázku, kde se násilí ve společnosti bere, vyjmenovává Anna Cavazziniová celou řadu důvodů, ať už to jsou hromadící se krize, negativní nálada vůči současné vládě, nebo energetická transformace.

„Značná část hněvu je zaměřena na nás, protože říkáme, že už se spalováním fosilních paliv nemůžeme pokračovat jako doposud. To ne každý chce slyšet, protože přechod k zeleným energiím je věc, která jim pravděpodobně změní životy,“ soudí.

Hlavní důvod stoupající agresivity ve společnosti ale europoslankyně vidí jiný: „Je jím rétorika krajní pravice, Alternativy pro Německo (AfD) i dalších skupin. I proto je tady v Sasku tolik útoků – celá léta tu šíří nenávist. Na sociálních sítích sdělují, že je Německo odsouzeno ke zkáze, a to kvůli nám Zeleným. Přispívají k tomu i Putinovi trollové. To také nelze přehlížet.“

Vzestup populistů

Průzkumy naznačují, že antievropské a populistické strany by mohly vyhrát hned v devíti zemích sedmadvacítky. V řadě dalších podle všeho skončí na druhém či třetím místě.

VIP zacházení s AfD?

Sociální demokratka Julia-Natascha Hartlová nicméně nesouhlasí s tím, že by politickým násilím trpělo jen Sasko. Připomíná, že k útokům došlo i v Sasku-Anhaltsku, ale i v Essenu na západě Německa a na dalších místech. „Je ale pravda, že na východě Německa je útoků více,“ připouští.

Důvod, proč se lidé uchylují k násilí, vidí stejný jako europoslankyně za Zelené. „Je to tím, jakým způsobem o nás AfD mluví. Ta strana mluví o demokratech, o homosexuálech, ženách a lidech s migrantským původem tak, jak se dříve nahlas nemluvilo, a dělá věci, o kterých lidé dříve jen přemýšleli,“ říká mladá politička, která se chystá kandidovat v Drážďanech ve volbách komunálních, ne evropských.

Napadený poslanec AfD

Násilí se v Sasku nevyhnulo ani politikům Alternativy pro Německo (AfD). Ve středu 22. května byl ve městě Ebersbach-Neugersdorf napaden zemský poslanec za tuto stranu Mario Kumpf. V supermarketu ho 53-letý muž uhodil do tváře. Útok ohlásil poslanec na policii, která útočníka obvinila.

Europoslankyně Anna Cavazziniová je přesvědčena, že německé úřady by měly AfD zakázat. Zmiňuje v této souvislosti i českou rozvědku, která nedávno odhalila, že někteří známí politici, jako je poslanec Petr Bystroň, měli být placeni z Ruska.

„Zakázat tuto stranu je na sto procent správné, protože když jim dáte moc a viditelnost, využijí toho. Mluví se i o jejich přítomnosti v médiích – ta je nebojkotují a zvou je často do talkshow. Jeden známý progresivní youtuber dělal rozhovor s politikem AfD a mělo to sledovanost šest milionů. Já bych byla pro to, aby se jim takové VIP zacházení nedávalo. Chápu, že někteří lidé to vidí jinak,“ krčí rameny.

Trable AfD

Dva přední politici Alternativy pro Německo Petr Bystroň a Maximilian Krah v posledních měsících vysvětlují vazby na Rusko a Čínu.

Další předvolební reportáže, tentokrát z Polska, si na webu Seznam Zprávy přečtete v příštích dnech.

Doporučované