Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Do startu voleb do Evropského parlamentu zbývá už jen pár dní. Na 400 milionů voličů napříč starým kontinentem bude až do nedělního večera rozhodovat o tom, kdo na příštích pět let usedne do 720 křesel (nyní jich je 705).
I nejčerstvější průzkumy naznačují to, o čem se mluví už delší dobu: Polepší si populisté a krajní pravice. Vývoj posledních týdnů ale ukazuje, že po volbách nejsou vyloučeny větší změny.
Volby do Evropského parlamentu 2024
Volby do Evropského parlamentu se konají každých pět let, první Česko zažilo po vstupu do Evropské unie v roce 2004. Zatím poslední eurovolby se konaly 7.–8. června 2024. Dění v Česku jsme sledovali ONLINE.
Vyhrálo hnutí ANO, získalo 26,14 % hlasů a 7 mandátů. Druhá byla koalice Spolu s 22,27 % a 6 mandáty, třetí Přísaha a Motoristé s 10,26 % a 2 mandáty. Do EP se dostali také Stačilo!, STAN, Piráti, SPD a Trikolora.
Víceméně „na svém“ by podle odhadů měly zůstat dvě nejsilnější frakce lidovců (EPP) a socialistů (S&D).
O více než desetinu mandátů přijdou podle predikcí liberálové z Renew a Zelení.
Se ziskem, byť o něco menším, než předpovídaly dřívější průzkumy, mohou podle všeho počítat Evropští konzervativci a reformisté (ECR), stejně jako krajně pravicová Identita a demokracie (ID). Spekuluje se ale o dalším směřování obou frakcí.
Identita a demokracie, kam patří například česká SPD Tomia Okamury či italská Liga Mattea Salviniho, totiž před necelými dvěma týdny ze svých řad vyloučila Alternativu pro Německo (AfD).
Důvodem byly skandály, které se týkají volebního lídra AfD Maximiliana Kraha – podezření z přijímání úplatků za ruskou propagandu a také případ jeho asistenta, který je podezřelý ze špionáže pro Čínu.
„Nejvyšší čas“
Právě tento krok by mohl být na počátku větších změn ve frakcích. Marine Le Penová, lídryně francouzského Národního sdružení (RN), už navrhla italské premiérce Giorgie Meloniové, aby s ní spojila síly v nové alianci v Evropském parlamentu.
„Nyní je čas se sjednotit, bylo by to opravdu užitečné,“ řekla Le Penová deníku Corriere della Sera. „Myslím, že bychom takovou příležitost neměli promarnit,“ dodala.
O nejvyšším čase spojit síly proti lidovcům a socialistům mluvil i Hermann Tertsch, europoslanec za španělský Vox z frakce ECR.
K obdobnému kroku burcuje i maďarský premiér Viktor Orbán. Europoslanci jeho Fideszu jsou od vyloučení z EPP mezi nezařazenými, proti jejich vstupu do ECR je například ODS.
Francouzskému týdeníku Le Point řekl, že „budoucnost suverénního tábora v Evropě a pravice obecně nyní spočívá v rukou dvou žen“.
Sama Meloniová, jejíž strana Bratři Itálie (FdI) je členem ECR, nejprve na výzvy reagovala slovy, že jejím hlavním cílem je „vytvořit alternativní většinu k té, která vládla v posledních letech“.
V sobotu nicméně v rámci kampaně prohlásila, že by se Evropský parlament měl inspirovat Itálií a dohodnout se na spolupráci všech pravicových stran. „Je to, jako bychom pořádali referendum a rozhodovali se mezi dvěma protichůdnými vizemi Evropy,“ pravila.
Jak ukázala analýza serveru Euronews, spojením ECR a ID by mohla vzniknout druhá nejsilnější frakce v europarlamentu, která by i bez AfD mohla mít až 144 členů.
Vlivu, který italská premiérka má, si je vědoma i současná šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která usiluje o druhý mandát.
Předpokládané rozložení sil nicméně podle serveru Politico naznačuje, že to nebude mít s obhajobou a ziskem 361 hlasů úplně jednoduché. Podpora Meloniové by se jí proto hodila.
Politolog Nicolai von Ondarza serveru Euronews k tomu řekl, že se italská premiérka ocitne mezi dvěma nataženýma rukama. „Jednou od Le Penové, druhou od von der Leyenové. Meloniová bude moci vzít jen jednu,“ upozornil.
