Rakouští populisté ukázali svou vizi apokalypsy. A míří k historické výhře

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od našeho zvláštního zpravodaje/

Na náměstí dělnické čtvrti Gmünd-Neustadt vládne pohoda, kterou si cizinci s Rakouskem obvykle spojují. Štamgasti u piva na zahrádce zdejší restaurace pokuřují a přátelsky se baví mezi sebou i s kolemjdoucími. Právě o tom, jestli se vyplatí zajít na nákup do vietnamského obchodního domu Hai-Hang v blízkých Českých Velenicích.

Pohodu přesto něco ruší. Snad na všech sloupech veřejného osvětlení jsou připevněny volební plakáty. Jeden z nich zobrazuje apokalypsu, na jejímž pokraji se Rakousko podle tvůrců letáku potácí.

Nad sutinami domu rotují listy větrných elektráren, do popředí se tlačí bojový vrtulník, tank i plná loď s uprchlíky, nechybí koronavirus a výhružně zdvižená injekce s očkovací látkou. Kdo za všechno může, je z letáku jasné. V centru obrazu se líbá předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským. Nápis „Zastavit EU-šílenství“ však slibuje, že nastane obrat k lepšímu, pokud lidé v eurovolbách zvolí kandidátku populistické strany FPÖ v čele s Haraldem Vilimským.

Voličům tradičních, a zvláště levicových stran, ohlašuje plakát ještě další hrozbu. Vilimsky, kterého deník Die Presse označuje za „muže pro špinavou práci“, zřejmě jako první politik FPÖ dokáže, co se dosud nepodařilo nikomu včetně tak obratných demagogů, jakými byli Jörg Haider nebo Karl-Heinz Strache, tedy zajistit populistům vítězství v celorakouských volbách.

Průzkum společnosti Triple-M z počátku května (3. - 7. 5.) provedený na vzorku 800 lidí slibuje FPÖ v eurovolbách 27 procent. Je to o čtyři procenta méně než v lednu, přesto to znamená bezpečný náskok před druhou sociální demokracií s 23 procenty. Socioložka Christine Matzkaová také v týdeníku News upozorňuje, že spíše než o pokles jde o „stagnaci na vysoké úrovni“.

Přeloženo do reálného života: Popularita FPÖ obvykle roste, pokud roste počet žadatelů o azyl, a i když poslední migrační vlna oslabuje, téma migrantů zůstalo, také díky aktivitě pravicových radikálů, hlavním tématem veřejné diskuze.

Ekonomický komentář v pravicovém Die Presse minulou sobotu upozornil, že Rakousko utrácí za školy vzhledem k počtu žáků druhou nejvyšší částku na světě, přesto jsou „výsledky mizerné“. Ve vídeňské čtvrti Margareten 80 procent žáků základních škol „sotva v každodenním životě používá němčinu“, proto také 40 procent nezvládá učivo a nemůže být hodnoceno.

Katastrofickou vizi další vídeňské čtvrti Favoriten přináší levicový Der Standard. Sedmnáctičlenný gang mladíků tady po dva roky sexuálně zneužíval dívku, které ještě nebylo patnáct. Podle Standardu lze pachatele souhrnně označit za ztracené existence s „migračním základem“. Žijí bez rodinného zázemí, nedokážou se integrovat, a útočiště nacházejí v klanech za hranou zákona. „Jejich maskulinita je to jediné, co jim zbývá, aby byli proti většinové společnost dost silní – nebo silnější,“ shrnuje jeden z dotázaných expertů jejich postoj k životu.

Z Favoriten pochází volební lídr Vilimsky, který případ násilníků učinil jedním z témat kampaně. Počátkem týdne otevírala oficiální stránky FPÖ zpráva o tom, že sedmnáct násilníků bylo propuštěno z vězení. To donutilo rodiče oběti, aby před nimi „uprchli“ z Favoriten, protože mladíci prý začali dceru na ulici zase obtěžovat.

Na náměstí ve Gmünd-Neustadtu jsou k vidění i plakáty, které měly v Rakušanech naopak vzbudit pozitivní náladu. Mladá černovlasá dívka na jednom z nich vytváří z prstů srdce; portrét klimatické aktivistky Leny Schillingové doprovází heslo „Herz statt Hetze“ (Srdce místo provokací). Na novou tvář vsadila vládní strana Zelených a ještě nedávné průzkumy jí slibovaly patnáct procent hlasů.

Třiadvacetiletá Schillingová zůstává tváří voleb, ovšem Zelení z toho už nemohou mít radost. Počátkem května vyšel ve Standardu investigativní článek, jak Schillingová pomlouvala rodinu své přítelkyně Veroniky Bohrn Menové. Označovala ji za oběť domácího násilí, která po fyzických útocích manžela dokonce potratila. Menová to označila za lež a požádala soud, aby Schillingové zakázal o její rodině dál mluvit. Ten jí vyhověl už v dubnu. Koncem června soud rozhodne o žalobě, v níž bývalá kamarádka po političce žádá, ať své dřívější výroky ještě odvolá.

Bulvár od té doby žije ze zpráv, podle kterých Schillingová manipulovala s řadou dalších známých, především novinářů a aktivistů. Seriózní média zase docházejí k seriózním závěrům. Podle týdeníku Profil neselhala Schillingová, ale šéfové Zelených, kteří nezkušenou dívku využili jako loutku předvolebního marketingu. News vidí v případu Schillingová důkaz nezdravého propojení politiky a médií. Jen nevyléčitelní zelení optimisté si mohou myslet, že jejich kandidátka získá dvojciferný výsledek.

Rozvrat politické scény před evropskými volbami je z pohledu zavedených stran o to nepříjemnější, že koncem září Rakousko čekají volby do sněmovny. Internetové stránky FPÖ už zveřejnily volební plakát s portrétem stranického šéfa Herberta Kickla a nápisem „Kickl přichází. S vámi proti systému“.

Návštěvníci restaurace na náměstí v Gmünd-Neustadtu si na plakáty zvykli a už si jich nevšímají. Politická vichřice k tématům obvyklých rozhovorů nepatří. Migranti nikoho neobtěžují, protože tady žádní nejsou – kromě českých zaměstnanců místní nemocnice a pár ukrajinských uprchlíků z okolí, kteří vždycky v sobotu chodí na zdejší náměstí do potravinové banky Červeného kříže. Pokud chlapi půjdou volit, tak nejspíš sociální demokraty, jak je v dělnickém předměstí zvykem.

Debatu vyvolanou možností nakupovat za hranicemi v Česku ukončí jeden z účastníků, hladce oholený padesátiletý pořízek, jediným možným závěrem: „Kam bych jezdil. Tady doma je zdaleka nejlépe.“