Hlavní obsah

Šuplík: Bylo to jasné předem. Všichni jsme vyhráli

Jan Lipold
šéfkomentátor
Foto: Shutterstock.com

Speciálně v souvislosti s eurovolbami se politici zaklínají zdravým rozumem od rána do večera. Je to bezpečné?

Tolik zdravého rozumu ještě nikdy nekandidovalo. Je možné zdravý rozum vysvobodit ze spárů politických frází a rehabilitovat? Více v dnešním jazykovém sloupku –⁠⁠ Šuplíku.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Milí čtenáři, voliči rozhodli –⁠⁠ kupodivu –⁠⁠ tak, jak rozhodli. Jak přesně, to se dozvíme teprve v neděli pozdě večer, až opustí volební místnosti i ti poslední Evropané.

V této zvláštní hodině mezi psem a vlkem přesto můžeme jeden předběžný výsledek oznámit: koncentrace takzvaného zdravého rozumu v těchto volbách dosáhla vysloveně toxických hodnot. Alespoň u nás.

Slovní spojení „zdravý rozum“ objevili politici už dávno, nicméně ve floskuli první jakosti ho proměňovali jen postupně. Až teď, hlavně v opozici vůči „zelenému“ a jinému údajnému „šílenství“, se z něj stala pečeť intelektu a zlatá visačka kvality. Zdravý rozum si bere do úst kdekdo. Tolik zdravého rozumu ještě nikdy nekandidovalo. Ta tíha!

„Musíme hájit naši suverenitu a zájmy, zvláště v prostředí, kde je zapotřebí zdravý rozum, ne ideologie,“ pravila lídryně ANO Klára Dostálová v placeném rozhovoru v časopise Vlasta s titulkem „Jsem typická rozmazlovací babička“. (Recept na suverenitu jako od babičky, pozn. aut.)

Dvojka ANO Jaroslav Bžoch: „V Evropském parlamentu nám nyní chybí zdravý selský rozum a to je potřeba změnit.“ Trojka ANO Ondřej Knotek: „Cítím, že mám ještě dost sil dál makat v Evropském parlamentu za české zájmy a zdravý rozum…“ A tak dále.

„Já myslím, že potřebujeme zdravý rozum, že potřebujeme svobodnou ekonomiku.“ Petr Mach (SPD a Trikolora). „Jednat o míru neznamená, že zvítězí Rusko, ale zdravý rozum.“ Kateřina Konečná (STAČILO!, koalice KSČM, SD-SN, ČSNS). „My zastupujeme všechny lidi, kteří preferují zdravý rozum nad jakoukoliv ideologizací.“ Jindřich Rajchl, (PRO –⁠⁠ Jindřicha Rajchla).

Aby nedošlo k mýlce: tábor zdravého rozumu se nerozkládá jen v opozičním politickém spektru. Zdravý rozum vyznává třeba lidovecký eurokandidát Tomáš Zdechovský. Poslankyně Renata Zajíčková na poslední chvíli burcovala: „Zdravý rozum, umírněnost, nadhled –⁠⁠ to jsou naše hodnoty. Přijďte prosím k volbám a podpořte koalici SPOLU!“

A možná si někdo vzpomene, jak před pěti lety Petr Fiala stylizoval do hlasu zdravého rozumu celou ODS: „V těchto volbách jsme hlasem skutečných národních zájmů, hlasem zdravého rozumu proti nekonečné integraci a regulaci na jedné straně, hlasem zdravého rozumu proti vystoupení České republiky z Unie na druhé straně.“

Politická strana, která se rovnou „Zdravý rozum“ jmenuje, existuje zatím jen na Slovensku. Zatím.

Zde se nacházíme na bezpečné půdě jazykového koutku, takže po téhle rešerši se ještě pokusíme o vysvobození zdravého rozumu ze spárů politických frází. Vysvobození ve smyslu slov a řeči.

Nezbývá než zabrousit do definic. Sociologická encyklopedie pod heslem Common sense (Zdravý rozum) mimo jiné uvádí, že je nadřazen rozumovému poznání, ale může být zavádějící (na základě každodenní zkušenosti není například pochybnosti o tom, že slunce obíhá kolem Země, že Bůh není, protože ho přece nikdo nikdy neviděl apod.). A že lidé se zdravého rozumu s oblibou dovolávají, když chtějí prosadit svoje názory a mohou argumentovat pouze empirickými zkušenostmi.

Hmmm…

Wikipedie zdravý rozum přibližuje jako soud, který musí být bez vlivu vědomostí a znalostí získaných studiem či školním vzděláním a který je přirozený všem lidem. A shrnuje: Zdravý rozum tedy závisí na názoru člověka, který jím argumentuje.

Ano, tady někde přihořívá i směrem k redakčnímu stanovisku Šuplíku: Zdravých rozumů je nekonečné množství –⁠⁠ ten svůj si opatrujte! –⁠⁠ a nejpozději před příštími volbami se můžeme společně těšit na jejich další příděl.

Doporučované