Šanci na vliv mají Vondra a Niedermayer. ANO je v sanitárním kordonu

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Příznačné je, že Češi do Štrasburku přijíždějí jako vrcholní euroskeptici, kteří vše, co vzejde z EU, považují v lepším případě za podezřelé, v horším případě za „diktát“ nebo „šílenství“. Ukazuje to už pouhé rozdělení do parlamentních frakcí.

V euroskeptických klubech bude nadpoloviční většina českých europoslanců, což se za 20 let členství Česka v EU ještě nestalo. Budou jak v těch tvrdých, které jsou skoro proti všemu (ANO, SPD, Přísaha a Motoristé), tak i v těch měkčích, kde chtějí bruselské nápady brzdit (ODS). To je dohromady 13 rebelů, přičíst k nim klidně můžeme ještě dvojici poslanců za komunistické Stačilo!, kteří se rozhodli zůstat nezařazení.

Naopak ve vládním táboře – v koalici podporující novou Komisi opět v čele s Ursulou von der Leyenovou – mají Češi jen pět zástupců. Jde o politiky TOP 09, STAN a KDU-ČSL, kteří jsou členy pravicové frakce Evropské lidové strany, vůbec největší v unijním parlamentu. Ve zbývajících vládní skupinách – u levicových socialistů a v liberální Obnově – nemá Česko nikoho.

Už z tohoto výčtu vyplývá, že vliv českých zástupců v unijním parlamentu patrně poklesne. Přesto jsou výjimky. Teď, na začátku pětiletého volebního období, mají největší předpoklady zabodovat a uplatnit svůj vliv především dva čeští europoslanci – Alexandr Vondra z ODS a Luděk Niedermayer z TOP 09.

Oba kandidovali za Spolu, paradoxně ale každý z nich chce teď v Bruselu prosazovat něco jiného. Vondra revidovat přísný Green Deal, zatímco Niedermayer by v boji s klimatem pomocí moderních technologií ještě víc šlapal na plyn.

Proč zrovna tihle dva? Niedermayer je významný hned z několika důvodů. Jednak vstupuje už do svého třetího funkčního období europoslance, takže patří mezi ty nejzkušenější. Zároveň coby uznávaný ekonom si dokázal získat autoritu ve frakci evropských lidovců, která je nejsilnější a kde si i politici z velkých zemí považují jeho erudice.

A zatřetí, to je možná nejdůležitější – Niedermayer patří mezi oblíbence Manfreda Webera, mocného německého šéfa lidovecké eurofrakce. Niedermayer by to vše teď chtěl zúročit a využít k vlivu na téma, jemuž se dlouhodobě věnuje – vymýšlí plány, jak nastartovat ospalou Evropu, aby neztrácela dech.

„Evropa zaostává hlavně v některých rychle rostoucích oblastech ekonomiky. Platí to třeba pro oblast digitálních technologií, kde jasně vedou USA, či pro nastupující nové, čisté technologie, kde všem ujela Čína,“ varuje Niedermayer.

Zkušený a pragmatický Alexandr Vondra z ODS ukázal už v uplynulém období, že se umí pohybovat v unijním parlamentu, hledat spojence, dělat politické obchody a prosazovat své představy. Ukázal to ve dvou konkrétních případech.

Spolu s dalšími dotlačili Evropskou komisi k tomu, aby aspoň dočasně zařadila jadernou energetiku mezi čisté zdroje energie, což usnadňuje financování nových elektráren a renesanci oboru. Zásadní roli pak sehrál při hledání podpory na změkčení nové emisní normy Euro 7, z níž měl obavy automobilový průmysl.

Teď chce Vondra svůj vliv navyšovat jiným způsobem. Prosadil si, že pro ODS bude lepší, když zůstane v menší frakci konzervativců a reformistů (ECR), než se jít „rozpustit“ do velké lidovecké frakce. ECR sice stojí mimo vládní koalici, ale zas není v totální opozici třeba jako Patrioti. Vondra sází na to, že občas dodá chybějící hlasy, za což bude oplátkou chtít prosazovat své návrhy.

„Já bych nepoužíval slovo vydírání, politika je o vlivu. Kdo nemá vliv, tak nemá v politice co dělat. Nám nejde o reprezentaci, nám jde o vliv. Nepotřebujeme reprezentativní funkce v čele Evropského parlamentu, my chceme prosazovat to, co jsme slibovali,“ argumentuje Vondra.

Konzervativní frakce Evropští konzervativci a reformisté by samozřejmě ráda i nějaké ty funkce. Stojí o předsednictví ve třech výborech – pro rozpočet, pro občanské svobody a spravedlnost a také pro zemědělství, jež by podle předběžných dohod měla vést Češka Veronika Vrecionová z ODS.

Naopak vítězi evropských voleb v Česku, hnutí ANO Andreje Babiše, hrozí, že i se svými sedmi poslanci zůstane v unijním parlamentu mimo hru. A to proto, že je členem nové frakce Patrioti pro Evropu, kterou ANO společně s maďarským Fideszem a rakouskými Svobodnými spoluzakládalo. Ostatní strany Patriotům vyčítají, že jsou proruští a tím drolí jednotu Evropy v podpoře bránící se Ukrajiny.

Patrioti si přesto v europarlamentu myslí na funkce předsedů dvou výborů – mají zájem o dopravu a kulturu. Protože jsou třetí největší frakcí, podle zajetých pravidel pro rozdělení jednotlivých funkcí na to mají nárok. Ovšem zda budou uspokojeni, není vůbec jisté.

Vládnoucí koalice zvažuje, že je pošle do takzvaného „sanitárního kordonu“. Tento termín používaný v bruselském žargonu není ničím jiným než odstavením od všech funkcí v europarlamentu, jako jsou právě třeba křesla předsedů výborů. Jde o neformální dohodu – někdo by řekl spikleneckou –, kdy se vládnoucí strany dohodnou na izolaci vybraného konkurenta.

„Já jen doufám, že na půdě Evropské unie máme skutečné demokraty. Vždyť za námi jsou dohromady miliony voličů v několika zemích. Pokud se něco takového jako izolace odehraje, tak je to potírání principů demokracie,“ zlobí se europoslankyně ANO Klára Dostálová, místopředsedkyně frakce Patrioti.

Na druhou stranu nutno dodat, že Patrioti nejsou platformou založenou primárně pro unijní parlament, ale hlavně pro koordinaci pro Evropskou radu. To aby si tam na jejich lídry nikdo nedovoloval. Rada je totiž oním místem, kde se v EU rozhoduje, kde se určuje směr a kam jezdí na summity premiéři. Za Patrioty zatím jen Viktor Orbán z Maďarska, ale už brzy to může být také Herbert Kickl (Svobodní) z Rakouska nebo třeba Andrej Babiš z Česka.

Úspěch a vliv v unijním parlamentu, jak už bylo řečeno, hodně záleží na zkušenostech. Z tohoto pohledu by tak mohla překvapit dvojice žen. Komunistka Kateřina Konečná ale svůj vliv umenšila tím, že se rozhodla zůstat nezařazená mimo všechny frakce. A pak je tu Pirátka Markéta Gregorová, která je osamocena v klubu Zelených – má aspoň ambice a zápal něco dělat, nikoliv pět let ve Štrasburku a Bruselu jen prosedět.

Sledovat se podle Pavla Teličky – bývalého eurokomisaře a europoslance – vyplatí také dva nováčky: Danuši Nerudovou a Jana Farského z hnutí STAN. „Sice nemají zkušenosti z unijního zákulisí, ale ona je agilní a plná energie, on zas má erudici v bezpečnostních otázkách. Bude záležet na tom, jakou roli jim ostatní umožní hrát v obří lidovecké frakci, jejíž jsou členy,“ říká Telička.

Jako poražený dnes do Štrasburku dorazí Ivan David, jediný europoslanec za SPD. Okamurovo hnutí muselo narychlo založit v Evropském parlamentu novou frakci Evropa suverénních národů spolu s Alternativou pro Německo, aby nezůstalo úplně vyautované. Dosavadní skupina nazvaná Identita a demokracie, v níž bylo hnutí SPD, se totiž rozpadla a všechny euroskeptické strany z ní raději přešly k Patriotům.