Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová má k dispozici již téměř polovinu jmen kandidátů na budoucí členy či členky nové Komise. Ačkoli ihned po svém zvolení oznámila, že bude od každého členského státu žádat dva kandidáty – muže a ženu –, žádná ze zemí tak podle dostupných informací zatím neučinila a veřejně oznamují jména svých jediných kandidátů.
Česko tak učinilo ve středu, vládním kandidátem na příštího českého komisaře je ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Ve čtvrtek český Úřad vlády na síti X zveřejnil, že do Prahy dorazil od Von der Leyenové dopis, ve kterém žádá o dvě jména - a to do do 30. srpna. „Česká vláda plně v souladu s platnými smlouvami včera (ve středu) rozhodla o nominaci ministra Síkely,“ uvedla Strakova akademie.
Úřad vlády dnes obdržel dopis od Ursuly von der Leyen. Obsahuje poděkování za zvolení do dalšího období v čele Komise s tím, že se Unie musí zaměřit mimo jiné na prosperitu a větší bezpečnost. Dopis obsahuje i přání na předložení dvou jmen kandidátů na eurokomisaře za každou zemi…
— Úřad vlády ČR (@strakovka) July 25, 2024
Jak to vlastně chodí?
Dohody ohledně jmen a portfolií se obvykle dějí v zákulisí. Jak poznamenal server Politico, než země jméno kandidáta zveřejní, bývá v Bruselu předjednané ve snaze zabránit poškození pověsti kandidáta, který by mohl být odmítnut.
Každý ze členských států EU má v Komisi jednoho zástupce. Německo zastupuje právě opětovně zvolená předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, Estonsko pak bývalá premiérka Kaja Kallasová, která získala podporu prezidentů a premiérů zemí EU pro pozici šéfky unijní diplomacie. V této funkci bude zároveň i místopředsedkyní Komise.
Zákulisí české nominace
Dlouhý příběh s výběrem českého kandidáta na eurokomisaře se konečně rozmotal. Vláda se těsně před kabinetními prázdninami rozhodla, že do Bruselu vyšle ministra obchodu a průmyslu Jozefa Síkelu. Jednání však do poslední chvíle zdržoval spor ODS a STAN o to, jak to vlastně celé udělat.
Von der Leyenová ihned po svém zvolení znovu potvrdila, že bude po jednotlivých zemích žádat jména dvou kandidátů, muže a ženy, aby si mohla vybrat a aby následně měla v Komisi rovnocenné zastoupení obou pohlaví. Jedinou výjimkou je podle jejích slov případ, kdy země nominuje kandidáta, který už nyní komisařem je.
Slovensko už například opětovně nabídlo zkušeného Maroše Šefčoviče, Lotyšsko pak Valdise Dombrovskise. O pozici v Komisi se bude nejspíš opětovně ucházet i Dubravka Šuicová, i když oficiálně ji chorvatská vláda ještě nenominovala. Nizozemsko nominovalo opět Wopkeho Hoekstru, který se stal komisařem teprve loni v říjnu poté, co z funkce kvůli kampani ve vnitrostátních volbách odstoupil Frans Timmermans.
Hoekstrova nominace byla pro mnohé překvapivá vzhledem k tomu, že jeho křesťanští demokraté nejsou součástí nové nizozemské vlády.
Stejně tak se hovoří o tom, že své pozice by si chtěli udržet francouzský zástupce Thierry Breton a Margaritis Schinas z Řecka.
Další státy pak přišly s novými jmény. Finská vláda nominovala na příští komisařku již na začátku července dlouholetou europoslankyni Hennu Virkkunenovou, Švédsko vysílá do Bruselu současnou ministryni pro evropské záležitosti Jessiku Roswallovou, Irsko pak nominovalo bývalého ministra financí Michaela McGratha a Slovinsko někdejšího šéfa slovinského Účetního dvora Tomaže Vesela.
Většina zemí se nechala slyšet, že chce „silné ekonomické portfolio“. V zisk klimatické či jiné příbuzné agendy naopak doufá Španělsko se svou kandidátkou a současnou místopředsedkyní vlády Teresou Riberaovou. Například Kypr zatím jméno kandidáta nezveřejnil. Podle prezidenta Nikose Christodulidise, jak informoval bruselský server Politico, by ale země chtěla portfolio komisaře pro Středomoří, jehož vznik šéfka EK nedávno oznámila.
